Státní závěrečná zkouška

Státní závěrečná zkouška

Informace k obhajobám BP a státní závěrečné zkoušce

(podrobný popis průběhu SZZ a obhajoby BP se nachází v pravidlech Bc. studia)

  1.  K obhajobě BP i ke státní zkoušce se studenti přihlašují prostřednictvím IS.
  2.  Přihlášku je nutné podat v termínu, který je určen terminářem katedry. Na pozdě doručené přihlášky nebude brán zřetel.
  3.  Všechny zkoušky z neuzavřených předmětů lze skládat po předložení přihlášky ke SZZ. Musí však být hotové nejpozději tři pracovní dny před termínem SZZ.
  4.  Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou písemných částí – z testu a z eseje.
  • všechny diplomy či potvrzení o jazykových zkouškách student odevzdá nejpozději k datu konání státní závěrečné zkoušky (viz terminář).

 

Tematické okruhy

Tematické okruhy k SZZ (bakalářský stupeň), Environmentální studia, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita

Upozornění: Při přípravě se neopírejte jen o poznámky z přednášek. Těžiště studia spočívá v samostatné četbě. Verze tohoto dokumentu v PDF je zde.

Základní pojmy a principy ekologie, jejich význam v humanitních environmentálních disciplínách.
Potravní řetězce, ekologická stabilita a homeostáza, principy zpětných vazeb. Typy růstových křivek populací a jejich sociologické a environmentální konsekvence. Strategie ekosystémové kolonizace, její osudy v historii zemědělství a význam pro krajinu – primární, sekundární a terciární homeostáza. Sociologické souvislosti.

Determinismus a finalismus, evoluční teorie, etologie a biosociologie. Jejich filozofický význam v environmentální problematice.
Přírodně deterministický a kulturologický pohled. Darwinistický, lamarckistický, kreacionistický výklad. Renesance některých směrů. Neodarwinismus a hlavní argumenty jeho kritiků. Hlavní myšlenky a autoři sociobiologie. Význam pro environmentální pohled.

Antropologické a evolučně psychologické determinace lidského vztahu k přírodě.
Vlastnosti sdílené se zvířaty a vlastnosti specificky lidské. Jsou fatálně dané? Otázka lidské transgrese. Koncept trojjediného mozku.

Demografické souvislosti environmentálních problémů
Populační situace a vývoj lidstva. Základní ukazatele a jejich hodnoty. Úživnost zeměkoule a další environmentální souvislosti. Malthusiánství a jeho kritikové. Vlivy migračních pohybů. Urbanizace a dekoncentrace.

Ekologicky orientované intervence práva, sociologický a filozofický komentář
Právní režim ochrany životního prostředí a ochrany přírody a krajiny v ČR, právo a ochrana jednotlivých složek životního prostředí, mezinárodní závazky ČR. Novost a neschůdnost ekologických problémů v tradičním pojetí práva. Sociologické vysvětlení malé účinnosti environmentálního práva.

Environmentální problémy a politika
Politická idea ekonomického růstu a příroda. Je ochrana přírody konzervativní, nebo liberální podstaty? „Ekologisté“ jako nepřátelé pokroku? Environmentální programy na dimenzi „pravicový“ – „levicový“, tzv. ekofašismus a ekosocialismus. Industrializovaná centralizovaná společnost a zastupitelská demokracie, nebo decentralizovaná společnost a participativní demokracie?

Environmentální rizika, průmyslové a zemědělské hospodaření, možnosti a meze technologických řešení.
Riziko – typy, rizika a zdraví, percepce rizika.
Lokální vlivy průmyslu a zemědělství na prostředí – voda, ovzduší, půda. Doprava a životní prostředí. Životní prostředí v ČR. Biochemické cykly. Znečištění, eutrofizace, kyselé srážky (dopady na krajinu), samočistící procesy.
Historie riskantních technologií. „Americká“ a „japonská“ technologická cesta. Reaktivní a proaktivní strategie ochrany ŽP, ISO 14000, EMAS.
Teorie ostrovní biografie a její význam ve vztahu k ekologii krajiny. Biodiverzita: hlavní typy diverzity, obecné rysy. Globální diverzita: hlavní rysy. Biodiverzita v prostředí heterogenní krajiny. Fragmentace, metapopulační dynamika, zdroje a propady.
Ochrana krajiny a krajinné plánování. Ekologické aspekty ochrany přírody prostřednictvím ÚSES. Krajinný ráz, hodnocení krajiny. Entropické vlivy v krajině, bioindikace. Průmyslová krajina.

Ekonomie a ekonomika ve světle environmentálních a sociálních problémů dneška
Historie ekonomického myšlení, ortodoxní a heterodoxní ekonomické směry, ekologická vs. environmentální ekonomie, ekonomičtí „disidenti“.
Kritika neoklasického ekonomického paradigmatu, jeho základních předpokladů a modelů z pozic kritické sociální vědy s důrazem na environmentální dimenzi. Důsledky aplikace neoklasické ekonomické teorie v praxi pro životní prostředí, otázka tzv. externalizacie nákladů, environmentální konflikty.
Mechanismy vzniku peněz, implikace pro přírodu a společnost.
Ekonomická lokalizace, ekonomická demokracie a nerůst jako možné ideové základy „jiné“ ekonomie, jejich možná aplikace v praxi.Jiné ekonomiky v teorii a v praxi: Družstva dnes a v minulosti, (eko) sociální podniky, komunitní měny, etické finančnictví, nepeněžní ekonomika, koncept commons – občina a její souvislosti.

Filozofie
Co to je filosofie? Filosofie x mýtus, filosofie x náboženství, filosofie x věda. Možné cíle filosofického myšlení.
Charakteristika antické kultury. Význam řecké kultury pro vznik filosofie. Odlišnost řecké kultury od ostatních kultur na počátku filosofického myšlení. Antická aristokratičnost, antické vnímání času, antické pojetí fyzis x techné.
Presokratikové a sofisté. Základní charakteristika s důrazem na odhalení odlišností. Sokrates v Platónově „Obraně Sokrata“ a u Xenofónta.
Platón a jeho zničení času v teorii bytí, etice, estetice a politické teorii. Platónův koncept ideálního státu a jeho kritika u K. Poppera.
Aristoteles a jeho koncept nefundamentálního času. Aristotelův koncept „dvojí“ přírody a dvojího světa. Vliv Aristotela na evropskou kulturu a filosofii.
Helénismus – obecná charakteristika. Epikurejci, stoikové a skeptikové. Křestanství v helénismu a jeho odlišnost od antické kultury. Pozdní helénismus.
Pozdní antika a ranný středověk – charakteristika. Tři spory středověké filosofie. Autorita x rozum, nominalismus x realismus, východ x západ.
Renesance – obecná charakteristika – mýty o renesanci. Nejvýznamnější myslitelé renesance: Leonardo da Vinci, Machiavelli.
Rozdvojení evropské filosofie v novověku. Obecná charakteristika novověkého pohledu na svět. Ostrovní a kontinentální filosofie. Velké postavy novověku: Galileo, Descartes, Bacon, Spinoza, Leibnitz, Hume.
Osvícenství – obecná charakteristika. „Plochost“ a literární kvality osvícenců. Odvrácená tvář osvícenství. Voltaire, Holbach, LaMetrie, J. J. Rousseau, DeSade.
Kant jako vrchol osvícenství a zlomový myslitel. Kantův spis „Co je osvícenství“ a jeho možné interpretace. Kritika praktického rozumu.
Pokantovská filosofie – tři velcí kritikové Kanta – Hegel, Schopenhauer, Kierkegaard.
Marx a jeho vliv na 20. století.
Velké směry 20. století – existencialismus a příroda v jeho pojetí.
Velké směry 20. století – novopozitivismus.
Velké směry 20. století – postmoderní filosofie.

Myšlení logické, vědecké a kritické:
Základy logiky – základy predikátové logiky, teorie pojmu, úsudky a jejich pravidla.
Základy vědeckého myšlení. Co je to věda. Charakteristika hypotéz a způsoby jejich testování. Formální a empirické vědy. Ukotvení vědy u velkých vědců 20. století: Hempel, Popper, Carnap.
Základy kritického myšlení. ASD analýza. Druhé čtení textu. Obsahové charakteristiky textu a jejich význam pro rozlišení řečeného a sděleného. Manipulace a způsoby obrany.

Dějiny přírodních věd
Počátky přírodních věd ve starém Řecku. Počátky vědění o živém, zejm. Empedoklés. Aristotelská filosofie a její vztah k biologii a dalším přírodním vědám. Aristotelská biologie. Přírodní vědy v helénistickém (Alexandrijská škola) a římském světě.
Středověk a přírodní vědy. Renesanční věda – nové poznatky v astronomii i biologii; alchymie, astrologie jako specifické kapitoly v dějinách vědy.
Formování raně novověké vědy. Mechanicismus (Descartes, aj.) a vitalismus (Stahl aj.), epigenetismus a preformismus. Mikroskopici (Malpighi, Hook, Swammerdam aj.). Konec teorie samoplození. Fyzika, astronomie a Newton. Pojetí mechanicismu u Leibnize. K. Linné a systematika. Počátky chemie.
Národní školy v biologii od konce 18. století až do počátku 20. století s důrazem na evoluční teorie – francouzská škola (Buffon, Cuvier, Geoffroy St. Hillaire, Lamarck), německá (Goethe, Oken, Humboldt aj.) a anglická (Darwin, Wallace, Huxley aj.)
Teorie dědičnosti v 19. století (Mendel aj.), neovitalismus a neolamarckismus, buněčná teorie, mikrobiologie a imunologie, fyzika a chemie v 19. století
20. století I. – neodarwinistická nová syntéza, lysenkismus, objev struktury DNA, neodarwinismus dnes, ekologie, etologie.
20. století II. –„alternativní“ biologické teorie – teorie symbiogeneze (Margulisová), teorie Gaia (Margulisová, Lovelock), teorie přerušovaných rovnováh (Gould, Eldredge), „přírodní estetika“ A. Portmanna.

Věda a vědecký výzkum
Mezi přírodní a sociální vědou
Empirický výzkum
Kvalitativní a kvantitativní výzkum, techniky sběru dat.

 

LITERATURA:

Auerbach, E. Mimesis: Zobrazení skutečnosti v západoevropských literaturách. Praha: Mladá fronta, 1968.

Capra, F. Bod obratu: věda, společnost a nová kultura. Praha: DharmaGaia, 2002 (1982). Kapitola  7.

Čížek, L., M. Konvička, J. Beneš & Z. Fric. Zpráva o stavu země: Odhmyzeno. Jak se daří nejpočetnější skupině obyvatel ČR? Vesmír, 2009, č. 88, s. 386-391.

de Chardin, P. Teilhard. Místo člověka v přírodě. 2. vyd. Praha: Svoboda-Libertas, 1993.

Descartes, R. Rozprava o metodě. Praha: Svoboda, 1992.

Disman, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 1993.

Dolný a kol. Moderní trendy v ochraně přírody a krajiny. Ostrava: PřF OU. 2004.
Verze ke stažení. Umístěno též v sekci Studium –> Materiály ke kurzům.

Fraňková, E. Lokální ekonomiky v souvislostech aneb spotřeba a produkce zblízka. Brno: Masarykova Univerzita, 2015.

Johanisová, N. Alternativní ekonomické systémy v souvislostech, in: kol.: Súčasná spoločnosť – výzvy a vízie. Zvolen: Technická univerzita vo Zvoleně, Centrum environmentálnej a etickej výchovy Živica, 2013, s. 38-63.

Johanisová, N. Ekologická ekonomie: vybrané kapitoly. Brno: Masarykova Univerzita, 2014

Johanisová, N. Ekonomičtí disidenti: kapitoly z historie alternativního ekonomického myšlení. Volary: Stehlík, 2014.

Johanisová, N. Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem: výpravy za ekonomikou přátelskou přírodě a člověku. Volary: Stehlík, 2008.

Komárek, S. Malé dějiny biologie, in: Obraz člověka a přírody v zrcadle biologie. Praha: Academia 2008, s. 9-116. Nebo totéž pod názvem: Komárek, S. Dějiny biologického myšlení. Praha: Vesmír 1997, s. 5-98.

Komárek, S. Příroda a kultura. 1. vyd. Praha: Vesmír, 2000.

Librová, H. Pestří a zelení. 1. vyd. Brno: Veronica, 1994.

WWF. Living Planet Report 2014: Summary. 2014. Gland, Switzerland. (dostupné – stejně jako celá zpráva – z: http://wwf.panda.org/about_our_earth/all_publications/living_planet_report/.

Lomborg, B. Skeptický ekolog: jaký je skutečný stav světa? Praha: Dokořán, Liberální institut, 2006.

Moldan, B. Podmaněná planeta. Praha, Karolinum, 2009.

Orwell, G. Politika a anglický jazyk, in: V břiše velryby a jiné eseje. 1. vyd. Brno: Atlantis, 1997.

Platon. Obrana Sokrata, in: Euthyfron, Obrana Sokrata, Kriton. 1. vyd. Praha: Jan Laichter, 1934, s. 43-76.

Polášková, A. a kol. Úvod do ekologie a ochrany životního prostředí. Praha: Karolinum, 2011.

Ridley, M. Původ ctnosti. Praha: Portál, 2000.

Russell, B. A History of Western Philosophy. 2. vyd. London: Georgie Allen and Undin Ltd, 1947.

Schumacher, E. F. Malé je milé. Brno: Doplněk, 2000. Kapitoly 1-5, 7, 12 a 13.

Zrzavý, J., D. Štorch & S. Mihulka. Jak se dělá evoluce. Praha: Paseka, 2004.

Vzor zadání SZZ

Níže je uveden příklad formy zadání státní závěrečné zkoušky:

I. část – multiple choice

Pozor – tato část písemné zkoušky je zpracována formou tzv. multiple-choice otázek, což znamená, že ze všech možností u každé otázky vyberete a označíte pouze ty pravdivé. Správně může být minimálně jedna odpověď, maximálně všechny odpovědi. Za bezchybné vyplnění otázky (všech pět možností označeno správně) získáváte 2 body, za jednu chybu získáváte 1 bod, dvě a více chyb znamená 0 bodů. Mínusové body se neudělují. Tuto část SZZ vyplňujete v prostředí Informačního systému Masarykovy univerzity (is.muni.cz) u příslušného předmětu v sekci Odpovědníky. Na test je vyhrazeno 60 minut. Detailní informace obdržíte před začátkem testu.

1. Koncept „buddhistická ekonomie“
A) vymyslel klasický ekonom David Ricardo
B) k nám přichází z buddhistických zemí, jako je Thajsko či Vietnam
C) označuje propracovaný systém ekonomického myšlení
D) razí ekologický ekonom E. F. Schumacher
E) zdůrazňuje význam skrytých předpokladů pro ekonomickou teorii

2. K základním myšlenkám Adama Smithe patří
A) myšlenka komparativní výhody
B) důležitost dělby práce
C) myšlenka laissez-faire
D) prosazování matematiky do ekonomie
E) zdůrazňování významu samozásobitelství

3. Ekologická daňová reforma
A) patří mezi nepřímé (regulační, ekonomické) nástroje politiky životního prostředí
B) může vést k relativně většímu daňovému zatížení sociálně slabších skupin obyvatel
C) vychází z hypotézy „buddhistické ekonomie“
D) by měla být fiskálně (daňově, výnosově) neutrální
E) navrhuje zvýšit zdanění práce, spotřeby zdrojů a odpadu

4. Mezi instituce etického peněžnictví patří
A) Světová banka
B) úvěrová družstva
C) systém Wirstchafsring
D) etické investování
E) mikrokredit (mikroúvěr)

5. K základním principům etického podnikání (social enterprise) patří
A) důraz na sociální a environmentální zisk vedle zisku finančního
B) bezúročné úvěry
C) přímý prodej zboží producenta spotřebiteli
D) princip malého měřítka
E) ekologická daňová reforma

6. K myšlenkám, které se vinou celou historií klasické i neoklasické ekonomie patří
A) myšlenka laissez-faire
B) zdůrazňování významu soukromého vlastnictví
C) důležitost státní regulace ekonomiky
D) důležitost mimotržních hodnot
E) myšlenka spravedlivé ceny

7. Fritjof Capra kritizuje ekonomii středního proudu (neoklasickou ekonomii)
A) protože se podle jeho názoru snaží připodobnit přírodním vědám
B) protože nedoceňuje roli peněz v ekonomickém systému
C) protože neuznává princip občanského příjmu
D) protože příliš spoléhá na matematiku a tudíž musí příliš zjednodušovat a abstrahovat
E) protože vychází z mechanistického paradigmatu

8. Které z následujících ilustrací jsou příkladem (neinternalizovaných) negativních externalit?
A) V Irsku byly v roce 2002 zdaněny igelitové tašky
B) Osoba A znečistila při své ekonomické činnosti spodní vody na pozemku osoby B a neposkytla jí za to žádnou kompenzaci
C) Včelstvo pana Nováka opylilo řepkové pole zemědělského družstva, ale pan Novák za to od družstva nic nedostal
D) Intenzivní zemědělství a monokultururní lesnictví omezilo schopnost krajiny zachycovat při povodních vodu
E) Globální oteplování

9. „Prašný aerosol“
A) je nyní v ČR typickým produktem průmyslu
B) je nyní v ČR typickým produktem dopravy
C) škodí zdraví obsahem síry
D) škodí zdraví částicemi těžkých kovů
E) vyskytuje se pouze v oblastech s povrchovou těžbou surovin

10. Mezi nevýhody recyklace nepatří
A) přepravní náklady
B) úspora primární suroviny
C) potřeba skladovacích prostor
D) výsledný produkt má nižší kvalitu
E) redukce spotřeby energie

11. „Udržitelné využívání“ obnovitelného zdroje znamená, že:
A) je rovnoměrně dostupný národům Severu i Jihu
B) rychlost spotřeby zdroje odpovídá míře jeho obnovy
C) ročně lze spotřebovat maximálně desetinu ročního přírůstku
D) nevznikají odpady
E) zdroj je biologického charakteru

12. Zákon o odpadech:
A) zakazuje dovoz odpadů za účelem jejich odstranění
B) stanoví podmínky pro dovoz odpadů za účelem jejich odstranění
C) obsahuje seznam schválených dovozců odpadů za účelem jejich odstranění
D) po vstupu do EU nereguluje dovoz odpadů za účelem jejich odstranění
E) stanoví seznam států pro dovoz odpadů za účelem jejich odstranění

13. Lesní zákon:
A) povoluje volný vstup do lesa na vlastní nebezpečí
B) zakazuje sběr lesních plodů pro vlastní potřebu
C) zakazuje volný vstup do soukromého lesa na vlastní nebezpečí
D) povoluje volný vstup do lesa na vlastní nebezpečí a sběr lesních plodů
pro vlastní potřebu
E) omezuje volný vstup na období od 1. 6. do 30. 9.

14. M. Ridley
A) přenáší poznatky ze zoologického poznání na chování člověka
B) byl předchůdce Ch. Darwina
C) je významný sociobiolog
D) je přední hydrobiolog
E) byl předchůdcem Konrada Lorenze

15. Antická kultura
A) díky svému smyslu pro řád nezpůsobila žádné destrukce přirozených ekosystémů
B) se vyjádřila k ekologickým otázkám ústy Platona
C) má v pozdních fázích svého vývoje podobné rysy jako dnešní euroamerická civilizace
D) přinesla evropské kultuře symbol osvobození od přírodních sil v postavě Prométhea
E) neměla vliv na kulturu středověku

16. Ekologická homeostáza je
A) stav, v němž je ekosystém v pevně ustáleném stavu
B) pojem pro dynamickou rovnováhu ekosystému
C) pojem pro první kolonizační stádium ekosystému
D) jedna z větví environmentální etiky
E) synonymum pro disturbanci v ekosystémech

17. Lynn White
A) je historik zabývající se kořeny ekologické krize
B) byl významný systematický botanik
C) je odpůrce sociobiologické interpretace evoluce
D) inspiroval diskusi o roli judaismu a křesťanství ve vzniku ekologické krize
E) je spolu s K. Lorencem nositelem Nobelovy ceny

18. Populační přírůstek lidí
A) je jedním z faktorů poškozování přírodního prostředí
B) vzniká především aktivní pro-populační politikou států
C) vzniká především v důsledku poklesu úmrtnosti
D) byl tématem prací R. Malthuse
E) je prokazatelně hlavním viníkem zhoršujícího se stavu přírody na planetě

19. Ochrana přírody
A) historicky vznikla jako součást hnutí za sociální spravedlnost
B) historicky vznikla jako aristokratický zájem
C) vznikla v návaznosti na myšlenky, které formuloval G. Cuvier
D) se zrodila po společném úsilí ekologicky orientovaných vědců
E) byla inspirována romantickým pohledem na svět

20. Ekologická stabilita
A) je ekologický koncept, s nímž dnes souhlasí všichni ekologové
B) je koncept, jehož univerzální platnost moderní ekologie diskutuje a zpochybňuje
C) spočívá na pozitivní zpětné vazbě
D) je název knihy Stanislava Komárka
E) je nejvyšší v mladých ekosystémech

21. Karl Popper se ve svém díle „Logika vědeckého zkoumání“ staví
A) za teorii poznání, která je postavena na zkušenosti vjemů jakožto základu a začátku našeho poznání a tím se přibližuje pozitivizmu a fenomenalismu
B) za teorii poznání, která jako základ odmítá zkušenosti vjemů jakožto základu, čímž odmítá jako pozitivizmus, tak fenomenalismus
C) za teorii subjektivních zkušeností a vjemů jakožto základu a zároveň za ideu objektivní testovatelnosti, čímž spojuje pozitivismus a fenomenalismus
D) výhradně za ideu kritického testování a ideu objektivní textovatelnosti našich teorií, čímž se postavil proti pozitivizmu i proti fenomenalismu
E) za teorii pravděpodobnosti jako vůdčí myšlence vědy

22. Edward Hussay se ve svém díle „Presokratici“ snaží dokázat
A) že Míleťané neopouští myšlenku božské síly ovládající kosmos a dávající mu řád
B) že Míleťané kritizují myšlenku Boha a nahrazují jí myšlenkou věčné hmoty
C) že Anaximandros z Mílét byl přesvědčen o vzniku našeho světa z Neomezeného a také o jeho návratu a absorpci zpět v Neomezeném
D) že je velmi pravděpodobné, že alespoň Anaximandros z Mílét věřil v existenci více kosmů
E) že Mílétské filosofii nezajímali etické otázky

23. Antinomie svobody
A) je pojem spojený s dílem Platóna a jeho antidemokratickými tendencemi
B) je pojem spojený s dílem I. Kanta a souvisí s jeho snahou dokázat, že lidské rozhodování nepodléhá determinismu, který je určujícím zákonem přírodního dění
C) je nesmyslný pojem, který žádný filosof nepoužil
D) souvisí s problémem rozdílu světa fenoménů a noumenálního světa
E) je pojem spojený se středověkou filosofií S. Brabantského

24. David Hume
A) atakoval karteziánskou představu apriorní vědy svým postojem ke kauzalitě
B) je zakladatelem vědecké indukce, kterou považoval za jedině použitelnou vědeckou metodu
C) věřil v rozum, jakožto jediný možný nástroj morálního poznání
D) je v oblasti etiky zastáncem egoismu, který jedinci předpisuje sledovat pouze své vlastní zájmy
E) patří k pozdně středověké filosofii

25. Kléméns Alexandrijský je podle Richarda Heinzmanna (v díle „Středověká filosofie)
A) zastánce názoru, že filosofie slouží, stejně jako „zákon“ židovského národa k přípravě lidstva na Ježíšovo poselství
B) představitelem optimistického racionalismu, který věří, že rozum při správném použití nutně dospěje k víře
C) představitelem proudu křesťanského myšlení, který chápe filosofii jako nástroj Ďábla
D) zastává pozici tzv. negativní teologie, tzn. považuje Boha za, v důležitém smyslu, nepoznatelného
E) pozdním skeptikem východního Řecka

26. Platón se ve svém díle „Obrana Sókrata“
A) staví na pozici tzv. snižování naší nevědomosti a za úkol filosofa v roli Sókrata pokládá poznávat vlastní omylnost, a tak zmenšovat míru našeho mýlení se
B) staví na pozici, ve které filosof v roli Sókrata – má lidem říci, co je pravda a dovést je k jejímu vyznávání i násilím
C) staví za vyznávání zákonů obce, i když jsou v rozporu se svědomím jednotlivce – jednotlivec však musí nést důsledky svého odmítnutí zákonů
D) staví proti vyznávání zákonů obce, pokud jsou v rozporu se svědomím jednotlivce
E) řeší jak problém poznání pravdy, tak problém správného jednání

27. Descartes
A) je zastáncem myšlenky nutnosti každé naše poznání postavit na empirickém základě
B) je zastáncem myšlenky, že zřejmost, zřejmá nevyvratitelnost je kritériem pravdivosti
C) odmítá naprostou většinu středověké filosofie a chce novou filosofickou disciplínu postavit na naprosto novém základě
D) navazuje přímo na myšlenky Tháleta z Mílét
E) považuje za nezpochybnitelné, že pokud někdo či něco pochybuje, musí to existovat

28. Erich Auerbach
A) považuje pozdní helénistickou antickou kulturu za nejen krutou, ale i „posedlou“ krutostí a vyžívající se v popisu barokně bohatých sadistických scén
B) považuje pozdní helénistickou antickou kulturu za nezajímající se o osud jednotlivého člověka
C) považuje ranou středověkou kulturu za literárně méně sofistikovanou než pozdní helénistickou antickou kulturu
D) se o helénismu ve svém díle Mimesis vůbec nezmiňuje
E) se ve svém díle Mimesis zabývá především egyptskou kulturou

II. část – analýza textu či otevřené otázky

Tato část zkoušky je zadána jako esej. Zadání má prověřit nejen Vaše znalosti, ale také schopnost odpovídat na zadanou otázku. Odpovídejte proto pouze na zadání otázky, volné asociace k danému tématu či nepromyšlené reprodukce předneseného či přečteného budou považovány za špatnou odpověď. Můžete si vybírat ze dvou, případně ze tří zadání, resp. otázek. Odpovídáte pouze na jednu otázku.

Otázka A

Časopis studentů katedry životního prostředí jedné z maďarských univerzit se na Vás obrátil se žádostí o přibližně 2-3 stránkový text na téma „Aktuální environmentální situace Vaší země“.

Při zpracování textu se pokuste postihnout hlavní trendy a pro ilustraci použijte konkrétní příklady (je možno psát i o situaci na Slovensku). Nemá jít o prostý výčet kauz či problémů, je možno použít pozitivní příklady, vhodné jsou i odkazy na literaturu, využijte znalosti z více absolvovaných předmětů.

Otázka B

Výhody produkce jednotlivých zemědělských komodit se v různých částech světa v závislosti na rozdílech v klimatu, kvalitě půdy a nákladech na pracovní sílu značně liší. Ale všem bez rozdílu by prospěla výhodná dělba práce, která by jim umožnila soustředit produkci do té nejproduktivnější zemědělské sféry. To by vedlo jak k vyšším příjmům v zemědělství, tak k nižším nákladů v celé ekonomice, zejména v průmyslu. Pro zemědělský protekcionismus nelze najít žádné zásadní ospravedlnění.

Otázky:

Uvedený text je úryvek z odborné studie, publikované v r. 1970. Text úryvku je citován v knize E. F. Schumachera Malé je milé, v 7. kapitole (Správné využívání půdy). Přečtěte si pozorně text a zodpovězte následující otázky, resp. splňte zadané úkoly 1. až 4. V odpovědích využijte především své znalosti z kursu Ekologická ekonomie (včetně kritiky mainstreamové ekonomie) i z přečtené literatury. Vaše odpovědi nemusí být dlouhé, ale musí být k věci.

  1. Zkuste se vžít do autorů uvedeného textu. Z jakých ideových/hodnotových předpokladů vycházejí tito autoři?  Co je vede k uvedenému tvrzení, jak by asi argumentovali v další diskusi nad daným tématem?
  2. Pokuste se o kritiku východisek (předpokladů) a argumentů, které jste identifikovali v odpovědi na otázku č. 1.
  3. Pokuste se formulovat některá ideová resp. hodnotová východiska/předpoklady a z nich vycházející argumenty, které by ospravedlňovaly nějakou formu tzv. zemědělského protekcionismu. Můžete (ale nemusíte) využít i koncepty, jako je ekonomická (re)lokalizace, potravinová suverenita či ekonomická demokracie.
  4. Zformulujte text (max. 15 řádků), který by vycházel z Vaší analýzy v otázce č. 3 a stručně by shrnoval argumenty pro zemědělský protekcionismus.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info