Závěrečná                        bakalářská práce

Pravidla pro vypracování bakalářské práce

Námět

Práce na úkolu začíná volbou tématu, a to buď na základě nabídky, kterou každoročně v březnu vyvěšují učitelé katedry, nebo na základě vlastního návrhu studenta. Učitel může studenta s jeho vlastním tématem odkázat na kompetentnějšího učitele nebo téma odmítnout pro jeho nevhodnost, či z kapacitních důvodů. Téma student zpracuje do jednostránkového až dvoustránkového textu, kterému říkáme NÁMĚT bakalářské práce.

POZOR! O vedení práce je třeba jednat včas, se značným předstihem. V prvním kontaktu by měla být potvrzena platnost tématu. Zjistěte nejdříve, zda téma již někdo nezpracoval: v rámci katedry zde: is.muni.cz/thesis/ ->fakulta ->obor. Národní databáze obhájených prací je zde: theses.cz. Doporučujeme též konzultaci s vyučujícím. Pak následuje poměrně dlouhá fáze (trvající spíš měsíce než týdny!), v níž se student připravuje k vypracování námětu. Kvalitně připravený námět je předpokladem pro úspěšnou další práci.
Uvedená struktura námětu je závazná. Je třeba ji dodržet i formálně. Odrážkami označené body musí tvořit hlavičku (nadpisy) jednotlivých odstavců.

Jak vypracovat NÁMĚT BP:

  • Jméno, osobní číslo a imatrikulační ročník studenta.
  • Datum vypracování námětu.
  • Předběžný název připravované BP, dobře vystihující téma. Je možné použít podtitulu.
  • Proč student považuje téma za zajímavé.
  • Kontext: Velmi stručně, co student zatím ví o tématu, a to:

a) jednak z literatury – jaká teoretické tvrzení, příp. jaká relevantní empirická data student v literatuře našel,

b) na základě vlastního pozorování.

  • Čím student chce dosavadní znalosti rozšířit (co se dosud neví).
  • Jaký metodologický postup, jaké metody a jaké techniky budou v práci použity.
  • Předběžná bibliografie k tématu, citovaná podle citačních norem.
Zadání

Na základě konzultací a případných korekcí NÁMĚTU učitel-budoucí vedoucí BP vypracuje (stále ve spolupráci se studentem) na předepsaném formuláři ZADÁNÍ bakalářské práce, které je úředním dokumentem. Je nutno ho odevzdat (spolu s NÁMĚTEM jako přílohou) na sekretariátu katedry, nejpozději do konce druhého týdne předposledního semestru STANDARDNÍ DOBY studia. ZADÁNÍ potvrzuje svým podpisem vedoucí katedry. Teprve potom bude téma přiřazeno studentovi v Informačním systému. Katedra není povinna přijmout jakékoliv navrhované ZADÁNÍ. Potvrzené ZADÁNÍ je nutno získat nejpozději do konce šestého týdne téhož semestru. Změna tématu je možná jen novým ZADÁNÍM. Bakalářské práce, které nemají oficiální ZADÁNÍ, se nepřijímají.

Témata

Obecná charakteristika bakalářských prací:

a) BP na oboru Environmentální studia je teoretická, přehledová, popřípadě empirická.

b) BP se zabývá humanitními a společenskovědními aspekty environmentální problematiky, s možným přesahem k vědám přírodním.

Na bakalářských prácech na KES studenti pracují nejméně dva semestry. Námět a zadání práce se musí odevzdat na sekretariátě katedry včas, tedy na začátku předpokládaného předposledního semestru studia, kterým by měl být předposlední semestr standardní doby studia. Přesné termíny jsou uvedeny v termináři katedry.

POZOR! O vedení práce je třeba jednat včas, se značným předstihem. V prvním kontaktu by měla být potvrzena platnost tématu. Zjistěte nejdříve, zda téma již někdo nezpracoval: v rámci katedry zde: is.muni.cz/thesis/ ->fakulta ->obor. Národní databáze obhájených prací je zde: theses.cz. Doporučujeme též konzultaci s vyučujícím. Pak následuje poměrně dlouhá fáze (trvající spíš měsíce než týdny!), v níž se student připravuje k vypracování NÁMĚTU. Kvalitně připravený námět je předpokladem pro úspěšnou další práci.

Témata nabízená vyučujícími a doktorandy dle jejich odborných zájmů:

(Lze však přijít i s vlastním námětem. Na aktuálnost vypsaných témat se prosíme informujte u vyučujících.)

Vyučující

doc. Mgr. Bohuslav Binka, Ph.D.

Etické aspekty vybraných přesvědčovacích technik relevantních pro environmentální komunikaci

 

  • Druhý život Richarda Silvana – analýza diskuse nad základním textem zakladatele třetí vlny environmentální etiky 
  • Metodická východiska systémových autorů environmentální etiky – A. Leopold, R. Catton
  • Hledání prosperity – analýza narativů „ekonomického růstu“ v díle Dani Rodrika
  • Existují environmentální texty Jana Patočky? – rešeršní a analytická studie
  • Ruskinovci 20. století – environmentalisté vycházející z díla Johna Ruskina v druhé polovině 20. Století

Prof. RNDr. Hana Librová, CSc.

(názvy jsou předběžné a pracovní)

Bakalářské prace vedu výjimečně. Případnou podmínkou je absolutorium kurzu ENS217 Seminář k Úvodu do studia environmentalistiky. Práce vedu prostřednictvím pravidelných diplomových seminářů.

  • Zemědělská práce v socialistickém a současném tisku, nejlépe pro kombinaci se žurnalistikou.
  • Svaz chovatelů koní, sociodemografická charakteristika členů, motivace, životní způsob.
  • Komunita „Zaježová“ očima exkomunikovaného člena, nejprve bude třeba ověřit existenci dosavadního spolehlivého výzkumu a psychologickou proveditelnost výzkumného záměru.
  • Zájem a péče o památné stromy jako projev a indikátor environmentálního vědomí, rozbor projektu „Stromy svobody“ a motivace účastníků. Informace http://www.stromysvobody.cz/

doc. Mgr. Karel Stibral, Ph.D.

  • Příroda v díle současných českých umělců (dle individuálního výběru pouze jedna osobnost či celé období, skupina atd.)
  • Příroda a environmentální aspekty v díle umělce dle vlastního výběru (dle individuálního výběru pouze jedna osobnost či celé období, skupina atd.)
  • Environmentální aspekty v současném umění (eko-art, environmentální umění atd.) (materiály jsou částečně anglicky, záleží na výběru)
  • Bio art (biotech art, transgenní umění apod.) – živé organismy v umění, environmentální, estetické a etické aspekty (materiály jsou většinou anglicky)
  • Genové manipulace a biotechnologie s estetickou funkcí v rámci umění, chovatelství, zahradnictví atd. – estetické, etické a environmentální otázky (materiály jsou většinou anglicky)
  • Téma krajiny, přírody či živých organismů v současném umění s návazností na přírodní vědy
  • Estetické aspekty v ochraně přírody
  • Estetika lesa v českém prostředí
  • Pojem divočiny. Práce zabývající se chápáním toho, co rozumíme pod termínem divočiny. Práce na pomezí historie a filosofie, potřebná znalost angličtiny (pokud nebude práce výslovně orientována na české prostředí)
  • Environmentální aspekty buddhismu v reflexi environmentálních textů (nutno číst v angličtině)

Mgr. Jan Dostalík, Ph.D.

Oblasti: územní plánování, urbanismus, architektura, přesahy do ekonomie, sociologie, historie, umění, estetiky.

  • Analýza územního plánu vybrané obce (aktuální kauza), popsat aktéry, jejich přístupy a zájmy, vymezit problematická témata a lokality, k teoretickému zarámování lze využít druhého studijního oboru, zhodnotit z pozic environmentalistiky (obec nechávám na zvážení).
  • Ekovesnice v ČR, historické pozadí, projekt x realizace, analýza problémů, příklady dobré/špatné praxe, kritické zhodnocení.
  • Marco Casagrande: urban acupuncture, popsat a kriticky zhodnotit vybraný typ přístupu k ozdravení velkoměst. Keywords: urbanism, architecture, acupuncture, ruin academy, industrial insect, restoration.
  • Lewis Mumford a jeho vliv na environmentální hnutí, historik a filozof L. Mumford se zaměřoval především na témata: technika – město – člověk, popsat a zhodnotit jeho vliv na environmentální myslitele (např. A. Lovins, E. F. Schumacher, M. Bookchin).
  • Richard Neutra: „Survival through design”, představení a zhodnocení ekologicky šetrných úvah architekta Richarda Neutry a jeho vliv na československou teorii a praxi architektury a plánování prostředí. Podmínkou je orientace v dějinách architektury a filozofie.

Pozn.: Jsou vítána vlastní témata i konkretizace a úprava témat nabízených.

RNDr. Naďa Johanisová, Ph.D.

Následují povětšinou nikoliv témata, ale spíše okruhy témat. Konkrétní téma vzniká až v diskusi se studentkou či studentem. Proto je třeba, aby se zájemci ozvali nejméně měsíc, ale raději podstatně dříve před termínem odevzdání námětu/zadání. Vlastní návrhy témat jsou rovněž možné.

  • “Ekonomičtí disidenti” v minulosti, téma vhodné pro studenty se zázemím v historii a ekonomii, případně filosofii, nebo s hlubším zájmem o tuto oblast. Je možné si vybrat jednoho autora a analyzovat jeho život a dílo v kontextu současného ekologicko – ekonomického myšlení. Materiály vetšinou v angličtině (viz např. bakalářské práce Hany Gorodecké, Michaely Zemánkové).
  • Ekonomika v tradičních kulturách, téma vhodné pro studenty se zázemím či hlubším zájmem o  kulturní antropologii/etnologii. Šlo by o přehledovou práci, shrnující dosavadní poznatky o “ekonomice” (reciprocitě, redistribuci, samozásobitelství) v některé neevropské (případně i evropské) tradiční kultuře či kulturách. Zajímavá by byla konfrontace se současnou ekonomickou teorií. 
  • Heterodoxní ekonomické iniciativy a (eko)sociální podnikání, současné komerční firmy jsou vinou své struktury, systémových cílů a fungování v globalizované ekonomice tlačeny do modelů fungování, nepříznivých pro přírodu, zaměstnance a místní komunity. Ve světě i v ČR existuje k takovým firmám celá řada alternativ, které mají komunitní, lokalizační a neziskovou dimenzi. Student by se zaměřil na některý z okruhů, které se v této sféře rýsují, a zkoumal by aktivity, étos, organizační strukturu a strategie přežití jednotlivých alternativních projektů. K zajímavým skupinám patří např. integrační sociální podniky, anarchistická sociální centra, re-use projekty, místní měny, komunitní zemědělství či církevní ekonomické instituce. Podle zájmu by se student mohl zaměřit také na teoretičtější otázky (definice eko-sociálního podnikání), na návaznost současných ekonomických alternativ na starší formy svépomocných a demokratických ekonomik (občiny, cechy, kláštery, historická družstva) nebo na podrobnější případové studie u nás či v zahraničí.
  • Organizace, podporující vznik eko-sociálních podniků a ekonomických alternativ, v zahraničí se ukazují jako klíčový faktor k podpoře vzniku nových heterodoxních ekonomických iniciativ podpůrné (případně střechové) organizace, které jim pomáhají překonat počáteční potíže, poskytují právní poradenství, případně nekomerční úvěry apod. Jaká je v této sféře situace v ĆR? Existují u nás takové organizace, jaká je jejich činnost a potenciál, v čem jsou jejich omezení a bariéry? Na tyto a podobné otázky by se práce zaměřila.
  • Role menších obcí v heterodoxní ekonomice, na rozdíl od např. Velké Británie mají u nás samosprávy i malých obcí relativně velké pravomoci, včetně ekonomických. Přitom nežijí pod ziskovým a růstovým imperativem, naopak jejich cílem je pečovat o blaho obyvatel i o kvalitu jejich prostředí. Jak obce tyto možnosti využívají? Jednotlivé práce by se mohly zaměřit na energeticky soběstačné obce (k tomu viz diplomovou práci Petry Němcové) či na to, jak menší obce podporují (eko) sociální podnikání, ekonomickou lokalizaci, případně na první vlaštovky mezi obcemi, které si berou do své správy prodejny potravin pro místní občany. 
  • „Tiché“ alternativy: zahrádkářské kolonie, přebytkové prodejny výpěstků, trhy a tržnice, pálenice a moštárny. Tyto často tradiční instituce a infrastruktury zajišťují určitou míru potravní soběstačnosti a bezpečnosti v regionech a často mají spíše rysy heterodoxních, nežli běžných ekonomických struktur. Tématem v tomto okruhu může být srovnání novodobých a tradičních („tichých“) alternativ (např. běžných a farmářských trhů v určitém regionu) či výzkum určitého okruhu těchto alternativ (např. moštárny v určitém regionu) z hlediska kritérií heterodoxních ekonomických alternativ (míra participace komunity, nakládání se ziskem, lokalizační dimenze, atd.). 
  • Heterodoxní ekonomické alternativy v zemích globálního Jihu, z hlediska trvalé udržitelnosti i filosofie nerůstu mohu být ti, kdo jsou „pozadu“ , ve skutečnosti napřed. Komunity zemí globálního Jihu, které si zachovaly vazby k místu a k půdě, řemeslné dovednosti a lokální odbytové sítě, jsou často podobně „tichou“ alternativou destruktivní středoproudé ekonomiky, jako zahrádkářské kolonie či tradiční trhy v ČR. Navíc v zemích, jako je Indie či Bangladéš, existují moderní iniciativy, které na bázi těchto tradic budují alternativní ekonomické struktury, zaměřené explicitně na environmentální udržitelnost a sociální spravedlnost. Tématem práce by byla literární rešerše některých těchto alternativ a analýza jejich fungování, případně i empirická práce v terénu např. v rámci výměnného studijního pobytu s Tata Institute of Social Sciences v Mumbaí apod. (Viz diplomová práce Lenky Zahrádkové). 
  • Minulost a současnost družstevnictví u nás a ve světě, jednou z důležitých ekonomických alternativ v globalizujícím se světě jsou ekonomické subjekty, organizované na družstevním základě. Pod tlakem demokratického řízení družstev a principů, jako je solidarita a podpora komunity, ustupuje zčásti do pozadí priorita zisku a s ní negativní dopady na sociální sféru a přírodu. Práce v tomto okruhu se mohou zabývat jak historií družstevnictví (u nás i ve světě), tak současným družstevním hnutím, jeho možnostmi a omezením z pohledu trvale udržitelné ekonomiky. Aktuálním podtématem by zde bylo např. prvorepublikové družstevní hnutí v Kuřimi, zmapování a analýza fungování a étosu tzv. lesních družstev v České republice v historii a v současnosti, či výzkum, zaměřený na jiné skupiny vznikajících ekonomických alternativ s družstevní strukturou v současnosti.
  • Možnosti vzniku energetických družstev v ČR
    Téma je vhodné pro studenta s právnickým či právně-ekonomickým vhledem či vzděláním. Cílem práce by bylo zjišťovat možnosti vzniku družstev (či podobných kolektivních energetických podniků), zaměřených na obnovitelné zdroje u nás. V širším pohledu toto téma může zahrnovat dle dohody i další otázky kolem energetických družstev, či se student může zaměřit na toto téma v jiné zemi bývalého východního bloku.
  • Neformální ekonomické sítě v ČR
    Stranou zájmu badatelů se v některých venkovských lokalitách ČR rozvíjejí neformální ekonomické sítě skupin přátel, zahrnující spotřební (bio) kluby, komunitní školy, freeshopy, aj. Často v nich hrají zásadní roli ženy. Zajímavé by bylo srovnání neformálních ekonomických sítí na Tišnovsku, Kunštátsku a na Valašsku (co dělají? z čeho vycházejí? jak se liší či podobají?)

Aktualizováno: 4.6. 2018

PhDr. Jan Krajhanzl, Ph.D.

„Psychology meets Ecology“: psychologické příspěvky ve vybraných českých a zahraničních časopisech o životním prostředí v letech 2011-2016


Předpokladem pro volbu tohoto tématu je dobrá čtenářská znalost angličtiny (většina relevantní literatury není bohužel v českém jazyce).

Ing. Zbyněk Ulčák, Ph.D.

Uvítám vlastní návrhy témat práce z oblasti hospodářských aktivit člověka v krajině, společensko-ekonomických aspektů ekologického zemědělství, zahrádkaření, samozásobitelství rostlinnými a zejména živočišnými produkty.
Pro inspiraci nabízím okruhy, konkrétní téma včetně názvu bude stanoveno na základě konzultací při zpracovávání Námětu práce:

  • „Mladí městští zahrádkáři“ – jaké radosti i zklamání jim přináší péče o vlastní zahrádku?
  • Organizovaní zahrádkáři – situace a trendy po r.1989 (celostátně, možno i formou případové studie v konkrétní lokalitě)
  • Organizovaní chovatelé – situace a trendy po r.1989 (celostátně, možno i formou případové studie v konkrétní lokalitě)
  • Zahrádkářské osady – vztah ke „škodlivým činitelům“ – kvantitativní výzkum, dobrá znalost sociologické metodologie nutná
  • Domácí chov hospodářských zvířat (prasata, drůbež, ovce, holubi) – vhodné pro více studentů, téma nabízí různé možnosti zpracování – důraz na popis stavu, důraz na etické aspekty atd.
  • Vztah mladých profesionálů k ekologickému zemědělství – vede české odborné školství zemědělské profesionály k environmentálnímu chování?
  • Biodynamické zemědělství v ČR
  • Klub přátel staré Orlové – Orlová je město, jehož stará část téměř celá zmizela vinou poddolování. Klub přátel staré Orlové shromažďuje materiály o zmizelém městě, jeho členové jsou většinou pamětníci a bývalí obyvatelé staré části města. Jak vnímají proměny města i svého života v posledních cca 50 letech?
  • ZOO park Vyškov v environmentálním kontextu – Vyškovský zoopark se orientuje na exotická plemena hospodářských zvířat, to z něj činí poněkud neobvyklou zoo.
  • Dinoparky v environmentálním kontextu

doc. PhDr. Jan Činčera, Ph.D.

  • Environmentální diskurs ve volnočasových organizacích, volnočasové organizace, jako je Junák, Liga lesní moudrosti, Pionýr a další uvádějí environmentální výchovu jako jeden ze svých výchovně-vzdělávacích cílů. Jakým způsobem jsou v nich ale environmentální témata komunikována? Do jaké míry jsou strategie použité vedoucími v souladu s doporučeními z odborné literatury? Jaký prostor mají děti k nastavení vlastní environmentální agendy v oddíle? Práce předpokládá kvalitativní výzkum etnografického typu, tj. opakovaný pobyt studenta ve sledované komunitě a sběr dat pomocí pozorování a rozhovorů.
  • Evaluace programu environmentální výchovy, v rámci práce si student zvolí program environmentální výchovy určený pro libovolnou věkovou skupinu. Na základě dohody s vedoucím práce, realizátorem programu či dalšími zainteresovanými stranami pak formuluje evaluační otázky, připraví evaluační plán a vyhodnotí získaná data. Evaluace by měla vycházet z formátu evaluace orientované na uživatele (utilization-focused evaluation) M.Q. Pattona.
  • Digitální interpretace přírodního dědictví, využití mobilních technologií přináší nové možnosti pro terénní interpretaci přírodního dědictví. Jak hodnotí sami návštěvníci přínos digitálních aplikací pro jejich návštěvnický zážitek a formování vztahu k lokalitě? Do jaké míry považuje tyto aplikace za přínosné sama profesní komunita?_

 

Doktorští studenti

Mgr. Barbora Bakošová

Venujem sa predovšetkým oblasti environmentálnej estetiky a jej prieniku s etikou, environmentálne angažovanému umeniu, prípadne filozofii angažovaného umenia. Môžete sa na mňa preto obrátiť, ak sa vaša bakalárska práca bude uberať jedným z týchto smerov. Rada sa s prípadnými záujemcami a záujemkyňami o vedenie bakalárskej práce osobne stretnem a prediskutujem jej smerovanie  a líniu. Príklady námetov bakalárskych prác môžu vyzerať nasledovne (berte ich prosím ako inšpiráciu pre vlastné bádanie):

Kritika kognitívnej environmentálnej estetiky Allena Carlsona a jeho nasledovníkov

Analýza etických postojov v textoch vybraných environmentálnych estetikov

Koncept tzv. „nového vznešena“ postindustriálnych plôch vo vzťahu k environmentálnej estetike

Ľavicoví filozofi umenia a ich vplyv na environmentálne angažované umenie

Mgr. Ing. Jan Blažek

V současnosti se věnuji ekonomickým a environmentálním souvislostem komunitního životního způsobu.

Práce se mohou věnovat případovým studiím konkrétních komunit (ekovesnic, cohousingů, rodových osad, rezidenčních komunitních center a vzdělávacích projektů, atp.) či jejich mapováním v ČR i zahraničí, ve městě i na venkově. Témata se mohou týkat vybraných aspektů komunit, např. organizační struktury, procesu vzniku či vztahu komunit k vnější společnosti. Budu vděčný také za práce diskutující typologické ukotvení, environmentální a politický význam či ekonomickou soběstačnost těchto struktur. Možných záměrů je však při studiu komunit mnohem více, můžete se tak pokusit rozvinout diskuzi nad prostorovým aspektem a využití půdy, významem eko-komunit pro hnutí nerůstu či hnutí Transition, nebo se zaměřit třeba na demografické a socioekonomické charakteristiky členů.

Schopnost odborného vedení dalších témat vždy záleží na konkrétní výzkumné otázce a navržené metodice práce, viz příklady témat níže.

Okruh témat není zdaleka konečný a rád se s případnými zájemkyněmi/zájemci sejdu osobně a prodiskutuji konkrétní nápady. Prosím ozvěte se na e-mail 207120@mail.muni.cz. Při vedení práce se nebráním různým formám komunikace (e-mail, skype). Při výběru tématu prosím zkontrolujte v archivu závěrečných prací MU (příp. dalších univerzit), na kolik je téma neprobádané, a co nového by vaše práce mohla přinést. Přečtěte si také alespoň abstrakty některých tematicky blízkých vědeckých článků z databází jstor či researchgate. Mějte prosím při výběru na paměti, že klíčem k úspěchu je vaše motivace a zájem o konkrétní téma. Bude skvělé, uvedete-li tak v e-mailu krátce i vaši motivaci pro práci na daném tématu.

Příklady témat:

Cohousing v ČR. Urbanistické a společenské podmínky pro vznik cohousingových projektů v České republice

Komunitní životní způsob v postkomunistických zemích Střední a Východní Evropy.

Nehierarchické organizační struktury a rozhodovací modely – přehledová studie a možnosti využití

DIY vzdělávací kurzy (pozn. kurz ekostavitelství, permakultury či výroby přírodní kosmetiky) – environmentální profil účastníka

Mgr. Ing. Martin Černý

Zabývám se ekologickou ekonomií, zejména makroekonomickým modelováním přechodu na post-carbon a post-growth economy pomocí input-output analýzy. Dále se zajímám o metody hodnocení přírody a jejich filosoficko-vědní předpoklady. Můžete se na mě obrátit s jakýmikoli svými nápady nebo se nechat inspirovat těmito tématy:

 

Potenciální dopady nerůstové ekonomiky na společnost z hlediska práce. Jak může ekonomika odpoutaná od růstového imperativu změnit základní podmínky fungování společnosti z hlediska její pracovní aktivity? „Ničí práce svět?“

 

Post-carbon versus post-growth economy – rozdíly a společné prvky (technooptimismus a technoskepticismus v hospodářskopolitické praxi)

 

Výhody a rizika aplikace multikriteriálních metod a cost-benefit analýzy za účelem ochrany přírody. Hodnotit, nebo nehodnotit přírodu pomocí peněz? Jaké jsou konkrétní dopady využití jednotlivých metod hodnocení přírody? Komparativní analýza nebo metaanalytická studie.

Vedení práce

Zásady vedení bakalářské práce:

a) Bakalářské práce jsou vedeny prostřednictvím Semináře k bakalářské práci i individuálně ve vypsaných konzultačních hodinách.

b) Student konzultuje s vedoucím práce problémy, na něž narazí; musí však pracovat iniciativně a samostatně, s plnou odpovědností za výsledek.

c) Bakalářská práce může být vedena odborníkem, který není členem Katedry environmentálních studií (či vůbec FSS), avšak pouze s předchozím souhlasem katedry.

Úprava

Práce není přijata, nesplňuje-li následující náležitosti:

Titulní list s hlavičkou školy, názvem práce, jménem autora a vedoucího BP, místem vydání a vročením.

Čestné prohlášení autora, že na BP pracoval samostatně a použil jen v literatuře citovaných pramenů.

Poděkování

Anotace shrnující základní informaci o obsahu práce a jejich zjištěních (10 max 20 řádků v české a anglické verzi).

Obsah práce, který musí být úplný (včetně všech příloh) s uvedením počátečních stránek kapitol (subkapitol). Pokud přílohy tvoří zvláštní, samostatně svázaný díl práce, je obsah práce zařazen na začátku textové části a zahrnuje i Obsah příloh.

Vlastní text práce

Závěr. Toto resumé musí podávat úplný a přehledný obraz o obsahu práce a rekapitulovat základní zjištění.

Poznámky, pokud nejsou zařazeny pod čarou na příslušné straně textu.

Seznam tabulek, grafů, obrázků s odkazem na strany v textu (pokud je text obsahuje).

Jmenný index. Indexy musejí být uspořádány abecedně a musí obsahovat odkazy na všechny stránky, kde se které jméno v práci vyskytuje. Pokud se o některém autorovi souvisle pojednává na několika stránkách, udá se celá sekvence stran.

Bibliografie. Úplná a správně vedená (viz dále), obsahující všechny citované prameny a prameny, na které bakalářská práce odkazuje.

Kopie zadání BP vevázaná do textu.
Rozsah bakalářské práce je 10 000 – 17 000 slov základního textu (skutečný počet slov je třeba v práci uvést – bude kontrolován). Za základní text se považuje vlastní text práce včetně poznámek, bez bibliografie, příloh, anotace a obsahu práce. BP, které se uvedenému rozsahu vymykají, nebudou přijaty. Všechny strany musí být průběžně očíslovány. Vyžaduje-li to téma práce, může být součástí příloh i jeden obsahově ucelený text o počtu slov dosahujícím maximálně 15-ti procent rozsahu hlavního textu práce. Tato priloha je řazená jako první v pořadí. Kvalita zpracování přílohy a její logická souvislost s textem práce je součástí hodnocení. Počet slov ostatních typů příloh není sledován.

Práce musí vyhovovat standardům kladeným na odborné práce i co se týče své vnější úpravy. Musí být psána na počítači ve standardním textovém editoru a tištěna buď po jedné straně nebo oboustranně na kancelářském papíru formátu A4. (Práce tištěné na recyklovaném papíru jsou vítány.) Je nutná střídmá úprava (nepovolují se grafické úpravy typu velkých úvodních písmen, obtékání grafů, obrázků, tabulek ap. textem atd.). Text se píše řádkováním 1,5. Je možné použít jakékoliv písmo, doporučuje se však písmo proporční. Velikost písma základního textu je zásadně 12 bodů. Texty druhého řádu (vysvětlení, historické exkurzy ap.) se píší řádkováním 1 a velikostí písma 10 bodů.

Čeština bakalářské práce musí odpovídat současné jazykové normě: hrubé pravopisné, gramatické či stylistické chyby diskvalifikují práci bez ohledu na její meritorní hodnotu. Za interpunkčními znaménky je třeba dodržet mezeru 1 úhozu. Nedoporučuje se příliš oživovat text různými bonmoty, osobními vyznáními či ironickým tónem ap.

Vnitřní organizace textu musí odpovídat meritorní struktuře sdělení. Záleží na studentovi, jestli práce bude mít jednu nebo více částí, jestli jednotlivé kapitoly budou anebo nebudou číslovány a jak, jestli zavede v kapitolách mezititulky, anebo použije pro celou práci systém desetinného třídění kapitol a podkapitol (poslední varianta je vhodná zejména pro empirické práce). V každém případě musí obsah práce podávat jasný obraz o zvolené organizaci textu. Jednotlivé kapitoly práce mohou být uvedeny abstraktem (několikařádkovým heslovým obsahem kapitoly, který se odsazuje).

Poznámky k textu mohou být zařazovány buď pod čarou na konci příslušné strany textu (pak se píší hustším řádkováním „jedna“ a menším písmem než základní text), anebo na konci práce ve zvláštním oddíle, nadepsaném „Poznámky“ (pak jsou psány stejným řádkováním jako text). Odkazy na poznámky jsou označeny arabskými číslicemi nadsazenými nad text (horní index). Pokud je text poznámky psán pod čarou, mohou být průběžně číslovány od počátku v každé kapitole, anebo průběžně v celém textu. Pokud jsou zařazeny za text práce, všechny poznámky v práci musejí být číslovány průběžně v celém textu. Do textu poznámek nelze umisťovat tabulky a grafy.

Citace
Student si po dohodě se školitelem vybere z následujících tří možností (A, B nebo C) podle charakteru práce nejvhodnější citační systém pro svoji práci. Tyto citační systémy-normy jsou závazné a nelze je dále modifikovat.

Citace

Obecné zásady práce s literaturou

Způsob odkazování na zdrojové práce se v jednotlivých akademických disciplínách liší. Vzhledem k tomu, že Katedra environmentálních studií vychází z více akademických tradic, je třeba využití příslušného citačního stylu a citační normy zpravidla konzultovat s vedoucím práce.

Studentům doporučujeme využívání citačního softwaru (např. Zotero), který výrazně ulehčuje práci se zdroji a jejich katalogizaci.

Bakalářská i diplomová práce vyžaduje (snad s výjimkou některých oblastí matematiky) citování zdrojů, ze kterých text čerpá. Citace čtenářům umožňují jak ověřit pravost údajů/tvrzení, tak využít původní zdroje k dalšímu studiu či výzkumu.

Pokud jsou autorova slova citována doslova, je třeba jeho text dát do uvozovek (resp. odlišit dle citační normy) a uvést stránky, z nichž citát pochází. Pokud reprodukujeme konkrétní myšlenku či určitý údaj, je třeba i při nepřímé citaci uvádět konkrétní stránku! Pokud reprodukujeme volně určitou myšlenku nebo názor obsažený v celém díle, číslo stránky neuvádíme. Při obsáhlejším citátu (nad 3-4 řádky) je možno celý citát psát užším řádkováním a odsadit ho. Pokud citujeme text do češtiny nepřeloženého díla ve vlastním překladu, je třeba na tuto skutečnost upozornit (napsat „vlastní překlad”).

Údaje v soupisu použitých pramenů (bibliografické údaje) je třeba uvádět podle jednotného klíče a tak, aby pramen byl co nejpřesněji určen a dohledatelný. Zdroje tištěné jsou obecně považovány za věrohodnější než elektronické. Existuje ale řada výjimek, současné odborné časopisy jsou často již jen elektronické. Podobně zdroje odborné (tj. takové, které citují zdroje, jsou opatřené poznámkovým aparátem, byly recenzovány apod.) jsou považovány za věrohododnější, než zdroje „populárně-vědecké” či vysloveně „populární”. Pokud takový typ textů využívám, musím jejich použití zdůvodnit. Existuje ale řada přechodů mezi oběma typy zdrojů, je proto třeba, abyste své zdroje kriticky hodnotili sami, např. podle vážnosti, které se autor těší v odborné obci a podle vlastního posouzení jeho historie, koherence a věrohodnoti jeho díla apod. Za nejméně věrohodné se obecně považují osobní sdělení, a to proto, že je čtenář nemůže verifikovat. Přesto ale může takovýto typ zdrojů tvořit cenný, byť výjimečný doplněk práce (např. sdělení odborníka, zkoumané osoby atp.). Je pak nutné ale uvést co nejpřesnější údaje vztahující se k datu a místu, kde byla tato informace sdělena. Podobně postupujeme tehdy, pokud jako zdroj uvádíme film či datovatelné sdělení na přednášce apod – opět je důležité uvést co nejvíce údajů o prameni vašich informací. Podstatné je, aby čtenář věděl, kde jste názor, argument či fakt, uváděný v práci, převzali.

Zdroje neuvádíme u věcí všeobecně známých a u vlastních názorů, hodnocení, argumentů.

V každém případě, pokud je to možné, je vhodné využívat zdrojů primárních (tedy např. píšu-li o díle osobnosti XY, využívat přímo texty, napsané XY) nežli sekundárních (texty psané o díle XY) či terciárních (texty psané o textech psaných o díle XY). I v případě, že práce je výslovně zaměřena na zdroje sekundární, je třeba přihlížet ke zdrojům primárním (např. píšu-li o reflexi díla myslitele XY)

Zdroje je v přehledu literatury třeba řadit abecedně za sebou, nejlépe podle autora. Pokud není uveden autor či editor, je vhodné uvést namísto toho „kol.” či „anonymus”. V seznamu literatury nerozlišujeme jednotlivé kolonky (např. odborné texty, populární texty a elektronické zdroje), vše řadíme abecedně za sebou. Výjimkou mohou být právní normy nebo jiné atypické zdroje po dohodě s vedoucím práce.

Pokud byl text publikován pouze elektronicky, citujte co nejpřesněji (např. u elektronicky publikovaných článků citujte jako normální časopis). Elektronický zdroj je tím cennější, čím více údajů o něm zjistíte. U všech textů, které byly publikovány pouze elektronicky, je třeba uvést datum, kdy jste text stáhli z internetu (např. staženo dne….).

Citační styl s údaji v závorkách

 

Existují dva základní přístupy k uvádění citací. Jeden přístup využívá především odkazování přímo v textu v závorkách, druhý přístup uvádí citační údaje pod čarou. Z těchto dvou přístupů pak vychází konkrétní citační styly a normy. Využití konkrétní citační normy zpravidla konzultujte s vedoucím práce.

Pro citování dle Harvardského citačního stylu si projděte seznam možných zdrojů a způsobu jejich citování, které naleznete v manuálu The University of Sydney (zde). V kompletním provedení pak způsob tvorby odkazů naleznete v manuálu Monash University (zde). Níže pro informaci uvádíme do češtiny lokalizovanou normu, která svým stylem Harvardskému stylu odpovídá a normu ČSN ISO 690. Můžete nalézt ale celou řadu jiných, obdobných norem – například normu APA či ASA.

Přímo v textu práce uveďte odkaz na plnou citaci zdroje, který je na konci práce v seznamu literatury. Tento odkaz přímo v textu má obsahovat příjmení autora či editora (případně vydávající organizace) a rok vydání (případně stažení, pokud není jasné, kdy byl text, stažený v elektronické podobě, napsán). To vše v závorce, např.: (Robinson 2006). V případě, že jsou autoři/editoři dva, uvádí se oba (Robinson a Wright 2006). Pokud je jich víc než dva, uvádí se takto: (Robinson a kol. 2006), přičemž ale v plné citaci na konci práce budou uvedeni všichni autoři.

Pokud se jedná o obsáhlejší pramen (kniha nebo delší článek), je vhodné uvést za jménem autora a rokem ještě číslo stránky/stránek nebo číslo kapitoly, z nichž jste čerpali, a to takto: (Robinson 2006: 51) nebo (Robinson 2006: kap. 3). Pokud reprodukujete volně myšlenku nebo názor obsažený v celém díle, číslo stránky se neuvádí.

Pokud citujete autora doslova, je třeba jeho text dát do uvozovek či zvýraznit kurzívou (případně obojí). Při obsáhlejším citátu (nad 4 řádky) je vhodné citát psát užším řádkováním a odsadit ho a opět dát do úvozovek a/nebo zvýraznit kurzívou nebo tučným písmem. Kurzívou pište i cizí slova a názvy článků a publikací.

Tento typ citování umožňuje i poznámky pod čarou . Uvádíme v nich ale především doplňující informace, které by rušily plynulost hlavního textu. Můžeme zde ale uvádět i některé doplňující internetové odkazy, které nebudeme uvádět v seznamu literatury (například odkaz na webové stránky organizace, kterou v textu zmiňujeme – v tomto případě uvedeme jen adresu webových stránek).

Citace v soupisu použité literatury:

Vzory citací jsou uvedeny dále. U zdrojů můžete uvést další údaje, které jsou podle Vás důležité pro pochopení kontextu (např. u starších děl rok, kdy byl text poprvé publikován, u překladů z angličtiny původní název díla a rok vydání apod.).

Příklady:

Monografie/kniha:
Librová, H., 2003: Vlažní a váhaví: kapitoly o ekologickém luxusu. Doplněk, Brno

Článek ve sborníku, editované knize:
Norberg-Hodge, H., 2003: Shifting direction: from global dependence to local interdependence. Str. 241-253, v: Goldsmith, E., and J. Mander, eds.: The case against the global economy and for a turn towards localisation. Earthscan, London

Článek v časopise:
Seyfang, G., 2007: Cultivating Carrots and Community: Local Organic Food and Sustainable Consumption. Environmental Values, roč. 16, č. 2, str. 105 -123 .

Článek v deníku:
Zlámalová, L., 2006: Platy překonaly 20 tisíc korun. Hospodářské noviny, 1.–3. 9. 2006

Článek, který jste přímo neviděli, ale který citujete, protože o něm píše jiný autor – v tomto případě Burger et al. (text Burger et al. pak musí být v seznamu literaratury dostupný jako plné citace). Toto by mělo být spíše výjimečné. :

Berkes, F., D. Feeny, B. J. McCay a J. M. Acheson, 1989: The benefits of the commons, Nature, 340, str. 91 –93 (Cit. v Burger et al. 2001: 30 -31)

Článek, který jste našli na internetu ale vyšel i v časopise:
Berry , W., 2001: Global problems, local solutions. Resurgence, roč. 20, č. 206, (květen/červen), s. 31-35. Dostupné na: http://www.resurgence.org/resurgence/issues/berry206.htm [Staženo 19. 8. 2006]

Osobní sdělení:
Vomáčka J., starosta Neustupova, 2008: ústní sdělení (resp.osobní koresponence) 5. 6. 2008

Nedatovaná informace z internetu,u které není patrný autor a která nevyšla tiskem:
Anonymus, 2007: Understanding social enterprise. Webová stránka Social Enterprise London, www.sel.org.uk/socent/index.html . [Staženo 30.11.2007 ]
Další citační normou odvozenou z Harvardského citačního stylu je ČSN ISO 690.
Bibliografické údaje musí být v tomto případě zpracovány na základě citační normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2.

Poznámky k textu mohou být zařazovány buď pod čarou na konci příslušné strany textu (pak se píší hustším řádkováním „ jedna“ a menším písmem než základní text), anebo na konci práce ve zvláštním oddíle, nadepsaném „ Poznámky” (pak jsou psány stejným řádkováním jako text). Odkazy na poznámky jsou označeny arabskými číslicemi nadsazenými nad text (horní index). Pokud je text poznámky psán pod čarou, mohou být průběžně číslovány od počátku v každé kapitole, anebo průběžně v celém textu. Pokud jsou zařazeny za text práce, všechny poznámky v práci musejí být číslovány průběžně v celém textu. Do textu poznámek nelze umisťovat tabulky a grafy.

Citace v textu práce se řídí obvyklými pravidly a etikou vědecké práce. Pokud student odkazuje na myšlenku či pramen, nebo parafrázuje-li text, používá bibliografický odkaz obsahující příjmení autora či editora (nejsou-li uvedeni, pak první slovo názvu práce), po čárce rok vydání, po dvojtečce pak číslo stránky či kapitoly. To vše v závorce zařazené do textu u citace – např. (Durkheim, 1926), resp. (Durkheim, 1926:23).

Za textem je zařazen abecedně seřazený soupis použité literatury a pramenů. Texty bez autora či editora se zařazují abecedně podle prvního písmene názvu. Názvy cizích publikací se uvádějí v originále. U méně běžných jazyků (maďarština, holandština apod.) uveďte překlad názvu do češtiny v hranaté závorce za jeho přesnou citací. Názvy děl v jazycích, které nepoužívají latinky (ruština) mohou být transkribovány do latinky. Je-li dílo přeloženo do češtiny, je třeba citovat poslední české vydání. Každý bibliografický údaj, který má více než jeden řádek, píšeme řádkováním 1, mezi jednotlivými údaji používáme řádkování 1,5. Zde je několik nejtypičtějších příkladů:

Monografie :
MAŇÁK, J. Rozvoj aktivity, samostatnosti a tvořivosti žáků. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1998. 134 s. ISBN 80-210-1880-1.
JELÍNEK, J. – STYBLÍK, V. Čtení o českém jazyku. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1971. ISSN 7945-456-23. (jména mohou být oddělena i čárkou)
STŘELEC, S., et al. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I. 1. vyd. Brno : Paido, 1998. 189 s. ISBN 80-85931-61-3.

Příspěvek ve sborníku:
ŠVEC, V. Učitelovo pojetí efektivních vyučovacích postupů. In MAREŠ, J., SLAVÍK, J. SVATOŠ, T., ŠVEC, V. Učitelovo pojetí výuky. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1996, s. 59-73.

Časopisecký článek:
PALOUŠ, R. Filosofie jakožto výchova. Pedagogika , 1998, roč. 48, č. 2, s. 106-112.

Články z fulltextových databází:
Citují se jako normální časopisecké články na základě údajů v databázi. Označování tabulek, grafů a schémat musí být v celé práci jednotné. Tabulky, grafy, obrázky a schémata mají své vlastní číslování a číslují se buď průběžně (čísla musejí na sebe navazovat), anebo v desetinném systému (jsou-li v něm číslovány kapitoly). Musejí mít nadpis, který je označuje tak, aby byly srozumitelné a úplné bez ohledu na ostatní text práce. Musejí mít standardním způsobem citovaný pramen, který musí být zařazen v použité literatuře. Mohou být zařazeny přímo v textu nebo jako samostatná příloha za textem práce (ne však za jednotlivými kapitolami). Pokud jsou zařazeny na konci práce, musí být v příslušném místě v textu uveden odkaz na přílohu a na jejich název a pořadové číslo.

Tabulky, které jsou v relativních četnostech, musejí mít alespoň jeden údaj v absolutních četnostech (n). Tabulky musí být srozumitelné i neškolenému čtenáři (musí být jasno, kde je 100%, tam, kde to není možné, musí být vysvětlení)

Citační styl s údaji pod čarou

Existují dva základní přístupy k uvádění citací. Jeden přístup využívá především odkazování přímo v textu v závorkách, druhý přístup uvádí citační údaje pod čarou. Z těchto dvou přístupů pak vychází konkrétní citační styly a normy. Využití konkrétní citační normy zpravidla konzultujte s vedoucím práce.

Všechny poznámky i citace jsou uváděny pomocí horního indexu pod čarou, prostřednictvím automatické funkce „ Poznámka pod čarou” v editoru Word (ta vám udělá automaticky i menší písmo), popř. na konci kapitoly či celého textu (tam je menší písmo doporučením). Pokud pramen citujete znovu hned poté, co jste ho použili, píšete Tamtéž, s. XY. Pokud citujete tentýž pramen na jiném místě knihy (stačí přerušení jinou citací resp. poznámkou), uveďte vždy znovu zdroj celý (tj. žádné zkrácené verze, stačí pouze Ctrl C/Ctrl V starší citace).

Pokud citujete delší text (4 a více řádek), můžete, ale nemusíte ho odsadit a citovat menším písmem.

Přímé citace jsou jsou v uvozovkách a kurzívou, kurzívou se píší názvy děl (knih, monografií, popř. filmů, obrazů) a časopisů, je možné kurzívou psát i cizí slova. V textu se zvýrazňuje pouze tučně a kurzívou (tj. žádná podtržení, kapitálky atp.).

Příklady citací v textu i v seznamu literatury:

Monografie:
Durdík, J.: O pokroku přírodních věd . Praha: J. L. Kober 1874.

Text ve sborníku, editované knize:
Hermann, T., Simunek, M: Between Science and Ideologies: The Reception of Darwin and Darwinism in the Czech Lands, 1859–1959, v: Engels, V. R., Glick, T. F. (eds.): The Reception of Charles Darwin in Europe , díl I., London: University of London, s. 199–216, v tisku.

Text v časopise:
Coleman, S., Murphy, J., Norton, Z.: Variable female preferences drive complex male displays, v: Nature 42/2004, s. 742–745.

Text v novinách:
Durdík, J.: Darwin, v: Politik , 12. 3. 1870, s. 1–2.

Internetový zdroj:
Berry , W. a kol.: Global problems, local solutions. Dostupné na : http://www.resurgence.org/resurgence/issues/berry206.htm (Staženo 19. 8. 2006)

Osobní sdělení:
Vomáčka J., starosta Neustupova, ústní sdělení (resp. osobní korespondence) 5. 6. 2008.

Odevzdání

Před odevzdáním práce si buďte vědomi následujících skutečností:

a) Termín odevzdání BP stanovuje terminář katedry, u BP je to přibližně tři týdny před obhajobou.

b) Studijní řád MU ukládá závazně odevzdání BP v elektronické podobě. Vzhledem k tomu, že knihovna FSS od akad. roku 2008/9 nebude přijímat tištěné výtisky prací, požaduje katedra odevzdání 2 výtisků pro potřeby vypracování posudků, obhajoby a interní archivace. Preferována je pevná vazba, možná je ale i termovazba a vazba kroužková. Termín osobního odevzání práce na sekretariátu katedry je shodný s vložením textu do IS a je oznámen v termináři katedry pro příslušný semestr.

c) BP není přijata, nesplňuje-li všechny předepsané náležitosti (viz Úprava bakalářské práce a její náležitosti).

d) Katedra (fakulta, MU) nehradí žádné náklady spojené s přípravou a realizací (množení dotazníků, cestovné, pořizování dat, jejich analýza ap.), vedením (vede-li práci externista) konzultacemi atd.

Obhajoba

Obhajoba BP je komisionální a veřejná. Práce je posuzována oponentem a vedoucím BP. Oponenta určuje katedra.

a) Průběh obhajoby
Prezentace BP (pěti až desetiminutové slovo diplomanta). Má komisi informovat o důvodu volby tématu, základních výsledcích (oponenti se v posudku tlumočením obsahu práce již většinou nezabývají), případně o dalším možném bádání na dané téma. Pokud je to zajímavé, zmínka o hlavních obtížích při zpracování. Zajímavé bývá sdělení „co bych nyní udělal jinak“.

Poznámky:
V této fázi se ještě nevyjadřujte k posudkům!
POZOR! Kdo přesáhne desetiminutovou lhůtu, bude přerušen. Doporučujeme držet se raději pěti minut, zejména proto, aby se dostalo na diskusi, která bývá zajímavá.

Posudek vedoucího práce
Posudek oponenta
Odpověď na posudky – jádro obhajoby. Není třeba vždycky reagovat na všechny připomínky. Ale je třeba si odpovědi připravit – komise spolu s posuzovateli na místě rozhodne, co z posudků lze vypustit 
Reakce posuzovatelů
Diskuse, v níž o práci debatují se studentem členové komise, ale i ostatní účastníci.
Jednání komise bez přítomnosti studenta a hostů
Vyhlášení výsledku obhajoby (je možné i po skupinách, např. dopoledne a odpoledne)

b) Hodnocení
O tom, zda práce vyhověla požadavkům a o její klasifikaci, rozhoduje při obhajobě komise. Obecně platí, že pro komisi jsou rozhodujícími podklady text práce a průběh obhajoby, zatímco posudky vedoucího práce a oponenta mají poradní hlas. Výsledná klasifikace závěrečné práce se proto může lišit od návrhů vedoucího i oponenta práce.

Poznámka: Doporučujeme studentům, aby se již během tvorby BP seznámili se strukturou oponentských posudků, jaký katedra navrhuje oponentům. To umožňuje lépe pochopit, na co bude při hodnocení BP kladen důraz.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info