krajina
 

Témata Bc. prací

Na bakalářských pracech na KES studenti pracují nejméně dva semestry. Námět a zadání práce se musí odevzdat na sekretariátě katedry včas, tedy na začátku předpokládaného předposledního semestru studia, kterým by měl být předposlední semestr standardní doby studia. Přesné termíny jsou uvedeny v termináři katedry.

POZOR! O vedení práce je třeba jednat včas, se značným předstihem. V prvním kontaktu by měla být potvrzena platnost tématu. Zjistěte nejdříve, zda téma již někdo nezpracoval: v rámci katedry zde: is.muni.cz/thesis/ ->fakulta ->obor. Národní databáze obhájených prací je zde: theses.cz. Doporučujeme též konzultaci s vyučujícím. Pak následuje poměrně dlouhá fáze (trvající spíš měsíce než týdny!), v níž se student připravuje k vypracování NÁMĚTU. Kvalitně připravený námět je předpokladem pro úspěšnou další práci.


Témata nabízená vyučujícími a dokrorandy dle jejich odborných zájmů:

(Lze však přijít i s vlastním námětem. Na aktuálnost vypsaných témat se prosíme informujte u vyučujících.)

_

doc. Mgr. Bohuslav Binka, PhD.

Etické aspekty vybraných přesvědčovacích technik relevantních pro environmentální komunikaci

- Druhý život Richarda Silvana – analýza diskuse nad základním textem zakladatele třetí vlny environmentální etiky

- Metodická východiska systémových autorů environmentální etiky – A. Leopold, R. Catton

- Hledání prosperity – analýza narativů „ekonomického růstu“ v díle Dani Rodrika

- Existují environmentální texty Jana Patočky? – rešeršní a analytická studie

- Ruskinovci 20. století – environmentalisté vycházející z díla Johna Ruskina v druhé polovině 20. Století

_

Prof. RNDr. Hana Librová, CSc.

(názvy jsou předběžné a pracovní)

Bakalářské prace vedu výjimečně. Případnou podmínkou je absolutorium kurzu ENS217 Seminář k Úvodu do studia environmentalistiky. Práce vedu prostřednictvím pravidelných diplomových seminářů.

- Zemědělská práce v socialistickém a současném tisku (nejlépe pro kombinaci se žurnalistikou)

_

doc. Mgr. Karel Stibral, PhD.

- Příroda v díle současných českých umělců (dle individuálního výběru pouze jedna osobnost či celé období, skupina atd.)

- Příroda a environmentální aspekty v díle umělce dle vlastního výběru (dle individuálního výběru pouze jedna osobnost či celé období, skupina atd.)

- Environmentální aspekty v současném umění (eko-art, environmentální umění atd.) (materiály jsou částečně anglicky, záleží na výběru)

- Bio art (biotech art, transgenní umění apod.) – živé organismy v umění, environmentální, estetické a etické aspekty (materiály jsou většinou anglicky)

- Genové manipulace a biotechnologie s estetickou funkcí v rámci umění, chovatelství, zahradnictví atd. – estetické, etické a environmentální otázky (materiály jsou většinou anglicky)

- Téma krajiny, přírody či živých organismů v současném umění s návazností na přírodní vědy

- Estetické aspekty v ochraně přírody

- Estetika lesa v českém prostředí

- Pojem divočiny. Práce zabývající se chápáním toho, co rozumíme pod termínem divočiny. Práce na pomezí historie a filosofie, potřebná znalost angličtiny (pokud nebude práce výslovně orientována na české prostředí)

- Environmentální aspekty buddhismu v reflexi environmentálních textů (nutno číst v angličtině)

_

Mgr. Jan Dostalík, PhD.

Oblasti: územní plánování, urbanismus, architektura, přesahy do ekonomie, sociologie, historie, umění, estetiky.

Analýza územního plánu vybrané obce (aktuální kauza)

Popsat aktéry, jejich přístupy a zájmy, vymezit problematická témata a lokality, k teoretickému zarámování lze využít druhého studijního oboru, zhodnotit z pozic environmentalistiky (obec nechávám na zvážení).

Ekovesnice v ČR

Historické pozadí, projekt x realizace, analýza problémů, příklady dobré/špatné praxe, kritické zhodnocení.

Participativní rozpočtování ve střední Evropě

Příklady dobré praxe ze střední Evropy, popis a kritické zhodnocení s využitím poznatků získaných při studiu předmětů na katedře environmentálních studií.

Marco Casagrande: urban acupuncture

Popsat a kriticky zhodnotit vybraný typ přístupu k ozdravení velkoměst. Keywords: urbanism, architecture, acupuncture, ruin academy, industrial insect, restoration.

Lewis Mumford a jeho vliv na environmentální hnutí

Historik a filozof L. Mumford se zaměřoval především na témata: technika – město – člověk, popsat a zhodnotit jeho vliv na environmentální myslitele (např. A. Lovins, E. F. Schumacher, M. Bookchin).

Pozn.: Jsou vítána vlastní témata i konkretizace a úprava témat nabízených.

_

RNDr. Naďa Johanisová, PhD.

Následují povětšinou nikoliv témata, ale spíše okruhy témat. Konkrétní téma vzniká až v diskusi se studentkou či studentem. Proto je třeba, aby se zájemci ozvali nejméně měsíc, ale raději podstatně dříve před termínem odevzdání námětu/zadání. Vlastní návrhy témat jsou rovněž možné.

- “Ekonomičtí disidenti” v minulosti
Téma vhodné pro studenty se zázemím v historii a ekonomii, případně filosofii, nebo s hlubším zájmem o tuto oblast. Je možné si vybrat jednoho autora a analyzovat jeho život a dílo v kontextu současného ekologicko – ekonomického myšlení. Materiály vetšinou v angličtině (viz např. bakalářské práce Hany Gorodecké, Michaely Zemánkové).

- Ekonomika v tradičních kulturách
Téma vhodné pro studenty se zázemím či hlubším zájmem o  kulturní antropologii/etnologii. Šlo by o přehledovou práci, shrnující dosavadní poznatky o “ekonomice” (reciprocitě, redistribuci, samozásobitelství) v některé neevropské (případně i evropské) tradiční kultuře či kulturách. Zajímavá by byla konfrontace se současnou ekonomickou teorií.

- Heterodoxní ekonomické iniciativy a (eko)sociální podnikání
Současné komerční firmy jsou vinou své struktury, systémových cílů a fungování v globalizované ekonomice tlačeny do modelů fungování, nepříznivých pro přírodu, zaměstnance a místní komunity. Ve světě i v ČR existuje k takovým firmám celá řada alternativ, které mají komunitní, lokalizační a neziskovou dimenzi. Student by se zaměřil na některý z okruhů, které se v této sféře rýsují, a zkoumal by aktivity, étos, organizační strukturu a strategie přežití jednotlivých alternativních projektů. K zajímavým skupinám patří např. integrační sociální podniky, anarchistická sociální centra, re-use projekty, místní měny, komunitní zemědělství či církevní ekonomické instituce. Podle zájmu by se student mohl zaměřit také na teoretičtější otázky (definice eko-sociálního podnikání), na návaznost současných ekonomických alternativ na starší formy svépomocných a demokratických ekonomik (občiny, cechy, kláštery, historická družstva) nebo na podrobnější případové studie u nás či v zahraničí.

- Organizace, podporující vznik eko-sociálních podniků a ekonomických alternativ
V zahraničí se ukazují jako klíčový faktor k podpoře vzniku nových heterodoxních ekonomických iniciativ podpůrné (případně střechové) organizace, které jim pomáhají překonat počáteční potíže, poskytují právní poradenství, případně nekomerční úvěry apod. Jaká je v této sféře situace v ĆR? Existují u nás takové organizace, jaká je jejich činnost a potenciál, v čem jsou jejich omezení a bariéry? Na tyto a podobné otázky by se práce zaměřila.

- Role menších obcí v heterodoxní ekonomice _Na rozdíl od např. Velké Británie mají u nás samosprávy i malých obcí relativně velké pravomoci, včetně ekonomických. Přitom nežijí pod ziskovým a růstovým imperativem, naopak jejich cílem je pečovat o blaho obyvatel i o kvalitu jejich prostředí. Jak obce tyto možnosti využívají? Jednotlivé práce by se mohly zaměřit na energeticky soběstačné obce (k tomu viz diplomovou práci Petry Němcové) či na to, jak menší obce podporují (eko) sociální podnikání, ekonomickou lokalizaci, případně na první vlaštovky mezi obcemi, které si berou do své správy prodejny potravin pro místní občany.


- „Tiché“ alternativy: zahrádkářské kolonie, přebytkové prodejny výpěstků, trhy a tržnice, pálenice a moštárny. Tyto často tradiční instituce a infrastruktury zajišťují určitou míru potravní soběstačnosti a bezpečnosti v regionech a často mají spíše rysy heterodoxních, nežli běžných ekonomických struktur. Tématem v tomto okruhu může být srovnání novodobých a tradičních („tichých“) alternativ (např. běžných a farmářských trhů v určitém regionu) či výzkum určitého okruhu těchto alternativ (např. moštárny v určitém regionu) z hlediska kritérií heterodoxních ekonomických alternativ (míra participace komunity, nakládání se ziskem, lokalizační dimenze, atd.).

- Heterodoxní ekonomické alternativy v zemích globálního Jihu
Z hlediska trvalé udržitelnosti i filosofie nerůstu mohu být ti, kdo jsou „pozadu“ , ve skutečnosti napřed. Komunity zemí globálního Jihu, které si zachovaly vazby k místu a k půdě, řemeslné dovednosti a lokální odbytové sítě, jsou často podobně „tichou“ alternativou destruktivní středoproudé ekonomiky, jako zahrádkářské kolonie či tradiční trhy v ČR. Navíc v zemích, jako je Indie či Bangladéš, existují moderní iniciativy, které na bázi těchto tradic budují alternativní ekonomické struktury, zaměřené explicitně na environmentální udržitelnost a sociální spravedlnost. Tématem práce by byla literární rešerše některých těchto alternativ a analýza jejich fungování, případně i empirická práce v terénu např. v rámci výměnného studijního pobytu s Tata Institute of Social Sciences v Mumbaí apod. (Viz diplomová práce Lenky Zahrádkové).

- Minulost a současnost družstevnictví u nás a ve světě
Jednou z důležitých ekonomických alternativ v globalizujícím se světě jsou ekonomické subjekty, organizované na družstevním základě. Pod tlakem demokratického řízení družstev a principů, jako je solidarita a podpora komunity, ustupuje zčásti do pozadí priorita zisku a s ní negativní dopady na sociální sféru a přírodu. Práce v tomto okruhu se mohou zabývat jak historií družstevnictví (u nás i ve světě), tak současným družstevním hnutím, jeho možnostmi a omezením z pohledu trvale udržitelné ekonomiky. Aktuálním podtématem by zde bylo zmapování a analýza fungování a étosu tzv. lesních družstev v České republice, či výzkum, zaměřený na jiné skupiny vznikajících ekonomických alternativ s družstevní strukturou.

_

Mgr. Lukáš Kala, Ph.D.

Spotřební koš domácností jednotlivců - analýza materiální spotřeby a životního způsobu domácností singles s ohledem na její environmentální aspekty

Výzkum spotřeby libovolné subpopulační skupiny - analýza materiální spotřeby zvolené subpopulační skupiny (mladé rodiny, důchodci apod.) s ohledem na environmentální aspekty

Jak se žije na samotě u lesa – kvalitativní výzkum životního způsobu jednotlivců i rodin žijících na samotách

Amenitní migrace na venkov – analýza zkušeností lidí, kteří odešli na venkov za šťastnějším a spokojenějším životem

Obnovovatelé venkova – výzkum motivací lidí snažících se o obnovu venkova (komunity i krajiny)

Socio-environmentální dopady výstavby přehrady XY na místní obyvatelstvo – případová studie opírající se o kvalitativní analýzu rozhovorů s pamětníky

Survivors: pojetí environmentální krize pohledem „připravených“ - analýza hloubkových rozhovorů s lidmi, kteří se připravují na environmentální kataklizma

Zelené kmeny – zmapování vztahů, motivací a životního způsobu vybrané skupiny environmentálně uvědomělých lidí

Člověk bez dopadu – kritická analýza materiálů pojednávajících o změně životního způsobu od konzumerismu k tzv. bezdopadovosti

(např.: http://www.noimpactdoc.com/)

Jakákoliv zajímavá témata zaměřená na výzkum životního způsobu, výzkum spotřeby či z oblasti sociologie venkova.

_

PhDr. Jan Krajhanzl, PhD.

„Psychology meets Ecology“: psychologické příspěvky ve vybraných českých a zahraničních časopisech o životním prostředí v letech 2009-2014
Předpokladem pro volbu tohoto tématu je dobrá čtenářská znalost angličtiny (většina relevantní literatury není bohužel v českém jazyce).

_

Ing. Zbyněk Ulčák, PhD.

Uvítám vlastní návrhy témat práce z oblasti hospodářských aktivit člověka v krajině, společensko-ekonomických aspektů ekologického zemědělství, zahrádkaření, samozásobitelství rostlinnými a zejména živočišnými produkty.
Pro inspiraci nabízím okruhy, konkrétní téma včetně názvu bude stanoveno na základě konzultací při zpracovávání Námětu práce:

- „Mladí městští zahrádkáři“ – jaké radosti i zklamání jim přináší péče o vlastní zahrádku?

- Organizovaní zahrádkáři – situace a trendy po r.1989 (celostátně, možno i formou případové studie v konkrétní lokalitě)

- Organizovaní chovatelé – situace a trendy po r.1989 (celostátně, možno i formou případové studie v konkrétní lokalitě)

- Zahrádkářské osady – vztah ke „škodlivým činitelům“ – kvantitativní výzkum, dobrá znalost sociologické metodologie nutná

- Domácí chov hospodářských zvířat (prasata, drůbež, ovce, holubi)vhodné pro více studentů, téma nabízí různé možnosti zpracování – důraz na popis stavu, důraz na etické aspekty atd.

- Vztah mladých profesionálů k ekologickému zemědělstvívede české odborné školství zemědělské profesionály k environmentálnímu chování?

- Biodynamické zemědělství v ČR

- Klub přátel staré Orlové – Orlová je město, jehož stará část téměř celá zmizela vinou poddolování. Klub přátel staré Orlové shromažďuje materiály o zmizelém městě, jeho členové jsou většinou pamětníci a bývalí obyvatelé staré části města. Jak vnímají proměny města i svého života v posledních cca 50 letech?

- ZOO park Vyškov v environmentálním kontextu – Vyškovský zoopark se orientuje na exotická plemena hospodářských zvířat, to z něj činí poněkud neobvyklou zoo.

- Dinoparky v environmentálním kontextu

_

Doktorandi

Výběr tématu Bc. práce vedené doktorandem podléhá schválení jeho školitele a vedoucího katedry, případné vedení diplomové práce pak ještě vedoucím oborové komise._

Mgr. Barbora Bakošová

Venujem sa predovšetkým oblasti environmentálnej estetiky a jej prieniku s etikou, environmentálne angažovanému umeniu, prípadne filozofii angažovaného umenia. Môžete sa na mňa preto obrátiť, ak sa vaša bakalárska práca bude uberať jedným z týchto smerov. Rada sa s prípadnými záujemcami a záujemkyňami o vedenie bakalárskej práce osobne stretnem a prediskutujem jej smerovanie  a líniu. Príklady námetov bakalárskych prác môžu vyzerať nasledovne (berte ich prosím ako inšpiráciu pre vlastné bádanie):

Kritika kognitívnej environmentálnej estetiky Allena Carlsona a jeho nasledovníkov

Analýza etických postojov v textoch vybraných environmentálnych estetikov

Koncept tzv. „nového vznešena“ postindustriálnych plôch vo vzťahu k environmentálnej estetike

Ľavicoví filozofi umenia a ich vplyv na environmentálne angažované umenie

_

Mgr. Ing. Jan Blažek

V současnosti se věnuji ekonomickým a environmentálním souvislostem komunitního životního způsobu.

Práce se mohou věnovat případovým studiím konkrétních komunit (ekovesnic, cohousingů, rodových osad, rezidenčních komunitních center a vzdělávacích projektů, atp.) či jejich mapováním v ČR i zahraničí, ve městě i na venkově. Témata se mohou týkat vybraných aspektů komunit, např. organizační struktury, procesu vzniku či vztahu komunit k vnější společnosti. Budu vděčný také za práce diskutující typologické ukotvení, environmentální a politický význam či ekonomickou soběstačnost těchto struktur. Možných záměrů je však při studiu komunit mnohem více, můžete se tak pokusit rozvinout diskuzi nad prostorovým aspektem a využití půdy, významem eko-komunit pro hnutí nerůstu či hnutí Transition, nebo se zaměřit třeba na demografické a socioekonomické charakteristiky členů.

Schopnost odborného vedení dalších témat vždy záleží na konkrétní výzkumné otázce a navržené metodice práce, viz příklady témat níže.

Okruh témat není zdaleka konečný a rád se s případnými zájemkyněmi/zájemci sejdu osobně a prodiskutuji konkrétní nápady. Prosím ozvěte se na e-mail 207120@mail.muni.cz. Při vedení práce se nebráním různým formám komunikace (e-mail, skype). Při výběru tématu prosím zkontrolujte v archivu závěrečných prací MU (příp. dalších univerzit), na kolik je téma neprobádané, a co nového by vaše práce mohla přinést. Přečtěte si také alespoň abstrakty některých tematicky blízkých vědeckých článků z databází jstor či researchgate. Mějte prosím při výběru na paměti, že klíčem k úspěchu je vaše motivace a zájem o konkrétní téma. Bude skvělé, uvedete-li tak v e-mailu krátce i vaši motivaci pro práci na daném tématu.

Příklady témat:

Cohousing v ČR. Urbanistické a společenské podmínky pro vznik cohousingových projektů v České republice

Komunitní životní způsob v postkomunistických zemích Střední a Východní Evropy.

Nehierarchické organizační struktury a rozhodovací modely – přehledová studie a možnosti využití

DIY vzdělávací kurzy (pozn. kurz ekostavitelství, permakultury či výroby přírodní kosmetiky) – environmentální profil účastníka

_

Mgr. Filip Havlíček

Před zadáním práce je potřeba se při osobní konzultaci dohodnout na zaměření na určitý aspekt v následujících tematických okruzích:

Evoluce lidské kultury – práce bude mapovat nejstarší dějiny vzniku lidské kultury ve vztahu k jejímu environmentálnímu prostředí, kultura jako extra-somatická forma adaptace. Přesahy do Paleoantropologie, Evoluční psychologie, Sociologie, Nové archeologie, Environmentálních dějin.

První zemědělec – člověk jako Homo agricola, práce se zaměří na největší environmentálně-ekonomickou změnu v dějinách lidstva.  Ekologie a ekonomie prvních zemědělců. Obsahem bude popsání dějin bádání a názorů na rozšíření zemědělství. Přesahy do Antropologie, Archeologie, Sociologie, Ekonomie, Environmentální historie.

The Tucson Garbage Project aneb antropologická archeologie moderní společnosti – práce se zaměří na popis a dějiny bádání v procesu nákup – spotřeba – odpad. Výchozí literatura bude od autora Williama L. Rathje.

Šíření homo sapiens a kultury – objevy „nových světů“ z hlediska environmentální historie. Práce se bude zabývat šířením člověka a jeho adaptace na jednotlivé varianty přírodního prostředí. Práce se zaměří podle zájmu studenta na určitou geografickou oblast. Přesahy do Paleoantropologie, Evolučních věd, Psychologie, Archeologie, Sociologie, Environmentální historie.

_

Mgr. Tomáš Chabada

Témy bakalárskych prác

Počas svojho štúdia som absolvoval odbory sociálnej antropológie, sociológie a environmentálnych štúdií. V minulosti som sa venoval sociológií športu, environmentálnej migrácií a environmentálnej spravodlivosti. V súčasnosti sa zaoberám vzťahom medzi veľkosťou ľudskej populácie a jej dopadmi na prírodu.

Ponúkam Vám možné okruhy tém, no zároveň som otvorený aj Vašim vlastným návrhom. Prosím Vás o kontaktovanie v  predstihu pred odovzdávaním námetu a zadania, aby ste mali dostatočný čas na ich vypracovanie. Teším sa na prípadnú spoluprácu.

Environmentálna nespravodlivosť, environmentálna diskriminácia

- analýza vybratých prípadov environmentálnej nespravodlivosti

- pozícia strednej Európy v perspektívach globálnej environmentálnej spravodlivosti

Environmentálne aspekty športových podujatí (prípadne športových odvetví)

- analýza environmentálnych stratégií a environmentálnych dopadov veľkých športových podujatí

Environmentálne aspekty životného spôsobu migrantov

- výskum vybranej skupiny migrantov v Českej republike v porovnaní s majoritnou populáciou

Otázka veľkosti ľudskej populácie v českom prostredí

- zmapovanie a analýza diskusií o veľkosti ľudskej populácie v českom verejnom priestore

Ochrana divočine v ČR a na Slovensku

- porovnanie vývoja káuz na Šumave a vo Vysokých Tatrách

- komparácia mimovládnych organizácií Hnutí Duha a LZ VLK

_

Mgr. Veronika Chvátalová

Zajímám se o geneticky modifikované (GM) plodiny zejména v českém a  evropském kontextu z různých pohledů: vliv jejich pěstování na ekosystémy, přírodu, člověka; zkušenosti zemědělců s jejich pěstováním; věda na pozadí rozhodování o schvalování nových GM plodin pro pěstování v  EU. Obecněji, jejich přijímání jako další krok konvenčního zemědělství versus udržitelnost zemědělství, pěstování GM plodin spojené s  koncentrací moci v menšině nadnárodních firem versus potravinová suverenita.

Níže nabízím návrhy okruhů na zpracování bakalářské práce, nejde o konečné názvy, konkrétní zaměření práce bude vyladěno se zájemcem o téma. Uvítám i související témata. V případě zájmu o  vypracování bakalářské práce se s Vámi ráda setkám nad upřesněním tématu, napište mi na everonika.ch@gmail.com. Domluvme se prosím včas před termínem odevzdáváním námětů.

Věda na pozadí GM – „science for decision making“ – etika a kvalita vědy zkoumající dopady GMO na člověka, zvířata a prostředí. Vědecká autorita pro hodnocení GMO v  EU: EFSA GMO panel – osobní historie jeho členů (střet zájmů), práce a  způsob nakládání s vědeckými informacemi.

Analýza oficiálních informací o GMO poskytovaných Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí s ohledem na vyváženost, objektivnost, aktuálnost informací a konzistenci ministerstev ve směřování zemědělství v ČR (GMO x udržitelné zemědělství).

Analýza úmluv o životním prostředí a  udržitelném rozvoji (např. Úmluva o biologické rozmanitosti, Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti, Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky) s ohledem na konzistenci v dokumentech vytyčených cílů se strategií ČR pěstovat a dovážet GM plodiny

Zmapování aktivit zaměřených na GMO nevládních organizací a spolků, jejich potenciál k implementaci nového nařízení EU do legislativy ČR a  jeho uplatnění umožňující zákaz pěstování GM plodin na území členských států EU.

Kontroverze – osudy nepublikovaných/z časopisů stažených studií o GMO (např. Pustzai, Serallini), možno pojmout i jako zmapování kolika a kterých studií se týká a hledání jim společných znaků.

Další oblasti, o kterých bych se ráda dověděla více, ale nemám na ně čas. Práce na tato témata by vyžadovala větší samostatnost.

Porovnat postupy propagátorů GMO s praktikami tabákového průmyslu (tobacco playbook).

Porovnat diskurzy zastánců a odpůrců GMO (možno vyjít z knihy Genetically modified language).

Rozšiřování pěstování GM plodin jako druhá zelená revoluce.

Pro úspěšné vytvoření bakalářské práce je nutná alespoň základní orientace v  problematice GMO a pasivní znalost anglického jazyka – prohledávání tematických webů a čtení odborných textů v angličtině.

_

Mgr. Radoslava Krylová

Vítám zejména práce týkající se tématu přírody ve městě, vztahu prostoru a moci, urbanismu a vztahu přírody a kultury. Upřednostňuji práce s kvalitativní metodologií a teoretickým rámováním vycházejícím ze sociologie, sociální a kulturní antropologie a sociální a kulturní geografie.

Následující témata berte prosím také jako inspiraci pro vlastní náměty, je však třeba konzultovat je v dostatečném předstihu a nejlépe osobně. Kontaktujte mě prosím na email, na katedře bývám nepravidelně.

Right to the City – význam konceptu pro plánování měst a jeho environmentální souvislosti. Klíčoví autoři: Henri Lefebvre a David Harvey.

Zoöpolis: město pro člověka i živočichy? Kritická analýza konceptu Jennifer Wolch a hledání podobné praxe v plánování měst v ČR.

Lípy v naší ulici – analýza aktérů a diskuse vedené okolo vybraného kontroverzního kácení městské zeleně.

Čí je to park? Analýza společensko-environmentálního významu vybrané zelené plochy ve městě a diskuse, která se vede o jejím využívání.

_

Soukromý: Mgr. Jan Labohý

Během svého studia jsem úspěšně absolvoval obory politologie, mediální studia a humanitní environmentalistika. Dlouhodobě se věnuji problematice změny klimatu a v současné době zejména sociologii budoucnosti. Pracovně i ve volném čase se věnuji zážitkové pedagogice. Můj záběr je tedy celkem široký a rád budu spolupracovat na Vašem tématu. Hlavní je pro mě zejména Vaše iniciativa a snaha. Níže popsané okruhy tedy berte pouze jako příklady. Na katedře se vyskytuji velmi nepravidelně, kontaktujte mě prosím emailem na labohy@mail.muni.cz

Okruhy:

Změna klimatu a české obce

Jakým způsobem vnímají obce problematiku změny klimatu

Mitigační opatření na úrovni obcí

Adaptační opatření na úrovni obcí

Komunikace udržitelného rozvoje

Moderní komunikační nástroje a problematika udržitelnosti.

Využívání metody příběhů (storytelling) v environmentálním vzdělávání

Zelený Blesk

Analýza pokrytí environmentálních témat v deníku Blesk.

Klikivisti

Výzkum motivací či životního způsobu online aktivistů.

Environmentální vzdělávání v organizací Outward Bound

Výzkum programům zaměřených na environmentání vzdělávání a osvětu v zahraničních organizacích Outward Bound.

_

Mgr. Lukáš Likavčan

Obecně se na mně můžete obracet s nápady spadajícími do následujících okruhů:

Filosofie a sociologie vědy, filosofie ekonomie, Actor-network-theory, marxistická a post-marxistická filosofie, environmentální etika (ne Arne Naess), post-normal science, assemblage theory.

Případný návrh konkrétního tématu pak záleží na důsledné a včasné konzultaci / limitech mých odborných znalostí.

Příklady specifických témat (vyžadují taky zpřesnění po konzultaci):

- Je rudá zelená? Environmentální motivy v dílech marxistických filosofů

- Ploché ontologie v environmentální filosofii – G. Deleuze, F. Guattari, B. Latour, M. DeLanda

- Kritika environmentální ekonomie / green economy

- Technologická imaginace ve společnosti nerůstu

- Příroda neexistuje – dekonstrukce pojmu přírody ve filosofii 19. a 20. století

- Post-normální věda jako paradigma ekologické ekonomie

- Metaetika přírody (inherentní vs. instrumentální hodnota přírody a podobně)

Kromě těchto témat uvítám spolupráci na problémech, kterým se sám moc nestíhám věnovat, ale rád bych (=> vyžaduje vyšší samostatnost):

Antropocén (co to je a existuje to vůbec?), argumentační konstrukce neoliberálních narativů, politika identit v environmentálním hnutí, feministická / postkoloniální environmentální filosofie, politická ekologie (Bookchin a spol.), complexity theory, filosofie a sociologie města.

Prosím, nechoďte za mnou s tématy typu „Kritika kapitalismu…“
_

Mgr. Nicholas Orsillo

Národní park a jeho místo v národní identitě USA

Národní park v USA: Model anebo inspirace pro československou ochranu přírody?

Jak vnímali českoslovenští americké národní parky? Mohly sloužit jako dobrý model pro rozvoj chráněných území u nás?  Analýza primárních písemných zdrojů (časopisy a knihy) především z meziválečné doby.

Srovnání environmentálního hnutí v Česku a Německu v druhé polovině 20. století

Uvítám jakoukoliv bakalářskou práci zaměřenou na environmentální dějiny. Především mě zajímají práce z moderní Evropy a Severní Ameriky. Jelikož relativně málo sekundárních zdrojů o environmentalní historii existuje v češtině, četba v angličtině bude nutná. Máte i jedinečnou možnost psát v angličtině, ale vyžaduji znalost angličtiny na vyšší úrovni.

_

Mgr. Vojtěch Pelikán

Můj odborný zájem je poměrně široký, vítám nicméně zejména témata, jež jsou situována na pomezí antropologie a environmentalistiky (konkrétně se věnuji hlavně výzkumu Romů) – životní způsob nemoderních/nativních společností, mýtus ekologicky ušlechtilého divocha, stereotypní zobrazení „divochů“ v literatuře i v environmentálním hnutí, společenská percepce přírodního jako „jiného“. Druhou preferovanou oblastí témat jsou ta, jež využívají kvalitativních/etnografických metod zejména u výzkumu ekologicky příznivého životního způsobu a ekologického hnutí. Především díky praxi v časopise Sedmá generace jsem získal vhled i do oblasti environmentální publicistiky a médií.

Návrhy prosím konzultujte s dostatečným předstihem, lépe měsíců než týdnů. Níže uvedené tipy berte možná spíše jako inspiraci k formulaci tématu vlastního, které je nutno pečlivě rozvážit a upřesnit. Práce vedu prostřednictvím pravidelných diplomových seminářů.

Zahrádkaření etnických menšin

Kromě ekonomické, společenské či ekologické dimenze mívá organizované zahrádkaření občas i význam inkluzivní. V rámci různých projektů slouží jako prostředek zapojení přistěhovaleckých či jinak marginalizovaných skupin do komunitního života a pomáhá jejich členům vyrovnávat se s podmínkami materiální chudoby, sociálního vyloučení či nedostatku kvalitních potravin a volnočasového vyžití. Jaká má takovýto typ zahrádkaření kulturní specifika? Zohledňují je různé rozvojové projekty? Jaké si tyto projekty dávají cíle a na jaká narážejí úskalí? Možno zpracovat spíše jako přehledovou studii, či spíše jako case study. Diplomová práce bude řešena v návaznosti na projekt katedry METURBAN.

Podporují pěší turisté výrazněji environmentální aktivity?

Zahraniční empirické studie (např. Zaradic, Pergams, Kareiva 2009) naznačují zajímavou souvislost. Podporovatelé environmentálních organizací se v rámci lidí, kteří provozují outdoorové aktivity, výrazně často rekrutují především z okruhu pěších turistů. Přihlédneme-li k historickému vývoji ochrany přírody (potažmo turismu), nezdá se tato spojitost až tak překvapivá. Ukázala by na tutéž korelaci i sonda mezi výletníky v ČR? Liší se „vycházkáři“, pěší turisté a dejme tomu cyklisté? (navrhovaný vzorek představují klienti outdoorových cestovních kanceláří Kudrna či Alpina)

Chovám se ekologicky – třídím odpad

S ekologickou příznivostí individuálního životního způsobu často bývá na prvním místě automaticky spojována recyklace. Podle průzkumu Eurobarometr je tato asociace mezi českou veřejností obzvláště silná. Jak tento fenomén interpretovat? U koho a v jakých kontextech se objevuje? (Existují například signály, že u mladší generace tato inklinace překvapivě slábne.) Lze vysledovat, jaké má kořeny? (Žádoucí je orientace v sociologické metodologii, zejm. obsahové analýze.)

„Zelené mámy“ – proměny životního způsobu environmentalistek po porodu

Životní způsob s ekologicky příznivými prvky se měnívá v čase, často pod vlivem vnějších okolností. Jedním ze zásadních předělů v životě bývá narození dítěte, jež obvykle vede ke změnám ve spotřebitelských strategiích a k vyšší míře konzumu. Jak se s touto situací vypořádávají matky-environmentalistiky? Jak se mění jejich životní způsob, modely spotřeby? (Velmi příhodná by byla možnost zúčastněného pozorování a kombinace se sociologií.)

Život bez televize

Práce zabývající se domácnostmi, které záměrně nemají televizní přijímač. Čím jsou tyto domácnosti typické? Jsou ještě další věci, které v nich nenacházíme? Co absence televize indikuje z hlediska ekologicky příznivých rysů životního způsobu?

Identita a kulturní kódy příslušníků českého environmentálního hnutí

Výzkum D. Hortona (2002, 2003), který se zabýval příslušníky environmentálního hnutí ve Velké Británii, lze převést i do českého prostředí. Na jakém základě se identifikují příslušníci tuzemského environmentálního hnutí? Jak se jejich identita projevuje v žité každodennosti, ať už soukromé či veřejné? Jaká jsou typická místa, situace či způsoby jednání, kterými se odlišují od zbytku společnosti? (Ideální metodou je vlastní etnografický výzkum v rámci vybraného města.)

Jaké je mínění české veřejnosti o ekologickém aktivismu?

V českém environmentálním hnutí nepanuje shoda na tom, jak se veřejnost staví k radikálním metodám. Výrazný je nicméně názor, že přímé akce u nás narážejí na větší odpor než na Západě a že právě tato skutečnost může stát za tím, proč tuzemské ekologické hnutí od přímých akcí v průběhu let prakticky zcela ustoupilo. Solidnější empirické doklady však zřejmě scházejí. (Ačkoliv ideální by bylo vlastní reprezentativní šetření, množství relevantních dat nicméně zřejmě ukrývá i řada dosavadních výzkumů.) Jaký je skutečně postoj veřejnosti k blokádám, cyklojízdám či demonstracím na ochranu přírody? Mění se v průběhu let?

Vývoj společensko-ekologického časopisu Poslední/Sedmá generace

Práce se zaměří na zmapování vývoje stěžejního českého environmentálního časopisu, jehož redakce jsem mimochodem po léta členem, a který vychází od r. 1991. Oblastmi badatelského zájmu se může stát především zmapování historického vývoje časopisu a proměn jeho tematického zaměření či sledování jeho proměnlivé role v rámci ekologického hnutí.

„Zelený Hollywood“?

Zdá se, že proenvironmentální chování a postoje jsou v prostředí současného světa hollywoodských hvězd široce sdílenou normou. Jakých nabývají podob a jaké mají limity? Jaké jsou jejich kořeny a jak se vyvíjely? V čem můžeme vysledovat předchůdce? Jde spíše o vnímavost k přírodním problémům, módu či snahu o neotřelost a extravaganci? Bylo by šťastné, kdyby autor či autorka nezůstali jen u popisné roviny. Nabízí se třeba otázky: Proč zrovna tato specifická sociální skupina? Umělci historicky tvořili předvoj ochrany přírody – lze v tomto případě najít životné analogie s minulostí?

Environmentalisté: optimisté, nebo pesimisté?

Běžně se lze setkat s předpokladem, že většina příslušníků environmentálního hnutí má černé vidění budoucnosti: typický je pro ně katastrofismus a očekávání brzkého civilizačního kolapsu. Nakolik je tento názor ve skutečnosti zastoupen? V čem se optimisté od pesimistů liší? Životní trajektorií, postoji, zkušenostmi? (Empirický výzkum mezi příslušníky environmentálního hnutí; vhodná je alespoň základní orientace v psychologii.)

Povodně, sucho a klimatická změna

Extrémní jevy související se změnou klimatu se v českém prostředí zřejmě nejvýrazněji projevují v podobě sucha či naopak přívalových dešťů a následujících povodní. Jak se reflexe těchto událostí mění v průběhu let (např. v letech 1997, 2002 či v nedávné době)? Lze dohledat dopad povodní na environmentální názory veřejnosti či médií (podobně jako například u hurikánu Katrina v USA)? Jsou sucha a povodně spojovány s klimatickými změnami? Lze vysledovat rozdíly v postojích ke klimatické změně u lidí, kteří byli těmito extrémními jevy přímo zasaženi?

Dvě desetiletí konferencí OSN o klimatu

Koncem každého roku probíhají už třetím desetiletím klimatické konference OSN. Jak se za tuto dobu změnil jejich obsah a očekávání, jež jsou do nich vkládána? Jak reflektují měnící se vývoj okolního světa? A jak se v čase mění vnímání konferencí ze strany médií i ze strany odborné veřejnosti a ekologických organizací?

Vlastenectví jako motivace k ochraně přírody

Téma lze zpracovat z několika stran: A) historicky (exkurz do 19. století: nacionální rozměr romantismu, vznik ochrany přírody jako „ochrany domoviny (Heimatchutz)“, prolínání s folklórem a ochranou památek; odraz v literatuře i ochranářském hnutí). B) vlastenecké téma v ochraně přírody v českých zemích v 30. letech 20. století a v období protektorátu. C) teoreticky: Jak silný je environmentální rozměr nacionalismu jako ideologie? Jak silně se projevuje vlastenecká motivace k ochraně přírody v současnosti (ať už v běžné populaci či u krajně pravicových uskupení)? Čím je specifická? (Kombinace s politologií a znalost němčiny výhodou.)

[aktualizováno 10. 2. 2016]

_

Mgr. Kateřina Pařízková

Věnuji se převážně re-konceptualizaci estetického hodnocení v praktické ochraně krajiny a estetické (přímé) zkušenosti s přírodou/environmentem a jejímu potenciálu pro (sebe)reflexi člověka. Bokem se zabývám také lokálními potravinami, potravinovou suverenitou a komunitou podporovaným zemědělstvím. Témata mohou být zpracována i formou diplomové práce. Jsou orientační, je možné si samozřejmě zvolit i vlastní téma související s výše zmíněnými oblastmi. Ráda se s vámi nad výběrem tématu osobně potkám katka.parizek@gmail.com.

Estetika

Pozitivní rysy negativního estetického prožitku přírody

Prožitek přírody při „retreatech“

Pravdy o krajině – normy a preference obyvatel vybraného území

Sebereflexe u přírodních dobrodruhů

Kritická analýza různých pojetí jednoty s přírodním světem

Hledání konsensu při participativním plánování jako forma estetického soudu

Podoby implementace Evropské úmluvy o krajině

Filozoficko-estetické pozadí agroekologie

Potravinová suverenita

Vývoj evropského hnutí potravinové suverenity

Opatření na podporu potravinové suverenity

Podpůrná a omezující legislativa pro drobné zemědělce v Evropě/v ČR

Koncept drobného zemědělce ve 21. století_

_

Mgr. Kateřina Rezková

Zajímají mě alternativní biologické teorie, různá pojetí živého, vztah mezi biologií a environmentální etikou, sociomorfní a biomorfní modelování. Z jiného soudku pak lokální potraviny. Obracet se na mě můžete s vlastními tématy nebo si můžete vybrat z následujících. K většině je potřeba studovat literaturu v angličtině a biologické vzdělání je výhodou, ale ne nutností. Na katedře bývám nepravidelně, prosím domluvte si se mnou schůzku přes email katkot@post.cz, ráda vám vyhovím.

Koevoluce Země a živého. Formuje se nové geologické paradigma stojící na aktivní roli živých organismů v zachování obyvatelnosti planety?

Kdy začal antropocén? Reřerše diskuse o konceptu antropocénu.

Teorie Země. Jak se měnily naše představy o Zemi v běhu času?

Biosféra. Co to je a jak dlouho přežije? Jak vznikal pojem biosféra, jak se různí jeho obsah a jaké je současné převládající pojetí?

Teorie sobeckého genu. Uznávaná teorie?

Kdo a jak se učí o teorii Gaia? Analýza středoškolských a vysokoškolských učebnic inspirovaný výzkumem brazilských učebnic.

Pojetí technologií v díle Lynn Margulisové. Jsou vlastnictvím biosféry?

„Staré“ environmentální problémy. Zajímají nás ještě? Aneb případ ozón.

Co prodávají farmářské prodejny? Vztah mezi producenty a provozovateli typizovaných farmářských prodejen.

_

Mgr. Jan Skalík

Nabízím vedení prací z oblasti výzkumu neziskového sektoru (www.vedavakci.cz), mediální a společenské percepce problémů životního prostředí a politiky životního prostředí. Téma může – ale nemusí – vycházet z níže uvedených návrhů, z pravidla bude upřesněné během konzultací. Téma je třeba zadávat s dostatečným předstihem. Kontaktujte mne prosím na emailu skalik@mail.muni.cz. Těším se na spolupráci.

• Čeho dosáhl Kjótský protokol? První kolo globální snahy o regulaci emisí skleníkových plynů je u konce. Jaké výsledky Kjótský prokol má? Nejde jen o snížení emisí v cílových zemích, ale zajímají nás další souvislosti – pomohl protokol nastartovat nějaké změny (pozitivní i negativní) jako např. transfer technologií do chudých zemí? Práce vedená ve spolupráci s Centrem pro dopravu a energetiku: http://vedavakci.cz/poptavka/

• Rešerše a strukturace otevřených datových zdrojů sociologicko-environmentální povahy. Rešerše, která se zaměří na tuzemské i zahraniční datové zdroje, které jsou relevantní pro KES. Práce nabídne jejich strukturaci na základě několika kritérií a jednotlivé datové zdroje charakterizuje.

Neziskové organizace a krize. Organizační výzkum, který se bude věnovat mapování dopadů současných trendů podpory environmentálního neziskového sektoru na jeho strukturu a funkce. Předpokládá se kombinace kvantitativních a kvalitativní metodologie.

• Komparace vývoje environmentálního programu a rétoriky u ČSSD a ODS. Komparativní studie, která se zaměří na vymezování pozice dvou hlavních politických stran mezi lety 1994 a 2012 vzhledem k tématu životního prostředí. Předmětem zkoumání nebude uskutečňovaná politika, ale mluvené či psané proklamace stran.

Tiší aktéři. Kvalitativní výzkum zaměřený na českou debatu o změně klimatu. Výzkum se zaměří především na analýzu role expertů v rámci debaty. Za pomoci rozhovorů s aktéry se pokusí stanovit hlavní faktory, které formují způsob jejich zapojení do veřejné diskuse.

Ekonomická krize a politika životního prostředí. Srovnávací studie politické reakce v oblasti environmentální a environmentálně relevantní politiky ve vybraných evropských zemích na ekonomickou krizi.

Sociální mapa vlivů na management v NP Šumava. Struktura aktérů, politicko-společenská mapa v Národním parku Šumava.

Zákon o ovzduší. Kvalitativní výzkum vlivů na projednání v Poslanecké sněmovně.

aktualizováno: 2. 4. 2013

_

Mgr. et Mgr. Iveta Šedová, DiS.

Nabízím vedení bakalářských prací vycházejících z oblasti vztahu lidí ke zvířatům a z oboru (Critical) Animal Studies. Mohu vést práce týkající se výzkumů motivací a psychologických aspektů vegetariánství, veganství a  karnismu. Dále témata zaměřená na téma speciesismu, disonanci vycházející z rozporů vztahů lidí ke zvířatům, případně i další témata z oblasti psychologie morálky aplikovaná na environmentální problémy spojené se způsobem našeho života. Další oblastí mohou být práce týkající se vztahu lidí ke zvířatům v různých psychologických diskurzech, schopnosti vnímání zvířat a rostlin nebo pojetí a chápání zvířat v umění, literatuře a náboženství. Zajímaly by mne i práce z oblasti environnmentálně orientovaného umění (land art, site-specific art, trash art apod.).

Níže navrhovaná témata berte prosím jen orientačně. V případě zájmu mne kontaktujte emailem, ráda se s  vámi osobně setkám a proberu konkrétní možnosti zaměření vaší práce.

Vnímání zvířat ve společnosti z hlediska psychologie morálky.

Motivace k vegetariánské/veganské stravě u dětí.

Vegetariánské/veganské rodiny a jejich vliv na děti.

Bariéry vegetariánství/veganství a jejich psychologické aspekty.

Mediální obraz vegetariánství/veganství: jak o těchto stravovacích směrech referují média?

Vnímání zvířat a rostlin z hlediska veganů, vegetariánů a konzumentů masa: mohou i rostliny „cítit“?

Zvířata v umění/literatuře (zvolit si konkrétní téma: Zobrazení hospodářských zvířat v českém výtvarném umění druhé poloviny dvacátého století; Pojetí zvířat v pohádkách a jeho dopad na vnímání dětí apod.).

Zvířata v náboženství (opět si vybrat konkrétní téma: Vliv taoismu na vnímání zvířat ve společnosti; Posvátná zvířata v totemických kulturách apod.).

_

Mgr. Martin Vyhnal

Níže uvedená témata jsou orientační. Můžete k nim přistoupit kreativně a přinést vlastní perspektivy.

Role a možnosti městské zeleně

  • Funkce a podoby zeleně ve vnitroblocích. (Široké téma vyžadující užší specifikaci. Zeleň ve vnitroblocích jakoby dnes hledala svou novou funkci a smysl. Čelí ohrožení zástavbou či parkovišti a dle všeho jí výrazně ubývá.  Jakou roli dnes hraje zeleň v těchto poloveřejných prostranstvích? Jak ji vnímají nájemníci? Jak ji nejčastěji využívají, a jak by ji využívali nejraději? Jak vypadá zahrádkaření ve vnitroblocích? Jak se liší od toho provozovaného v zahrádkářských koloniích? atd…)
  • Podoby využívání a potenciál zeleně v brownfields (Téma brownfields se v poslední době těší velkému zájmu. Hodně se mluví o  možnostech jejich revitalizace. Co se ale v těchto opuštěných místech děje, než se jich chopí město či developer? Jak je spontánně využívají místní? Jaký je jejich potenciál například pro zahrádkaření či volnočasové  a vzdělávací aktivity?
  • Aplikace konceptu Urban Neighborhood Green Index na lokální podmínky v Brně (či jiném českém městě). Podobu veřejného prostranství určuje do velké míry zeleň. Čistě kvantitativní měření (m2 zeleně na hektar) však pro její zhodnocení nestačí. Existují proto různé sofistikovanější koncepty kvality městské zeleně. Jedním z nich je UNGI. Co vypoví o zelených prostranstvích u  nás?

Myslivci a ochrana přírody

  • Jak si myslivci „vytvářejí“ přírodu? (Možno využít konceptů Naturework Michaela Pollana a Druhé přírody G. A. Finea. Z mého vlastního výzkumu vyplynulo, že environmentalisté vnímají myslivce především jako zastánce „etiky zahrady“. Jak je tomu ale ve skutečnosti?)
  • Případová studie spolupráce v oblasti environmentálního vzdělávání (Jednu z nadějných možností spolupráce myslivců s environmentalisty spatřuji v oblasti environmentálního vzdělávání. Některé případy už existují. Stojí za to zapátrat a prozkoumat, jak konkrétně projekt probíhal, zhodnotit jeho pozitiva i negativa.
  • Případová studie spolupráce v oblasti ochrany přírody (Konfliktů v oblasti ochrany přírody existuje řada. Najdou se však i pozitivní případy. Opět se nabízí možnost porozhlédnout se po nich a zhodnotit je. V čem se participanti shodli a v čem ne? Proč tomu tak bylo? Vedl projekt ke kýženému výsledku?)