Státní závěrečná zkouška

Státní závěrečná zkouška

Informace ke státní závěrečné zkoušce

(podrobný popis obhajoby DP se nachází pod záložkou Obhajoba diplomové práce)

  1. K obhajobě DP i ke státní zkoušce se studenti přihlašují prostřednictvím IS.
  2. Přihlášku je nutné podat v termínu, který je určen terminářem katedry. Na pozdě doručené přihlášky nebude brán zřetel.
  3. Všechny zkoušky z neuzavřených předmětů lze skládat po předložení přihlášky ke SZZ. Musí však být hotové nejpozději do termínu obhajoby DP.
  4. Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou písemných částí – z testu a z eseje.
  • Všechny diplomy či potvrzení o jazykových kzouškách student odevzdá nejpozději k datu konání státní závěrečné zkoušky (viz terminář).
Tematické okruhy SZZ

Tematické okruhy k SZZ (magisterský stupeň), Environmentální studia, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita

Upozornění: Při přípravě se neopírejte jen o poznámky z přednášek. Těžiště studia spočívá v samostatné četbě.Verze tohoto dokumentu v PDF je zde.

Základní pojmy a principy ekologie, jejich význam v humanitních environmentálních disciplínách
Potravní řetězce, ekologická stabilita a homeostáza, principy zpětných vazeb. Typy růstových křivek populací a jejich sociologické a environmentální konsekvence. Strategie ekosystémové kolonizace, její osudy v historii zemědělství a význam pro krajinu – primární, sekundární a terciární homeostáza. Sociologické souvislosti.

Evoluční teorie, etologie a biosociologie. Jejich filozofický význam v environmentální problematice
Přírodně deterministický a kulturologický pohled. Darwinistický, lamarckistický, kreacionistický výklad.Renesance některých směrů.Neodarwinismus a hlavní argumenty jeho kritiků. Evoluční ontologie v brněnské filozofické škole. Determinismus a finalismus. Hlavní myšlenky a autoři sociobiologie. Význam pro environmentální pohled.

Antropologické psychologické determinace lidského vztahu k přírodě
Vlastnosti sdílené se zvířaty a vlastnosti specificky lidské. Jsou fatálně dané? Otázka lidské transgrese. Koncept trojjediného mozku.

Demografické souvislosti environmentálních problémů
Populační situace a vývoj lidstva. Základní ukazatele a jejich hodnoty. Úživnost zeměkoule a další environmentální souvislosti. Myšlenky R. Malthuse, neomalthusiánství a jeho kritikové. Vlivy migračních pohybů. Urbanizace a dekoncentrace.

Ekologicky orientované intervence práva, sociologický a filozofický komentář
Právní režim ochrany životního prostředí a ochrany přírody a krajiny v ČR, právo a ochrana jednotlivých složek životního prostředí, mezinárodní závazky ČR. Právo na informace o životním prostředí. Úrovně obecnosti norem environmentálního práva. Koncept rozšířených práv v environmentální etice.

Environmentální problémy a politika
Globální problémy – charakteristika současných globálních problémů. Koncept „trvale udržitelného růstu/rozvoje“. Ideologie. Konzervatismus a liberalismus. Environmentální programy na dimenzi „pravicový“ – „levicový“. Industrializovaná centralizovaná společnost a zastupitelská demokracie, nebo decentralizovaná společnost a participativní demokracie? “Riziková společnost” a “nová politika” Ulricha Becka, stará modernita a reflexivní modernita.

Životní způsob v environmentální perspektivě a problematika hodnot
Vymezení základních pojmů a přístupů. Životní způsob, životní styl a sloh. Životní způsob a ekologická etika. Hodnoty jako vize a jako životní způsob. Luxus jako biologická, historická a sociální konstanta – jeho vztah k environmentálním hodnotám. Konzum jako vrozená a sociální potřeba? Postmaterialismus ve výzkumech R. Ingleharta. Postmoderní způsob života v interpretaci Z. Baumana (environmentální souvislosti). Různé typy zmírnění spotřeby u nás a ve světě. Hlavní dimenze proměn životního způsobu.

Křesťanství a environmentální problematika
Které rysy křesťanství jsou považovány za zdroje ekologické krize? Které rysy jsou naopak považovány za nadějné? “Zelenající se” církev? Mezináboženský dialog.
Hospodaření v krajině a ekologie krajiny
Zemědělství a hospodaření v krajině – biologické základy zemědělství, agroekosystém. Vývoj a typy zemědělských systémů, charakteristika industriálního zemědělství. Možnosti hodnocení udržitelnosti zemědělství. Situace zemědělství v ČR.
Ekologické zemědělství – charakteristika, společenské souvislosti. Nové biotechnologie: naděje nebo další hrozba? Technologičtí optimisté a skeptici.
Zemědělství a krajina – ekologická stabilita krajiny, mimoprodukční funkce zemědělství, krajinotvorné programy.
Zákonitosti časové posloupnosti ekosystémů: principy sukcese, vývojová stádia, klimax.
Struktura a fungování krajiny: přírodní a antropogenní (kulturní) faktory. Konektivita biotopů a fungování biokoridorů. Ekologické sítě jako ilustrace uplatnění krajinoekologických principů v plánování krajiny.
Ekonomie a ekonomika ve světě environmentálních a sociálních problémů dneška
Ortodoxní a heterodoxní ekonomické směry, ekologická vs. environmentální ekonomie, ekologická sociální ekonomie
Kritika neoklasického ekonomického paradigmatu, jeho základních předpokladů a modelů z pozic kritické sociální vědy s důrazem na environmentální dimenzi. Důsledky aplikace neoklasické ekonomické teorie v praxi pro životní prostředí, otázka tzv. externalizace nákladů, environmentální konflikty.
Mechanismy vzniku peněz, implikace pro přírodu a společnost.
Ekonomická lokalizace, ekonomická demokracie a nerůst jako možné ideové základy „jiné“ ekonomie, jejich možné aplikace v praxi.
Jiné ekonomiky v teorii a v praxi: Družstva, (eko) sociální podniky, komunitní měny, etické finančnictví, nepeněžní ekonomika, koncept commons- občina a její souvislosti.

Environmentální etika
Fakta a hodnoty. Základní mravní pojmy a postoje.
Zdroje odpovědí na otázku po dobrém: instinkt, dogma, tvrdý racionalismus, emotivismus, měkký racionalismus, dynamická etika, utilitarismus, relativismus.
Environmentální etika – teocentrická, biocentrická, systémové pojetí environmentální etiky, hlubinná ekologie v pojetí Arne Naesse, hlubinná ekologie v pojetí Naessových následovníků.
Vztah ke zvířatům – Peter Singer, Andrew Linzey, Tom Regan.
Empirické výzkumy v  etice 20. století – Paul Bloom, Jonathan Heidth, Joshua Green, Dan Ariely.

Filozofie
Co to je filosofie? Filosofie x mýtus, filosofie x náboženství, filosofie x věda. Možné cíle filosofického myšlení.
Charakteristika antické kultury. Význam řecké kultury pro vznik filosofie. Odlišnost řecké kultury od ostatních kultur na počátku filosofického myšlení. Antická aristokratičnost, antické vnímání času, antické pojetí fyzis x techné.
Presokratikové a sofisté. Základní charakteristika s důrazem na odhalení odlišností. Sokrates v Platónově „Obraně Sokrata“ a u Xenofónta.
Platón a jeho zničení času v teorii bytí, etice, estetice a politické teorii. Platónův koncept ideálního státu a jeho kritika u K. Poppera.
Aristoteles a jeho koncept nefundamentálního času. Aristotelův koncept „dvojí“ přírody a dvojího světa. Vliv Aristotela na evropskou kulturu a filosofii.
Helénismus – obecná charakteristika. Epikurejci, stoikové a skeptikové. Křesťanství v helénismu a jeho odlišnost od antické kultury. Pozdní helénismus.
Pozdní antika a raný středověk – charakteristika. Tři spory středověké filosofie. Autorita x rozum, nominalismus x realismus, východ x západ.
Renesance – obecná charakteristika – mýty o renesanci. Nejvýznamnější myslitelé renesance: Leonardo da Vinci, Machiavelli.
Rozdvojení evropské filosofie v novověku. Obecná charakteristika novověkého pohledu na svět. Ostrovní a kontinentální filosofie. Velké postavy novověku: Galileo, Descartes, Bacon, Spinoza, Leibnitz, Hume.
Osvícenství – obecná charakteristika. „Plochost“ a literární kvality osvícenců. Odvrácená tvář osvícenství. Voltaire, Holbach, LaMetrie, J. J. Rousseau, DeSade.
Kant jako vrchol osvícenství a zlomový myslitel. Kantův spis „Co je osvícenství“ a jeho možné interpretace. Kritika praktického rozumu.
Pokantovská filosofie – tři velcí kritikové Kanta – Hegel, Schopenhauer, Kierkegaard.
Marx a jeho vliv na 20. století.
Velké směry 20. století – existencialismus a příroda v jeho pojetí.
Velké směry 20. století – novopozitivismus.
Velké směry 20. století – postmoderní filosofie.

Myšlení logické, vědecké a kritické:
Základy logiky – základy predikátové logiky, teorie pojmu, úsudky a jejich pravidla.
Základy vědeckého myšlení. Co je to věda. Charakteristika hypotéz a způsoby jejich testování. Formální a empirické vědy. Ukotvení vědy u velkých vědců 20. století: Hempel, Popper, Carnap.
Imre Lakatos, Larry Laudan a základy postnormálního vidění vědy.
Základy kritického myšlení. ASD analýza. Druhé čtení textů. Obsahové charakteristiky textů a jejich význam pro rozlišení řečeného a sděleného. Manipulace a způsoby obrany.

Estetické vnímání přírody – dějiny
Estetický postoj k přírodě v antice a středověku. Filosofie (estetika) a umění jako srovnávací materiál.
Renesance. Krajina jako předmět estetického zalíbení i předmět výtvarného umění.
Raný novověk – 17. století a základní typy krajinomalby jako paralely k pozdějšímu estetickému postoji.
Estetika britského osvícenství 18. století – první teoretické reflexe estetické hodnoty přírody (Shaftesbury, Burke). Nové základní estetické pojmy a příroda (vznešeno, malebno). Změny v preferencích typů krajiny a počátky turistiky.
J. J. Rousseau a nové postoje k přírodě. Proměny evropské kultury ve vztahu k „divokým“ scenériím (hory, lesy).
Německé osvícenství a estetika přírody – J. G. Sulzer a I. Kant. Konec zájmu o přírodní krásno ve filosofii – F. Schiller, G. W. F. Hegel.
Romantismus a příroda – základní východiska, reflexe v umění, počátky ochrany přírody a turistiky (u nás).
Evropská kultura a vztah k estetickým hodnotám přírody v 2. půlce 19. století – estetika (Vischer, Durdík, Klácel atd.) a výtvarné umění.
20. století – stručný přehled vývoje během obou polovin 20. století, environmentální estetika (Carlson aj.)
Vztah k estetickým hodnotám přírody na Dálném východě.  

LITERATURA:

Auerbach, E. Mimesis: Zobrazení skutečnosti v západoevropských literaturách. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1968.

Bauman, Z. Globalizace. Praha: Mladá fronta, 1999.

Douthwaite, R. Ekológia peňazí. Dolný Kubín: Diverzita, 2002, s. 14-30.

Fraňková, E. Lokální ekonomiky v souvislostech aneb spotřeba a produkce zblízka. Brno: Masarykova Univerzita, 2015, s. 64-80, 139-150. 

Haidt, J. Morálka lidské mysli: proč lidstvo rozděluje politika a náboženství. Praha: Dybbuk, 2013.

Johanisová, N. Alternativní ekonomické systémy v souvislostech, in: kol.: Súčasná spoločnosť – výzvy a vízie. Zvolen: Technická univerzita vo Zvoleně, Centrum environmentálnej a etickej výchovy Živica, 2013, s. 38-63.

Johanisová, N. Ekologická ekonomie: vybrané kapitoly. Brno: Masarykova Univerzita, 2014.

Keller, J. Až na dno blahobytu. 3. vyd. Praha: EarthSave, 2005.

Kohák, E. Zelená svatozář: kapitoly z ekologické etiky. Praha: SLON, 1998.

Librová, H. Pestří a zelení. Brno: Veronica, 1994.

Librová, H. Vlažní a váhaví. Kapitoly o ekologickém luxusu. Brno: Doplněk, 2003.

Míchal, I. Ekologická stabilita. Brno: Veronica, 1992.

Orwell, G. Politika a anglický jazyk, in: V břiše velryby a jiné eseje. Brno: Atlantis, 1997.

Ridley, M. Původ ctnosti. Praha: Portál, 2000.

Russell, B. A History of Western Philosophy. 2. vyd. London: Georgie Allen and Undin Ltd, 1947.

Seed, J. (ed.). Myslet jako hora. Prešov: Nadácia Zelená nádej, 1993.

Schumacher, E. F.: Malé je milé. Brno: Doplněk, 2000. Kapitoly 1-5, 7, 12 a 13.

Singer, P. Practical Ethics. 5. vyd. London: Cambridge University Press, 1982.

Spaemann, R. Základní mravní pojmy a postoje. Praha: Svoboda, 1995.

Stibral, K. Proč je příroda krásná? Estetické vnímání přírody v novověku. Praha: Dokořán, 2005.

Ulčák, Z. Hospodaření v krajině: vybrané kapitoly. Brno: Masarykova univerzita, 2014.

Wilson, E. O. Rozmanitost života. Praha: Lidové noviny, 1995.

Vzor zadání SZZ

Níže je uveden příklad formy zadání státní závěrečné zkoušky magisterského oboru:

I. část – multiple choice

Pozor – tato část písemné zkoušky je zpracována formou tzv. multiple-choice otázek, což znamená, že ze všech možností u každé otázky vyberete a označíte pouze ty pravdivé. Správně může být minimálně jedna odpověď, maximálně všechny odpovědi. Za bezchybné vyplnění otázky (všech pět možností označeno správně) získáváte 2 body, za jednu chybu získáváte 1 bod, dvě a více chyb znamená 0 bodů. Mínusové body se neudělují. Tuto část SZZ vyplňujete v prostředí Informačního systému Masarykovy univerzity u příslušného předmětu v sekci Odpovědníky. Na test je vyhrazeno 60 minut. Detailní informace obdržíte před začátkem testu.

1. Hrubý domácí produkt jako indikátor ekonomického růstu neměří
A) úbytek přírodního kapitálu
B) negativní externality
C) peněžní hodnotu vyprodukovaných statků a služeb
D) distribuci vyprodukovaných statků a služeb
E) nepeněžní ekonomiku

2. K důsledkům volného obchodu patří
A) nárůst spalování fosilních paliv
B) zlevnění některých druhů zboží
C) externalizace nákladů a závod ke dnu
D) multiplikovaná expanze depozit
E) tlak na větší povinné rezervy komerčních bank

3. K metodám tvorby stínových cen/oceňování životního prostředí patří
A) lokální indikátory a lokální multiplikátor
B) Tobinova daň
C) depozitně-refundační systémy
D) metoda kontingenčního/podmíněného hodnocení
E) pigoviánská daň

4. Podle tzv. dortového modelu Hazel Hendersonové
A) je „ekologie šlehačkou na dortu“
B) tvoří peněžní ekonomika základ, na kterém spočívají další „patra“ dortu
C) tvoří peněžní ekonomika jen malou část celkové ekonomiky lidského a přírodního společenství
D) jsou statky a služby přírody základem, na kterém spočívají další „patra“ dortu
E) nelze kvantifikovat (procentuálně ani numericky) hodnotu statků a služeb, které nám poskytuje příroda

5. Systém obchodovatelných povolení (obchodovatelných emisních limitů)
A) potřebuje ke svému správnému fungování určitý státní či mezinárodní dohled
B) vychází výhradně z tržních principů, a proto je efektivní
C) má při zavádění tři fáze: určení množství emisních povolenek, jejich distribuci a tržní určení jejich cen
D) je jednou z metod internalizace externalit
E) jednou z jeho nevýhod je, že jím stanovené ceny nedrží krok s inflací

6. Koncept „buddhistická ekonomie“
A) vymyslel klasický ekonom David Ricardo
B) k nám přichází z buddhistických zemí, jako je Thajsko či Vietnam
C) označuje propracovaný systém ekonomického myšlení
D) razí ekologický ekonom E. F. Schumacher
E) zdůrazňuje význam skrytých předpokladů pro ekonomickou teorii

7. Ekologická daňová reforma
A) patří mezi nepřímé (regulační, ekonomické) nástroje politiky životního prostředí
B) může vést k relativně většímu daňovému zatížení sociálně slabších skupin obyvatel
C) vychází z hypotézy „buddhistické ekonomie“
D) by měla být fiskálně (daňově, výnosově) neutrální
E) navrhuje zvýšit zdanění práce, spotřeby zdrojů a odpadu

8. K myšlenkám, které se vinou celou historií klasické i neoklasické ekonomie patří
A) myšlenka laissez-faire
B) zdůrazňování významu soukromého vlastnictví
C) důležitost státní regulace ekonomiky
D) důležitost mimotržních hodnot
E) myšlenka spravedlivé ceny

9. Stálý ekonomický růst jako cíl ekonomiky a společnosti kritizuje/kritizují:
A) Karel Marx
B) E. F. Schumacher
C) neoklasičtí ekonomové
D) Herman Daly
E) Milton Friedman

10. Problém ekologického zemědělství, typický pro ČR, je:
A) jednostranné osevní postupy
B) orientace na vývoz
C) malý podíl orné půdy na celkové ploše ekol. zemědělství
D) malý podíl ploch ekol. zemědělství na celkové ploše zem. půdy
E) vysoká spotřeba povolených fungicidů

11. Pro současné industriální zemědělství je typická:
A) vysoká spotřeba dodatkové energie
B) vysoká spotřeba interní energie
C) nízká spotřeba dodatkové energie
D) nízká spotřeba interní energie
E) energie získaná/energie vynaložená < 1

12. Bio-dynamické zemědělství:
A) je typické tolerantním postojem k GMO
B) je systém ekologického zemědělství typický pro Německo
C) má přísnější předpisy než ekologické zemědělství
D) je typické svými spirituálními prvky
E) je synonymum permakultury

13. Míra půdní eroze není ovlivněna:
A) délkou svahu
B) sklonem svahu
C) vegetací
D) intenzitou srážek
E) půdními vlastnostmi

14. Hodnota BSK 5 :
A) slouží k nepřímému stanovení množství organických látek ve vodě
B) slouží k nepřímému stanovení množství kyslíku ve vodě
C) vysoká hodnota znamená vysoké znečištění
D) vysoká hodnota znamená nízké znečištění
E) nelze ji použít k určení anorganického znečištění vod

15. „Deštníkové druhy“
A) jsou endemické
B) mají typicky malé prostorové nároky
C) mají typicky velké prostorové nároky
D) jejich ochrana pomáhá jiným druhům
E) jejich ochrana je v rozporu s ochranou jiný druhů

16. M. Ridley
A) přenáší poznatky ze zoologického poznání na chování člověka
B) byl předchůdce Ch. Darwina
C) je významný sociobiolog
D) je přední hydrobiolog
E) byl předchůdcem Konrada Lorenze

17. Antická kultura
A) díky svému smyslu pro řád nezpůsobila žádné destrukce přirozených ekosystémů
B) se vyjádřila k ekologickým otázkám ústy Platona
C) má v pozdních fázích svého vývoje podobné rysy jako dnešní euroamerická civilizace
D) přinesla evropské kultuře symbol osvobození od přírodních sil v postavě Prométhea
E) neměla vliv na kulturu středověku

18. Ekologická homeostáza je
A) stav, v němž je ekosystém v pevně ustáleném stavu
B) pojem pro dynamickou rovnováhu ekosystému
C) pojem pro první kolonizační stádium ekosystému
D) jedna z větví environmentální etiky
E) synonymum pro disturbanci v ekosystémech

19. Lynn White je
A) je historik zabývající se kořeny ekologické krize
B) byl významný systematický botanik
C) je odpůrce sociobiologické interpretace evoluce
D) inspiroval diskusi o roli judaismu a křesťanství ve vzniku ekologické krize
E) je spolu s K. Lorencem nositelem Nobelovy ceny

20. Populační přírůstek lidí
A) je jedním z faktorů poškozování přírodního prostředí
B) vzniká především aktivní pro-populační politikou států
C) vzniká především v důsledku poklesu úmrtnosti
D) byl tématem prací R. Malthuse
E) je prokazatelně hlavním viníkem zhoršujícího se stavu přírody na planetě

21. Ochrana přírody
A) historicky vznikla jako součást hnutí za sociální spravedlnost
B) historicky vznikla jako aristokratický zájem
C) vznikla v návaznosti na myšlenky, které formuloval G. Cuvier
D) se zrodila po společném úsilí ekologicky orientovaných vědců
E) byla inspirována romantickým pohledem na svět

22. Ekologická stabilita
A) je ekologický koncept, s nímž dnes souhlasí všichni ekologové
B) je koncept, jehož univerzální platnost moderní ekologie diskutuje a zpochybňuje
C) spočívá na pozitivní zpětné vazbě
D) je název knihy Stanislava Komárka
E) je nejvyšší v mladých ekosystémech

23. Edward Hussey ve svém díle Presokratikové
A) připisuje myšlenku působení božského řádu ve světě již Mílétským filosofům
B) mimo jiné tvrdí, že Anaximandros popisoval vznik světa příměrem biologickým (embrionální vznik) i mechanickým (vír – díké)
C) dává do souvislosti vznik řeckého městského státu s tržištěm se vznikem intelektuální atmosféry, která přispěla ke vzniku filosofie
D) chápe vznik filosofie jako hledání jednotného a vnitřně konzistentního výkladu světa
E) dokazuje, že Anaximandros navazoval především na filosofii Anaximénovu

24. Edward Hussey ve svém díle Presokratikové
A) tvrdí, že egyptské myšlení bylo prvním filosofickým pohledem na svět
B) popírá možnost ovlivnění řecké filosofie egyptským myšlením
C) chápe Míléťany jako významný zlom v dějinách antického myšlení
D) dokazuje, že řecká filosofie se přímo odvíjí od hebrejského myšlení
E) dokazuje, že řecká filosofie se přímo odvíjí od islámského myšlení

25. Robert Spaemann se ve svém díle „Základní mravní pojmy a postoje“
A) pokouší dokázat, že princip slasti není jediným zdrojem impulzů k našemu chování
B) snaží obhájit princip fundamentální symetrie ve vztazích mezi lidmi a napadá tak Marxovu představu, že rozhodující je princip výkonu a dosažení společnosti, ve které nebude nedostatek
C) obrací proti etickému relativismu
D) snaží dokázat, že etický relativismus je nevyvratitelný
E) odkazuje především na Karla Marxe

26. Platón
A) považuje Bohy za nadřazené Idejím
B) považuje Bohy za podřazené Idejím
C) ve svém díle Obrana Sókrata interpretuje vcelku věrně svého učitele Sókrata
D) byl vášnivým demokratem
E) byl odpůrcem myšlenek demokratické vlády

27. Platón
A) byl velikým obhájcem krásy (kterou chápal jinak než my dnes), ale nepřítelem umění
B) chápe Ideu Krásy jako jednu ze tří nejdůležitějších Idejí
C) převzal všechny důležité myšlenky sofistů
D) chápal hodnotu tohoto „materiálního“ světa jako mimořádně malou
E) chápal krásu jako negativní hodnotu

28. Helénismus
A) znamená mimo jiné významné rozšíření antické kultury mimo hranice vlastního Řecka
B) je epocha, ve které se objevil filosofický směr stoa (stoicismus)
C) je období, ve kterém žil také Ježíš Kristus
D) znamená u významného počtu autorů příklon k etice
E) se jako pojem vztahuje ke středověké filosofii

29. Racionalistická etika
A) je přesvědčena, že hlavním zdrojem našeho etického poznání má být rozum
B) je kritizována například Davidem Humem, a to odkazem na neschopnost rozumu nahlížet hodnoty a tvořit normativní postoje
C) je kritizována například Davidem Humem, a to odkazem na neschopnost rozumu deduktivně odvozovat
D) stojí na předpokladu, že lze „vidět“ do budoucnosti a nahlížet tak důsledky našeho jednání
E) je spojena například s I. Kantem

30. Emotivismus
A) je spojen například s I. Kantem
B) je základem utilitaristických etických konceptů
C) je spojen například s D. Humem
D) tvrdí, že v oblasti etických otázek bychom měli především následovat naše city
E) lze kombinovat s utilitarismem

31. Kléméns Alexandrijský je podle Richarda Heinzmanna (v díle „Středověká filosofie)
A) zastánce názoru, že filosofie slouží, stejně jako „zákon“ židovského národa k přípravě lidstva na Ježíšovo poselství
B) představitelem optimistického racionalismu, který věří, že rozum při správném použití nutně dospěje k víře
C) představitelem proudu křesťanského myšlení, který chápe filosofii jako nástroj Ďábla
D) zastává pozici tzv. negativní teologie, tzn. považuje Boha za, v důležitém smyslu, nepoznatelného
E) pozdním skeptikem východního Řecka

32. Platón se ve svém díle „Obrana Sókrata“
A) staví na pozici tzv. snižování naší nevědomosti a za úkol filosofa v roli Sókrata pokládá poznávat vlastní omylnost, a tak zmenšovat míru našeho mýlení se
B) staví na pozici, ve které filosof v roli Sókrata – má lidem říci, co je pravda a dovést je k jejímu vyznávání i násilím
C) staví proti vyznávání zákonů obce, když jsou v rozporu se svědomím jednotlivce – jednotlivec však musí nést důsledky svého odmítnutí zákonů
D) staví proti vyznávání zákonů obce, pokud jsou v rozporu se svědomím jednotlivce
E) řeší jak problém poznání pravdy, tak problém správného jednání

33. Karl Popper se ve svém díle „Logika vědeckého zkoumání“ staví
A) za teorii poznání, která je postavena na zkušenosti vjemů jakožto základu a začátku našeho poznání a tím se přibližuje pozitivizmu a fenomenalismu
B) za teorii poznání, která jako základ odmítá zkušenosti vjemů jakožto základu, čímž odmítá jako pozitivizmus, tak fenomenalismus
C) za teorii subjektivních zkušeností a vjemů jakožto základu a zároveň za ideu objektivní testovatelnosti, čímž spojuje pozitivismus a fenomenalismus
D) výhradně za ideu kritického testování a ideu objektivní textovatelnosti našich teorií, čímž se postavil proti pozitivizmu i proti fenomenalismu
E) za teorii pravděpodobnosti jako vůdčí myšlence vědy

II. část – esej

Tato část zkoušky je zadána jako esej. Zadání má prověřit nejen Vaše znalosti, ale také schopnost odpovídat na zadanou otázku. Odpovídejte proto pouze na zadání otázky, volné asociace k danému tématu či nepromyšlené reprodukce předneseného či přečteného budou považovány za špatnou odpověď. Můžete si vybírat ze dvou, případně ze tří zadání, resp. otázek. Odpovídáte pouze na jednu otázku.

Příklady zadání:

Otázka A

Jak souvisí ekonomická teorie a praxe s environmentální krizí?

Pokuste se co nejkonkrétněji poukázat na jeden či více kauzálních faktorů v ekonomické teorii či praxi, který přímo nebo nepřímo poškozuje či vede k poškozování přírodního prostředí.

Otázka B

Tím, jak dalece je ekonomické myšlení založeno na trhu, zbavuje život posvátnosti, protože co je posvátné na něčem, čemu lze stanovit cenu?

E. F. Schumacher se tímto svým výrokem postavil proti metodám kvantitativního hodnocení dopadů lidské činnosti na životní prostředí. Na druhé straně se hodně hovoří o internalizaci externalit jako o cestě, která by mohla smířit ekonomická a ekologická hlediska, internalizace externalit však kvantifikaci vyžaduje. Jak pohlížíte na tento rozpor Vy? Domníváte se, že kvantifikace přírodních „statků a služeb“ je spíše prospěšná, spíše problematická, či něco mezi tím? Zkuste vyjádřit svůj názor na tuto problematiku s využitím znalostí jak z environmentální ekonomie, tak z ostatních předmětů.

Otázka C

Věda na rozdíl od nevědeckých přístupů k poznání je důsledně racionální a na racionálních východiscích založený postoj. Věda nepotřebuje metafyziku.

Na základě četby K. Poppera, a na základě Vašeho názoru zaujměte k výše uvedeným tvrzením argumentovaný postoj a pokuste se najít základní rozdíl mezi vědeckým a mimovědeckým způsobem poznávání světa.

Obhajoba diplomové práce

Obhajoba diplomové práce

Obhajoba DP je komisionální a veřejná. Práce je posuzována oponentem a vedoucím DP. Oponenta určuje katedra.

a) Průběh obhajoby 
1.) Prezentace DP (pěti až desetiminutové slovo diplomanta). Má komisi informovat o důvodu volby tématu, základních výsledcích (oponenti se v posudku tlumočením obsahu práce již většinou nezabývají), případně o dalším možném bádání na dané téma. Pokud je to zajímavé, zmínka o hlavních obtížích při zpracování. Zajímavé bývá sdělení „co bych nyní udělal jinak“. 
Poznámky:

  • V této fázi se ještě nevyjadřujte k posudkům!
  • POZOR! Kdo přesáhne desetiminutovou lhůtu, bude přerušen. Doporučujeme držet se raději pěti minut, zejména proto, aby se dostalo na diskusi, která bývá zajímavá.

2.) Přečtení posudku vedoucího práce
3.) Přečtení posudku oponenta
4.) Odpověď na posudky
 – jádro obhajoby. Není třeba vždycky reagovat na všechny připomínky. Ale je třeba si odpovědi připravit – komise spolu s posuzovateli na místě rozhodne, co z posudků lze vypustit.
5.) Reakce posuzovatelů

6.) Diskuse
, v níž o práci debatují s diplomantem členové komise, ale i ostatní účastníci.
7.) Jednání komise 
bez přítomnosti diplomanta a hostů.
8.) Vyhlášen
í výsledku obhajoby (je možné i po skupinách, např. dopoledne a odpoledne)

b) Hodnocení 
O tom, zda práce vyhověla požadavkům a o její klasifikaci, rozhoduje při obhajobě komise. Obecně platí, že pro komisi jsou rozhodujícími podklady text práce a průběh obhajoby, zatímco posudky vedoucího práce a oponenta mají poradní hlas. Výsledná klasifikace závěrečné práce se proto může lišit od návrhů vedoucího i oponenta práce. 
Poznámka: Doporučujeme studentům, aby se již během tvorby DP seznámili se strukturou oponentských posudků, jaký katedra navrhuje oponentům. To umožňuje lépe pochopit, na co bude při hodnocení DP kladen důraz.

Návod, jak psát posudky (zejména pro externí oponenty), najdete ZDE.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info