" id="searchform" method="get">
 
krajina
 
id="sidebar"> « zpět na:
  • PhD. studium


  • Pravidla doktorského studia

    (KMENOVÝ STUDIJNÍ PROGRAM SOCIOLOGIE)

    Tato informace se odvozuje od Studijního a zkušebního řádu Masarykovy univerzity. Řád je této informaci nadřazen. Seznamte se s ním, prosím (především Hlava V, čl. 25-33)

    .

    Vstupní podmínky

    Do doktorského studia jsou přijímáni především magistři humanitní environmentalistiky a sociologie a také absolventi příbuzných oborů, relevantních pro environmentální problematiku (zejména filozofie, historie, religionistiky, teologie, žurnalistiky, v odůvodněných případech absolventi biologie, ekologie, ochrany a tvorby životního prostředí, geografie, zemědělských věd).

    Uchazečům, kteří neabsolvovali magisterský stupeň humanitní environmentalistiky, doporučujeme, aby se seznámili s jeho obsahem. Základní informaci si můžete přečíst na webových stránkách katedry. Studijní program je publikován ve Studijním katalogu Informačního systému Masarykovy univerzity.

    Od všech zájemců o studium přijímací komise požaduje předběžný projekt jeho doktorandského bádání, které má vyústit do budoucího disertačního spisu (téma se může během postupu práce po schválení oborovou komisí měnit). Téma navrhuje uchazeč po konzultacích s budoucím školitelem a případně s budoucím konzultantem. Výslovný souhlas školitele je podmínkou pro podání přihlášky. Doporučujeme též orientační konzultaci tématu s předsedou oborové komise doc. Karlem Stibralem. Téma má být ve vztahu k badatelským záměrům katedry. Jde o tematické oblasti: environmentální aspekty způsobu života, environmentální tématika venkova a krajiny, sociální a environmentální aspekty zemědělství, ekologická a environmentální ekonomie, environmentální etika, estetické environmentální otázky, ekopsychologie. Ve zvláštních případech může oborová rada přijmout návrh uchazeče, který je tématicky zaměřen jinak.
    Zájemcům o studium se doporučuje seznámit se s tématy řešených a obhájených disertačních prací.

    Úroveň předběžného projektu považujeme za základní indikátor zralosti uchazeče pro doktorské studium. Projekt má být výsledkem samostatné práce uchazeče, ne společným dílem uchazeče a školitele, případně jiné konzultující osoby.

    Dvoustránkový až třístránkový projekt má být formulován podle jednotné struktury:

    - Datum vypracování námětu
    - Název bakalářské a magisterské diplomové práce
    - Předběžný název připravované disertační práce, dobře vystihující téma
    - Proč student považuje téma za zajímavé

    - Kontext: Velmi stručně, co student zatím ví o tématu, a to a) jednak z literatury (jaké teoretické tvrzení, příp. jaká empirická data student v literatuře našel), případně b) na základě vlastního pozorování.

    - Čím student chce dosavadní znalosti rozšířit (co se dosud neví)
    - Jaký metodologický postup, jaké metody a jaké techniky budou v práci použity
    - Předběžná bibliografie k tématu, citovaná podle čs. normy.

    Uchazeč může být ke studiu přijat pouze v případě, že v týmu školitelů schválených vědeckou radou FSS najde odborníka, který je kompetentní a ochotný konzultovat navrhované téma.

    Obsahem přijímacího pohovoru je:

    - odborná rozprava nad předloženým disertačním projektem, přičemž se posuzuje jeho odborná úroveň a současně korespondence s výzkumnými záměry a granty pracoviště, na které se uchazeč DSP hlásí,

    - prověření znalostí angličtiny (na úrovni B2 evropské klasifikace: „porozumění hlavním myšlenkám složitých textů týkajících se jak konkrétních, tak abstraktních témat, schopnost vést obdobně zaměřené diskuze ve svém oboru, tj. úroveň na MU stanovená pro absolventy magisterského stupně),

    - prověření znalostí z oboru, zejména pokud uchazeč studoval na magisterské úrovni jiný obor.

    O přijetí ke studiu rozhoduje na základě vyjádření přijímací komise děkan.

    _

    Garanti úrovně studia

    Garantem studia ze strany učitelů je školitel a případně konzultant. Školitelé jsou jmenováni děkanem po schválení vědeckou radou fakulty. Na základě jejich zveřejněného seznamu doktorand navrhuje svého školitele, jeho volbu potvrzuje oborová komise. Konzultant je vědecký pracovník s titulem PhD. nebo CSc., nejčastěji člen katedry. Školitel a konzultant provází doktoranda studiem, zejména s ním konzultuje disertační práci. Informuje o postupu studia oborovou radu, např. formou výročních zpráv, se studentem připravuje rámcový a roční studijní plán.

    Průběh studia sleduje a hodnotí oborová komise, jmenovaná děkanem a schválená vědeckou radou FSS. Jejími členy jsou:

    doc. Mgr. Bohuslav Binka, Ph.D., prof. RNDr. Rostislav Brzobohatý, CSc., prof. PhDr. Jan Keller, CSc., prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc., doc. PhDr. Lubor Kysučan, Ph.D., doc. RNDr. Ľubica Lacinová, DrSc., prof. RNDr. Hana Librová, CSc., doc. PhDr. Dušan Lužný, Dr., prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., prof. PhDr. Libor Musil, CSc., doc. RNDr. Pavel Nováček, CSc., prof. RNDr. Jan Novotný, CSc., doc. JUDr. Ivana Průchová, CSc., doc. Mgr. Karel Stibral, Ph.D. (předseda), doc. PhDr. Csaba Szaló, Ph.D., doc. Ing. Petr Šauer, CSc.

    Organizační a administrativní agenda DSP spadá pod Oddělení doktorského studia děkanátu FSS: dsp-info@fss.muni.cz.

    _

    Způsob studia

    Doktorský studijní program se realizuje ve dvou formách – prezenční a kombinované. Standardní doba studia je čtyři roky. Pokud student plní studijní povinnosti, stanovené individuálním plánem a je v prezenční formě studia, pobírá po standardní dobu stipendium. Přesáhne-li doktorand standardní dobu studia, automaticky se forma studia změní z prezenční na kombinovanou, student pak již stipendium nepobírá. Maximální doba kombinovaného studia je osm let.

    Vlastní studium začíná zápisem do studia. Studijní plán obsahuje řadu povinných předmětů, které je potřeba absolvovat nejméně jednou za standardní dobu studia. Za celou dobu studia je nutné získat minimálně 240 kreditů (ECTS), z toho 229 ECTS za absolvování povinných předmětů, 5 ECTS z povinně volitelných předmětů a 6 ECTS za složení zápočtu a zkoušky z anglického jazyka.

    Jednou ročně na konci akademického roku student odevzdává roční výkaz. Ten je podkladem pro jednání před oborovou komisí, která studentovi doporučí/nedoporučí postup do dalšího ročníku. Zvláštní význam má toto jednání v polovině studia, na závěr 4. resp. 5. semestru, v němž student povinně zapsal předmět Rozprava nad disertačním spisem (HEN 918). Kladný výsledek Rozpravy je podmínkou dalšího pokračování studia.

    Průběžně je příprava disertační práce hodnocena školitelem každý semestr standardní doby studia v rámci předmětů HEN910aHEN910h (celkem 8). Předměty se zapisují v pořadí písmen abecedy na konci kódu. Předmět HEN910x je určen studentům, kteří přesáhli standardní dobu studia.

    Ve čtyřsemestrálním Badatelském semináři (HEN911, HEN912, HEN913HEN914) se řeší aktuální badatelská témata katedry a studenti zde prezentují dílčí výsledky své práce na disertačním spise. Studentům je doporučeno, aby HEN911 zapisovali v 1. semestru studia, kdy budou vyzváni k prezentaci projektů disertačních prací. Je třeba, aby si studenti zapsali předmět HEN914 v 7. nebo 8. semestru studia, kdy budou v badatelském semináři za účasti školitele, učitelů katedry a zástupce oborové komise prezentovat autoreferát, shrnující hlavní teze disertační práce, nebo ucelenou kapitolu disertačního spisu před tím, než podají přihlášku k obhajobě a státní doktorské zkoušce.

    Studijní předmět prohlubující téma disertace I. (HEN 905) si mohou studenti nechat uznat na základě absolvování předmětu na jiných oborech, fakultách či univerzitách. (Studijní předmět prohlubující téma disertace II. HEN908 si mohou studenti zapsat jako povinně volitelný, viz níže.)

    Doktorský student má také povinnost absolvovat dva teoretické předměty (HEN900HEN906). Pokud doktorand není absolventem magisterského stupně environmentálních studií, je třeba, aby se seznámil alespoň se základním obsahem tohoto magisterského studijního programu, a to prostřednictvím literatury (HEN 900). Četba je kontrolována písemným testem. Seznam literatury bude průběžně inovován. Magistrům humanitní environmentalistiky je předmět zapsán na základě individuální konzultace.

    Humanitní environmentalistika je akreditována jako součást kmenového doktorského programu „Sociologie“. Je proto nezbytná příprava studenta v tomto oboru prostřednictvím četby (HEN906): „Malý seznam sociologické studijní literatury“. Četba bude kontrolována písemným testem. Magistrům sociologie je předmět uznán.

    Součástí studijního plánu dále bude rozvinutí jazykových dovedností angličtiny. Student je povinen absolvovat dva předměty v celkové hodnotě 6 kreditů (ECTS): D_AJ_1 Anglický jazyk 1 (2 ECTS) a D_AJ_2 Anglický jazyk 2 (4 ECTS). Podmínky pro splnění zkoušek z cizích jazyků a jejich případného uznání naleznete zde.

    Během studia mají studenti povinnost absolvovat pobyt na zahraniční univerzitě v délce 3 měsíců a více. Cílem je získání zkušeností na zahraničních vysokých školách a institucích, seznámení se systémem výuky uplatňovaným v jiných zemích a prohloubení odborných a jazykových schopností. Pro uznání kreditů získaných v zahraničí během řádně nahlášené celosemestrální studijní stáže slouží povinný předmět Zahraniční výzkumný pobyt (FSS900).

    Základním cílem doktorského programu je příprava na samostatnou vědeckou dráhu. Její součástí je vypracování disertační práce (formální pravidla) a průběžná prezentace badatelských poznatků. Student doktorského studia tedy bude během své přípravy získávat zkušenosti s publikací textů ve vědeckých řádně recenzovaných časopisech a postupně se bude připravovat k publikaci knižní monografie.

    Student musí během studia nejméně dvakrát publikovat v odborném tisku článek, který se dotýká tématiky disertační práce. První článek (HEN902a) musí dosáhnout minimálně úrovně odborného recenzovaného textu publikovaného v časopise, který je zařazen do seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR (http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=495942). Druhý text (HEN902b) musí být publikován v odborném tisku zařazeném do některé z následujících vědeckých databází: ERIH, Scopus a Web of Science. Kromě toho je student povinen alespoň dvakrát během studia vystoupit na uznávaném odborném fóru, vědecké konferenci nebo sympoziu (HEN903aHEN903b).

    Mezi povinně volitelnými předměty si pak studenti mohou vybrat Studijní předmět prohlubující téma disertace II (HEN908), na jiných oborech, fakultách či univerzitách. Mezi další povinně volitelné předměty patří Zahraniční výjezd (FSS910), Prezentace vědecké práce na mezinárodním semináři (EUSOC) (FSS920) a Druhý světový jazyk (D_NJ, D_FJ , D_SpJ, D_RJ).

    Všechny tyto předměty je třeba zapisovat do Informačního systému MU.

    Bude-li disertační práce orientována k empirickému sociologickému poznávání, musí student zařadit do svého studijního plánu metody a techniky sociologického výzkumu, pokud s nimi nebyl seznámen v předchozím vysokoškolském vzdělávání.

    Aby získali vhled do obsahu a chodu vysokoškolské vědecké instituce, budou se doktorandi prezenční formy studia zapojovat do organizace a později i do realizace výuky na pregraduálním stupni. Po dohodě s vedoucím pracoviště se budou se podílet i na dalších aktivitách Katedry environmentálních studií.

    _

    Ukončení doktorského studia a požadavky na státní doktorskou zkoušku

    Doktorské studium bude ukončeno obhajobou disertační práce a státní doktorskou zkouškou (podrobnosti viz zde„Studijní a zkušební řád MU“). Obhajoba má prokázat, že autor práce zná teoretický i výzkumný kontext práce plynoucí ze znalosti světové literatury. Zároveň však musí komisi přesvědčit, že jeho práce není její pouhou kompilací, ale že přinesla původní vědecké poznatky. Doktorand musí být schopen reagovat na otázky komise a dalších osob účastnících se obhajoby, které nahlížejí na problém z jiného zorného úhlu, než který zvolil sám v disertační práci.

    Doktorská zkouška ověří teoretickou a metodologickou znalost uchazeče o doktorský titul. Shrne znalosti nabyté ve všech částech doktorského programu. Na rozdíl od státní zkoušky v magisterském programu nebude zkoušena znalost v jednotlivých vědeckých disciplínách odděleně, ale bude zkoumáno, do jaké míry je doktorand schopen mezioborové syntézy.

    Aktualizováno 26.10. 2016