Závěrečná magisterská práce

Námět

Práce na diplomovém úkolu začíná volbou tématu, a to buď na základě nabídky, kterou každoročně v březnu vyvěšují učitelé katedry, nebo na základě vlastního návrhu studenta. Učitel může studenta s jeho vlastním tématem odkázat na kompetentnějšího učitele nebo téma odmítnout pro jeho nevhodnost, či z kapacitních důvodů. Téma student zpracuje do jednostránkového až dvoustránkového textu, kterému říkáme NÁMĚT diplomní práce.

POZOR! O vedení práce je třeba jednat včas, se značným předstihem. V prvním kontaktu by měla být potvrzena platnost tématu. Zjistěte nejdříve, zda téma již někdo nezpracoval: v rámci katedry zde: is.muni.cz/thesis/ ->fakulta ->obor. Národní databáze obhájených prací je zde: theses.cz. Doporučujeme též konzultaci s vyučujícím. Pak následuje poměrně dlouhá fáze (trvající spíš měsíce než týdny!), v níž se student připravuje k vypracování NÁMĚTU. Kvalitně připravený námět je předpokladem pro úspěšnou další práci.

Uvedená struktura námětu je závazná. Je třeba ji dodržet i formálně. Odrážkami označené body musí tvořit hlavičku (nadpisy) jednotlivých odstavců.

Jak vypracovat NÁMĚT DP:

  • Jméno, osobní číslo a imatrikulační ročník studenta
  • Datum vypracování námětu
  • Název bakalářské (magisterské) práce, obhájené před vstupem na HEN
  • Předběžný název připravované DP, dobře vystihující téma. Je možné použít podtitulu
  • Proč student považuje téma za zajímavé
  • Kontext: Velmi stručně, co student zatím ví o tématu, a to

a) jednak z literatury – jaká teoretické tvrzení, příp. jaká relevantní empirická data student v literatuře našel,

b) na základě vlastního pozorování.

  • Čím student chce dosavadní znalosti rozšířit (co se dosud neví)
  • Jaký metodologický postup, jaké metody a jaké techniky budou v práci použity
  • Předběžná bibliografie k tématu, citovaná podle citačních norem, viz níže.
Zadání

Na základě konzultací a případných korekcí NÁMĚTU učitel-budoucí vedoucí DP vypracuje (stále ve spolupráci se studentem) na předepsaném formuláři ZADÁNÍ diplomové práce, které je úředním dokumentem. Je nutno ho odevzdat (spolu s NÁMĚTEM jako přílohou) na sekretariátu katedry, nejpozději do konce druhého týdne předposledního semestru STANDARDNÍ DOBY studia. ZADÁNÍ potvrzuje svým podpisem vedoucí katedry. Teprve potom bude téma přiřazeno studentovi v Informačním systému. Katedra není povinna přijmout jakékoliv navrhované ZADÁNÍ. Potvrzené ZADÁNÍ je nutno získat nejpozději do konce šestého týdne téhož semestru. Změna tématu je možná jen novým ZADÁNÍM. Diplomové práce, které nemají oficiální ZADÁNÍ, se nepřijímají.

Témata

Obecná charakteristika diplomových prací:

a) DP na oboru Humanitní environmentalistika je teoretická, přehledová, nebo empirická.

b) DP se zabývá humanitními a společenskovědními aspekty environmentální problematiky, s možným přesahem k vědám přírodním.

Na magisterských diplomových pracích na KES studenti pracují nejméně dva semestry. Námět a zadání práce se musí odevzdat na sekretariátě katedry včas, tedy na začátku předpokládaného předposledního semestru studia, kterým by měl být předposlední semestr standardní doby studia. Přesné termíny jsou uvedeny v termináři katedry.

POZOR! O vedení práce je třeba jednat včas, se značným předstihem. V prvním kontaktu může být potvrzena platnost tématu. (vyjasnění míry obtížnosti apod.). Zjistěte nejdříve, zda téma již někdo nezpracoval: v rámci katedry zde: is.muni.cz/thesis/ ->fakulta ->obor. Národní databáze obhájených prací je zde: theses.cz. Doporučujeme též konzultaci s vyučujícím. Pak následuje poměrně dlouhá fáze (trvající spíš měsíce než týdny!), v níž se student připravuje k vypracování NÁMĚTU. Kvalitně připravený námět je předpokladem pro úspěšnou další práci.

doc. Mgr. Bohuslav Binka, PhD.

- Etické aspekty vybraných přesvědčovacích technik relevantních pro environmentální komunikaci

- Téma přírody v díle H. Arendtové

- K. R. Popper a jeho kritika environmentálního myšlení

- Téma přírody v díle E. O. Wilsona

- Koncept environmentalismu z pohledu teoretika vědy Larry Laudana

- M. Bookchin a D. Foreman v diskusi o hlubinné ekologii

Prof. RNDr. Hana Librová, CSc.

(názvy jsou předběžné a pracovní, témata mohou sloužit i pro disertační práce)

Přijetí diplomových prací je podmíněno absolvováním předmětu ENS114 Úvod do studia environmentalistiky, podstatné je i absolvování nebo zápis semináře HEN581 Životní způsob a environmentální problémy.Práce vedu prostřednictvím pravidelných diplomových seminářů.

Aby si uchazeči mohli udělat představu o okruhu vhodných témat a případně navrhnout v jeho rámci téma vlastní, jsou v tomto seznamu uvedena i témata, která již byla zadána, případně zpracována a obhájena.

- Česká společnost ornitologická – sociální a demografická charakteristika, motivace –zadáno (?)

- Velikost populace jako jeden z činitelů zátěže přírody (znalost demografie důležitá!) (přehledová studie o dosavadních odborných textech a o odborné i laické debatě nad tímto tématem) (pozn.: viz Ekolist 14. srpna 2009) – zadáno

- Vztah k přírodě – nečekaný rys specialistů IT – zadáno, publikováno

- „Smysl pro opravu“ – postoje ke správkám a k nákupu nového zboží

- Osudy správkařů a správkáren v Brně

- Sdílení předmětů jako ekologicky příznivá forma životního způsobu (např. sdílení domácích aparatur, půjčovny, cohousing

- Environmentální souvislosti golfu – obhájeno

- Ekologicky příznivé prvky v životním způsobu  utopií; utopie a morálně dokonalé společenství

- Spotřební koš v environmentálně uvědomělých domácnostech (srovnání s populací ČR) obhájeno, publikováno

- Renesance řemesel v historii a v současných environmentálních ideologiích a hnutích

- Zemědělská práce v socialistickém a současném tisku (nejlépe pro kombinaci s žurnalistikou)

- Individualismus a vztah k přírodě v české venkovské próze

-  Kolektivismus a individualizmus v idejích  a v praxi environmentálně příznivého způsobu života

- Dárky jako významná složka spotřeb - obhájeno

- Environmentální aspekty pohřebnictví – obhájeno

- Sdílení automobilů – obhájeno

- Blokáda na Šumavě 2011. Charakteritsika a motivace účastníků,  mediální obraz – obhájeno

- Konflikt snahy o ekologickou příznivost domácnosti a ekologické destruktivity profesní činnosti (pro disertační práci)

- „Dobrá příroda“ a „zlá příroda“. Dvě filozofické a teologické metafory  a jejich  historický a sociologický vývoj.

doc. PhDr. Jan Činčera, Ph.D.

Kompetence pro vzdělávání pro udržitelný rozvoj

Kompetence VUR představují nový přístup k vymezení vzdělávacích cílů. Nabízí se otázka, jakým způsobem jsou tyto kompetence v praxi (školní, programů center environmentálního vzdělávání atd.) rozvíjeny a jakým způsobem jejich rozvoj hodnotit. Práce předpokládá spíše kvalitativní přístup založený na vytvoření vhodného nástroje pro analýzu kvality programů a jejich implementace.

Digitální interpretace přírodního dědictví

Využití mobilních technologií přináší nové možnosti pro terénní interpretaci přírodního dědictví. Jak hodnotí sami návštěvníci přínos digitálních aplikací pro jejich návštěvnický zážitek a formování vztahu k lokalitě? Do jaké míry považuje tyto aplikace za přínosné sama profesní komunita?

Příroda 2.0

Rozšíření mobilních technologií podle některých autorů fundamentálně mění způsob vnímání navštívené přírody. Práce předpokládá terénní průzkum mezi návštěvníky přírodních oblastí a zjištění, zda a jakým způsobem mobilní telefon ovlivňuje jejich návštěvnický zážitek a interakci s přírodou.

Environmentální diskurs ve volnočasových organizacích

Volnočasové organizace, jako je Junák, Liga lesní moudrosti, Pionýr a další uvádějí environmentální výchovu jako jeden ze svých výchovně-vzdělávacích cílů. Jakým způsobem jsou v nich ale environmentální témata komunikována? Do jaké míry jsou strategie použité vedoucími v souladu s doporučeními z odborné literatury? Jaký prostor mají děti k nastavení vlastní environmentální agendy v oddíle? Práce předpokládá kvalitativní výzkum etnografického typu, tj. opakovaný pobyt studenta ve sledované komunitě a sběr dat pomocí pozorování a rozhovorů.

Evaluace programu environmentální výchovy

V rámci práce si student zvolí program environmentální výchovy určený pro libovolnou věkovou skupinu. Na základě dohody s vedoucím práce, realizátorem programu či dalšími zainteresovanými stranami pak formuluje evaluační otázky, připraví evaluační plán a vyhodnotí získaná data. Evaluace by měla vycházet z formátu evaluace orientované na uživatele (utilization-focused evaluation) M.Q. Pattona.

Sociální učení ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj

Sociální učení je chápáno jako nehierarchické, informální vzdělávání, mezi kterému dochází často mezi příslušníky stejné profesní či jinak definované komunity. Diplomová práce by měla analyzovat procesy a podmínky sociálního učení ve zvolené komunitě, specifikované svým zájmem o hledání udržitelných vzorců chování či budování udržitelné komunity. Výzkum může být proveden například mezi členy nevládních ekologických organizací, ekovychovateli, místními eko-komunitami, atd.

Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v českém diskursu: slogan nebo alternativa?

Díky podpoře mezinárodních organizací se i v České republice rozšiřuje používání pojmu vzdělání pro udržitelný rozvoj. Jakým způsobem je ale tento pojem v praxi interpretován?  Do jaké míry korespondují domácí programy, které se k tomuto pojmu hlásí, mezinárodnímu diskursu? Jakým způsobem se odlišují od ostatních programů environmentální výchovy? Jakým způsobem rozlišují jejich realizátoři (vzdělavatelé) programy VUR od programů environmentální výchovy? Jak chápou rozdíl mezi oběma přístupy? Představuje VUR v českém diskursu reálnou alternativu k tradiční environmentální výchově, nebo jde jen o účelově využívaný slogan?

doc. Mgr. Karel Stibral, PhD.

- Příroda v díle současných českých umělců (dle individuálního výběru pouze jedna osobnost či celé období, skupina atd.)

- Příroda a environmentální aspekty v díle umělce dle vlastního výběru (dle individuálního výběru pouze jedna osobnost či celé období, skupina atd.)

- Environmentální aspekty v současném umění (eko-art, environmentální umění atd.) (materiály jsou částečně anglicky, záleží na výběru)

- Bio art (biotech art, transgenní umění apod.) – živé organismy v umění, environmentální, estetické a etické aspekty (materiály jsou většinou anglicky)

- Genové manipulace a biotechnologie s estetickou funkcí v rámci umění, chovatelství, zahradnictví atd. – estetické, etické a environmentální otázky (materiály jsou většinou anglicky)

- Téma krajiny, přírody či živých organismů v současném umění s návazností na přírodní vědy

- Estetické aspekty v ochraně přírody

- Idea „vznešeného divocha“ v 18.-19. století (materiály částečně anglicky)

- Estetika lesa v českém prostředí

- Pojetí přírody v díle W. Gilpina (materiály jsou anglicky)

- Estetika lesa v díle W. Gilpina (materiály jsou anglicky)

- Picturesque Tours v Británii (materiály jsou anglicky)

- Pojetí kultury (resp. umění) v díle biologa Stephena J. Goulda

- Reflexe Konrada Lorenze v české environmentální literatuře

- Pojetí přírody v díle Alexandra von Humboldta (materiály jsou částečně německy)

- Lesní estetika Heinricha von Salische (materiály jsou v němčině)

- Pojem divočiny. Práce zabývající se chápáním toho, co rozumíme pod termínem divočiny. Práce na pomezí historie a filosofie, potřebná znalost angličtiny (pokud nebude práce výslovně orientována na české prostředí)

- Environmentální aspekty buddhismu v reflexi environmentálních textů (nutno číst v angličtině).

Mgr. Jan Dostalík, PhD.

Oblasti: územní plánování, městské plánování, urbanismus, architektura, přesahy do ekonomie, sociologie, historie.

Projevy pozdní modernity na vývoji vybrané obce
Popsat a analyzovat urbanistický a společenský vývoj vybrané obce. Konkrétní zacílení a teoretické zakotvení nechávám na zvážení diplomanta.

Environmentální ideje v díle vybraného zahraničního architekta
Na základě projektů, realizací a textů popsat a zhodnotit přístup a myšlenky vybrané osobnosti a zařadit do kontextů (např. Richard Neutra).

Ekologicky šetrné přístupy vybraného českého architekta
Lze si vybrat historickou osobnost (historické metody práce), anebo žijícího architekta (rozhovor) a spojit s analýzami textů a projektů. Zařadit do kontextů – architektury, ekologických hnutí, společenského vývoje,… (např. G. Čelechovský, J. K. Říha, M. Rajniš, P. Suske).

„Biotechnika“
Historie a proměny chápání filozofického, vědeckého a utopického konceptu (Raoul France, Patrick Geddes, Lewis Mumford, Karel Honzík, atd.), konfrontovat s proudy jako je např. organičnost, biocentrismus, evoluční teorie, později biotechnologie, bionika atd.

Budování ekologické civilizace: zelenání Číny ve 21. století
Kritické zhodnocení ideje socialistické „ekologické civilizace“ a plánů její realizace. Vhodné bude zaměření na Si Ťin-pchingovy (Xi Jinping; 习近平; nebo 習近平) úvahy a myšlenky v kontextu čínského myšlení, politiky a ekonomie. Velmi vítanými přednostmi jsou znalost alespoň základů čínského jazyka a vhled do čínské filozofie a politiky.

Voda v Brně: kapitola z environmentálních dějin města
Představení „dějin vody“ na příkladu města Brna. Práce odpoví především na otázku: Jak voda ovlivňovala a ovlivňuje fyzický vývoj města a městský život? Předpokladem je dobrá orientace v historii a geografii BrnaPozn.: Jsou vítána vlastní témata i konkretizace a úprava témat nabízených.

Mgr. Eva Fraňková, PhD.

Sen o potravinové soběstačnosti: jaký podíl současné spotřeby potravin pokrývá Česká republika z vlastní produkce? Jaký je potenciál potravinové soběstačnosti ČR při různých scénářích využití půdy, fosilních paliv, lidského času a dalších zdrojů? Využití metodiky tzv. sociálního metabolismu pro zkoumání současné míry a případných možností potravinové soběstačnosti ČR (obdobné zadání lze zpracovat i pro téma energetické soběstačnosti).

Obdobné téma lze zpracovat také s využitím jiné metodiky – na základě veřejně dostupných dat Českého statistického úřadu o spotřebě potravin v ČR a o dovozech a vývozech potravin z/do ČR, včetně celkových přehledů i vybraných zajímavých jednotlivých položek.

Lokální multiplikátor obecního úřadu v Příboře: výpočet lokálního multiplikátoru (viz výše) pro městský úřad v Příboře (severní Morava), město samo projevilo o výzkum peněžních toků svého úřadu zájem, takže lze předpokládat jejich spolupráci.

RNDr. Naďa Johanisová, PhD.

Následují povětšinou nikoliv témata, ale spíše okruhy témat. Konkrétní téma vzniká  až v diskusi se studentkou či studentem.  Proto je třeba, aby se zájemci ozvali nejméně měsíc, ale raději podstatně dříve před termínem odevzdání námětu/zadání. Vlastní návrhy témat  jsou rovněž možné.

“Ekonomičtí disidenti” v minulosti
Téma vhodné pro studenty se zázemím v historii a ekonomii, případně filosofii, nebo s hlubším zájmem o tuto oblast. Je možné si vybrat jednoho autora a analyzovat jeho život a dílo v kontextu současného ekologicko – ekonomického myšlení. Materiály vetšinou v angličtině (viz např. bakalářské práce Hany Gorodecké, Michaely Zemánkové).

Ekonomika v tradičních kulturách
Téma vhodné pro studenty se zázemím či hlubším zájmem o  kulturní antropologii/etnologii. Šlo by o přehledovou práci, shrnující dosavadní poznatky o “ekonomice” (reciprocitě, redistribuci, samozásobitelství) v některé neevropské (případně i evropské) tradiční kultuře či kulturách. Zajímavá by byla konfrontace se současnou ekonomickou teorií.

Heterodoxní ekonomické iniciativy a (eko)sociální podnikání
Současné komerční firmy jsou vinou své struktury, systémových cílů a fungování v globalizované ekonomice tlačeny do modelů fungování, nepříznivých pro přírodu, zaměstnance a místní komunity. Ve světě i v ČR existuje k takovým firmám celá řada alternativ, které mají komunitní, lokalizační a neziskovou dimenzi. Student by se zaměřil na některý z okruhů, které se v této sféře rýsují, a zkoumal by aktivity, étos, organizační strukturu a strategie přežití jednotlivých alternativních projektů. K zajímavým skupinám patří např. integrační sociální podniky, anarchistická sociální centra, re-use projekty, místní měny, komunitní zemědělství či církevní ekonomické instituce. Podle zájmu by se student mohl zaměřit také na teoretičtější otázky (definice eko-sociálního podnikání), na návaznost současných ekonomických alternativ na starší formy svépomocných a demokratických ekonomik (občiny, cechy, kláštery, historická družstva) nebo na podrobnější případové studie u nás či v zahraničí.

Organizace, podporující vznik eko-sociálních podniků a ekonomických alternativ
V zahraničí se ukazují jako klíčový faktor k podpoře vzniku nových heterodoxních ekonomických iniciativ podpůrné (případně střechové) organizace, které jim pomáhají překonat počáteční potíže, poskytují právní poradenství, případně nekomerční úvěry apod. Jaká je v této sféře situace v ĆR? Existují u nás takové organizace, jaká je jejich činnost a potenciál, v čem jsou jejich omezení a bariéry? Na tyto a podobné otázky by se práce zaměřila.

Role menších obcí v heterodoxní ekonomice
Na rozdíl od např. Velké Británie mají u nás samosprávy i malých obcí relativně velké pravomoci, včetně ekonomických. Přitom nežijí pod ziskovým a růstovým imperativem, naopak jejich cílem je pečovat o blaho obyvatel i o kvalitu jejich prostředí. Jak obce tyto možnosti využívají? Jednotlivé práce by se mohly zaměřit na energeticky soběstačné obce (k tomu viz diplomovou práci Petry Němcové) či na to, jak menší obce podporují (eko) sociální podnikání, ekonomickou lokalizaci, případně na první vlaštovky mezi obcemi, které si berou do své správy prodejny potravin pro místní občany.

„Tiché“ alternativy: zahrádkářské kolonie, přebytkové prodejny výpěstků, trhy a tržnice, pálenice a moštárny. Tyto často tradiční instituce a infrastruktury zajišťují určitou míru potravní soběstačnosti a bezpečnosti v regionech a často mají spíše rysy heterodoxních, nežli běžných ekonomických struktur. Tématem v tomto okruhu může být srovnání novodobých a tradičních („tichých“) alternativ (např. běžných a farmářských trhů v určitém regionu) či výzkum určitého okruhu těchto alternativ (např. moštárny v určitém regionu) z hlediska kritérií heterodoxních ekonomických alternativ (míra participace komunity, nakládání se ziskem, lokalizační dimenze, atd.).

Heterodoxní ekonomické alternativy v zemích globálního Jihu
Z hlediska trvalé udržitelnosti i filosofie nerůstu mohu být ti, kdo jsou „pozadu“ , ve skutečnosti napřed. Komunity zemí globálního Jihu, které si zachovaly vazby k místu a k půdě, řemeslné dovednosti a lokální odbytové sítě, jsou často podobně „tichou“ alternativou destruktivní středoproudé ekonomiky, jako zahrádkářské kolonie či tradiční trhy v ČR. Navíc v zemích, jako je Indie či Bangladéš, existují moderní iniciativy, které na bázi těchto tradic budují alternativní ekonomické struktury, zaměřené explicitně na environmentální udržitelnost a sociální spravedlnost. Tématem práce by byla literární rešerše některých těchto alternativ a analýza jejich fungování, případně i empirická práce v terénu např. v rámci výměnného studijního pobytu s Tata Institute of Social Sciences v Mumbaí apod. (Viz diplomová práce Lenky Zahrádkové).

Minulost a současnost družstevnictví u nás a ve světě
Jednou z důležitých ekonomických alternativ v globalizujícím se světě jsou ekonomické subjekty, organizované na družstevním základě. Pod tlakem demokratického řízení družstev a principů, jako je solidarita a podpora komunity, ustupuje zčásti do pozadí priorita zisku a s ní negativní dopady na sociální sféru a přírodu. Práce v tomto okruhu se mohou zabývat jak historií družstevnictví (u nás i ve světě), tak současným družstevním hnutím, jeho možnostmi a omezením z pohledu trvale udržitelné ekonomiky. Aktuálním podtématem by zde bylo např. prvorepublikové družstevní hnutí v Kuřimi, zmapování a analýza fungování a étosu tzv. lesních družstev v České republice v historii a v současnosti, či výzkum, zaměřený na jiné skupiny vznikajících ekonomických alternativ s družstevní strukturou v současnosti.

Skryté předpoklady středoproudé ekonomické teorie, heterodoxní ekonomické směry
Ačkoliv  se ekonomie středního proudu označuje za pozitivní resp. pozitivistickou vědu, podle kritiků obsahuje různé explicitně nevyjádřené předpoklady a je tedy skrytě normativní. V tomto smyslu čelí i rostoucí kritice ze strany heterodoxních ekonomů a dalších „ekonomických disidentů“. Práce by se zaměřila na některé kritizované aspekty ekonomické teorie (např. teorie komparativní výhody, ekonomický růst, preference soukromého vlastnictví) a na alternativy, prezentované kritiky z řad teoretiků i aktivistů (např. udržitelný nerůst, téma občiny – commons v teorii a praxi). Další možností je kritická analýza některého heterodoxního směru, se zaměřením na environmentální hlediska. Dobrá znalost angličtiny je zde podmínkou.

Legislativní bariéry a možnosti vzniku etické finanční instituce v ČR 
Téma je vhodné pro studenta s právnickým či právně-ekonomickým vhledem či vzděláním. Cílem práce by bylo hledat důvody, proč v ČR dnes nefunguje žádná etická banka či úvěrní družstvo, a nastínit možnosti v této oblasti do budoucna. V širším pohledu toto téma může zahrnovat dle dohody i další otázky kolem etického a komunitního finančnictví a financování ( i mimo tradiční sféru bank a úvěrních družstev).

Možnosti vzniku energetických družstev v ČR
Téma je vhodné pro studenta s právnickým či právně-ekonomickým vhledem či vzděláním. Cílem práce by bylo zjišťovat možnosti vzniku družstev (či podobných kolektivních energetických podniků), zaměřených na obnovitelné zdroje u nás. V širším pohledu toto téma může zahrnovat dle dohody i další otázky kolem energetických družstev, či se student může zaměřit na toto téma v jiné zemi bývalého východního bloku.

Neformální ekonomické sítě v ČR
Stranou zájmu badatelů se v některých venkovských lokalitách ČR rozvíjejí neformální ekonomické sítě skupin přátel, zahrnující spotřební (bio) kluby, komunitní školy, freeshopy, aj. Často v nich hrají zásadní roli ženy. Zajímavé by bylo srovnání neformálních ekonomických sítí na Tišnovsku, Kunštátsku a na Valašsku (co dělají? z čeho vycházejí? jak se liší či podobají?)

Aktualizováno: 4.6. 2018

PhDr. Jan Krajhanzl, PhD.

1. Vývoj vztahu k přírodě a životnímu prostředí v dětství/dospívání, varianty diplomové práce podle zaměření na a) předškolní věk (zadáno), b) mladší školní věk (zadáno), c) puberta, d) adolescence (zadáno)

2. Jak popsat rozdíly mezi lidmi v jejich charakteristikách vztahu k přírodě? varianty diplomové práce podle zaměření na a) potřebu kontaktu s přírodou, b) adaptaci na přírodní podmínky, c) estetický postoj k přírodě, d) etický postoj k přírodě

3. Environmentální konflikty v současném psychologickém výzkumu

4. Morální postoje v situaci environmentálních sociálních pastí – jaký vliv na chování člověka mají jeho morální/etické postoje a přesvědčení v situaci sociálních pastí

5. Ekopsychologie v psychoterapii: současné trendy v zahraniční a české ekoterapii(podmínkou studium psychologie)

6. Estetický postoj k přírodě v současné psychologii a estetice

7. Environmentální strach,  environmentální úzkost, environmentální žal

8. Volný čas venku očima dnešních dětí (kvalitativní studie) (zadáno)

9. Opouštění přirozeného světa aneb fenomén závislosti na obrazovkách (screen addiction)

10. Reflexe Richarda Louva a „nature deficit disorder“ v odborné literatuře

11.„Psychology meets Ecology“: psychologické příspěvky ve vybraných českých a zahraničních environmentálních časopisech v letech 2006-2016

12. Psychologické souvislosti konzumeristického chování

13. Kritika současné kapitalistické společnosti z hlediska současné psychologie

14. Osvětové kampaně za práva zvířat očima veřejnosti

15. Nové přístupy při práci s vnitřními hodnotami v osvětových kampaních na ochranu životního prostředí

16. Šíření proenvironmentálního chování z hlediska teorií inovací – jaké inovace se za jakých podmínek šíří společností? téma vhodné pro sociology (zadáno)

Díky dostupnosti rozsáhlého množství dat dat reprezentativních pro českou veřejnost (n = 2023, event. n = 3878) sebraných v rámci výzkumů Občanské angažovanosti 2015 a výzkumů EHP fondů probíhajících na naší katedře vypisuji nová témata, u kterých je možné empirickou část Diplomové práce založit na statistické analýze dat z těchto realizovaných výzkumů:

17. Environmentální angažovanost z hlediska sociální nerovnosti (zadáno)

18. Environmentální angažovanost z hlediska genderu

19. Vazba životních hodnot na environmentální postoje a chování v současném českém a zahraničním výzkumu

20. Environmentální přesvědčení (New Ecological Paradigm) v současném českém a zahraničním výzkumu

Předpokladem pro volbu některého z uvedených témat diplomových prací je dobrá čtenářská znalost angličtiny (většina relevantní literatury není bohužel v českém jazyce), metodologie a absolvování kurzu Ekopsychologie: Vztah k přírodě a  životnímu prostředí nebo Komunikace environmentálních témat s veřejností (podle vybraného tématu).

Mgr. Vojtěch Pelikán, Ph.D.

Svůj odborný zájem soustředím především na oblast kvalitativního empirického výzkumu orientovaného na environmentální aspekty životního způsobu, potažmo obecněji na vztah k přírodě. Vítám zejména návrhy takových výzkumů, jež jsou situovány na pomezí sociální antropologie a environmentalistiky a staví na terénních/etnografických postupech. Například může jít o témata spojená s hloubkovým porozuměním životního způsobu různých sociálních skupin, a to jak v rámci, tak i mimo kontext pozdně moderní západní společnosti. Anebo o různé způsoby, jakými je vnímáno a sociálně konstruováno „přírodní“ (např. jako „jiné“, „divoké“, „ne-lidské“, „exotické“…), a to jak v žité realitě, tak v umění. Obracet se na mne můžete i s tématy, jež se týkají environmentální politiky, ekologického hnutí anebo reprezentace environmentálních témat v médiích.

Náměty prosím konzultujte s dostatečným předstihem, lépe měsíců než týdnů. Níže uvedené návrhy berte spíše jako inspiraci k formulaci tématu vlastního; je nutné je ještě pečlivě zvážit a specifikovat. Práce vedu prostřednictvím pravidelných diplomových seminářů.

Zájemce o vedení vyzývám, ať se rovněž seznámí s vypsanými tématy bakalářských prací – dělení prací na ty, jež jsou určeny magistrům, a na ty, jež jsou určeny bakalářům, v mém případě rozhodně není striktní.

Zahrádkaření etnických menšin
Vedle urbanistické, ekonomické, společenské či ekologické dimenze může mít organizované zahrádkaření také význam inkluzivní. V rámci různorodých projektů často slouží jako prostředek k zapojení přistěhovaleckých či jinak marginalizovaných skupin do komunitního života a pomáhá jejich členům vyrovnávat se s podmínkami materiální chudoby, sociálního vyloučení či nedostatku kvalitních potravin a volnočasového vyžití. Jaká má takovýto typ zahrádkaření kulturní specifika? Zohledňují je různé rozvojové projekty? Jaké si tyto projekty dávají cíle a na jaká narážejí úskalí? Možno zpracovat jako přehledovou studii, či jako case study. Vítané je zaměření výzkumu na Romy. Diplomová práce může navázat na projekt katedry METURBAN.

Souvislost mezi kulturním a ekonomickým kapitálem v environmentální perspektivě
Bourdieovsky laděných výzkumů je ve světě i u nás celá řada. Empirických studií zaměřených na environmentální otázky je již méně. Výzkum je možné pojmout z více stran – osobně mi přijde možná nejzajímavější věnovat se těm, kdo kombinují vysoký kulturní a ekonomický kapitál: kreativním profesím, vrcholovým manažerům. Jaký je jejich postoj ke spotřebě a obecně k environmentálním otázkám?

Reprodukční dilemata v čase ekologické krize
V zahraniční literatuře se objevují známky toho, že někteří lidé váhají nad založením vlastní rodiny z environmentálních motivů. Nejenže dítě představuje další ekologickou zátěží pro hustě zalidněnou a vyčerpávanou planetu. Nadto je pravděpodobně, že se nová generace bude výrazně dramatičtěji potýkat s dopady našeho dnešního jednání, respektive nečinnosti. Objevují se podobné úvahy nad vlastními dětmi i v českém prostředí? Jakou nabývají podobu?

Podporují pěší turisté výrazněji pro-environmentální aktivity?
Zahraniční empirické studie (např. Zaradic, Pergams & Kareiva 2009) naznačují zajímavou souvislost. Podporovatelé environmentálních organizací se výrazně často rekrutují z okruhu pěších turistů – a to i ve srovnání s těmi, kdo se věnují jiným outdoorovým aktivitám. Přihlédneme-li k historickému vývoji ochrany přírody (potažmo turismu), nezdá se tato spojitost až tak překvapivá. Ukázala by na tutéž korelaci i sonda mezi pěšími turisty v ČR? Liší se environmentální postoje „vycházkářů“, pěších turistů a dejme tomu cyklistů? (navrhovaný vzorek představují klienti outdoorových cestovních kanceláří Kudrna či Alpina)

Život bez televize
Řada domácností záměrně nevlastní televizní přijímač. Čím jsou typické? Existují ještě další věci, které v nich nenacházíme? Co absence televize indikuje z hlediska ekologicky příznivých rysů životního způsobu?
Identita a kulturní kódy příslušníků českého environmentálního hnutí
Výzkum D. Hortona (2002, 2003), který se zabýval příslušníky environmentálního hnutí ve Velké Británii, lze převést i do českého prostředí. Na jakém základě se identifikují příslušníci tuzemského environmentálního hnutí? Jak se jejich identita projevuje v žité každodennosti, ať už soukromé či veřejné? Jaká jsou typická místa, situace či způsoby jednání, kterými se odlišují od zbytku společnosti? (Ideální metodou je etnografický výzkum v rámci vybraného města.)

Chovám se ekologicky – třídím odpad
S ekologickou příznivostí životního způsobu jednotlivce bývá často na prvním místě spojována recyklace. Podle průzkumů Eurobarometer je tato asociace mezi českou veřejností ve srovnání se zahraničím nebývale silná. Jak tento fenomén interpretovat? U koho a v jakých kontextech se objevuje? (Existují například signály, že u mladší generace tato inklinace slábne.) Lze vysledovat, jaké má kořeny? (Žádoucí je orientace v sociologické metodologii, zejm. obsahové analýze.)

Jaké má česká veřejnost mínění o ekologickém aktivismu?
V českém environmentálním hnutí nepanuje shoda na tom, jak se veřejnost staví k radikálním aktivistickým metodám. Výrazný je nicméně názor, že přímé akce u nás narážejí na větší odpor než na Západě a že právě tato skutečnost může stát za tím, proč tuzemské ekologické hnutí od přímých akcí v průběhu let prakticky zcela ustoupilo. Solidnější empirické doklady však zřejmě scházejí. Jaký je postoj český veřejnosti k blokádám, cyklojízdám či demonstracím na ochranu přírody? (Ačkoliv ideální by bylo vlastní reprezentativní šetření, množství relevantních dat ukrývá i řada dosavadních výzkumů.)

Religiozita ochránců přírody
Obecně se soudí, že mezi ochránci přírody převažují buddhisté, pohani či vyznavači různých New Age spritituálních proudů; případně agnostici. Empirické doklady o spirituálním životě environmentalistů však scházejí. Jaký je mezi nimi například podíl křesťanů?

Xenofobie a ochrana přírody
Ochrana přírody bývá obvykle spojována s progresivní levicí, jež bývá vstřícná vůči menšinám a obecně vůči multikulturní politice. Četné empirické doklady však ukazují na silnou roli xenofobie v postojích ochránců přírody.

„Ekologicky ušlechtilý divoch“ v české literatuře
Nedílnou součástí stereotypu „ušlechtilého divocha“ je jeho environmentální dimenze. V jaké podobě se v historii projevovala v české literatuře? Je žádoucí zaměřit se jen na některý segment širokého tématu. Namísto literatury je možné zvolit film, hudbu či divadlo.

Environmentalisté: optimisté, nebo pesimisté?
Běžně se lze setkat s předpokladem, že většina příslušníků environmentálního hnutí má černé vidění budoucnosti: typický je pro ně katastrofismus a očekávání brzkého civilizačního kolapsu, ne-li misantropismus. Nakolik je tento názor ve skutečnosti mezi environmentalisty zastoupen? V čem se optimisté od pesimistů liší? Životní trajektorií, postoji, zkušenostmi? (Empirický výzkum mezi příslušníky environmentálního hnutí; vhodná je alespoň základní orientace v psychologii.)

Povodně, sucho a klimatická změna
Extrémní jevy související se změnou klimatu se v českém prostředí zřejmě nejvýrazněji projevují v podobě sucha či naopak přívalových dešťů a následujících povodní. Jak se reflexe těchto událostí mění v průběhu let (např. v letech 1997, 2002, v současnosti)? Lze dohledat dopad extrémních jevů na environmentální názory veřejnosti či na mediální rámování (podobně jako například u hurikánů Katrina či Harvey v USA)? Co si o klimatické změně myslí lidé, kteří byli těmito extrémními jevy přímo zasaženi?

[aktualizováno 14. 9. 2018]

Ing. Zbyněk Ulčák, PhD.

Uvítám vlastní návrhy témat práce z oblasti hospodářských aktivit člověka v krajině, společensko-ekonomických aspektů ekologického zemědělství, zahrádkaření, samozásobitelství rostlinnými a zejména živočišnými produkty.
Pro inspiraci nabízím okruhy, konkrétní téma včetně názvu bude stanoveno na základě konzultací při zpracovávání Námětu práce:

Biodiverzita ve městě – srovnání druhové rozmanitosti fauny/flóry zahrádkářských kolonií a ploch veřejné zeleně – téma i název jsou pracovní, podstatou tématu je úprava/ověření vhodné metodiky, ne detailní faunistický/floristický průzkum. Velmi vhodné pro studenty s předchozím biologickým vzděláním. Diplomová/é práce budou řešeny v návaznosti na projekt katedry METURBAN.

Scénáře českého zemědělství – vize a realita“ – od r. 1990 vzniklo několik obsáhlých hodnocení stavu zemědělství a krajiny v ČR a scénářů dalšího vývoje. Jaké byly další osudy těchto scénářů? Naplnily se jejich předpovědi, promítla se varování do politických a dotačních opatření?

Jak dochází k rozšiřování těžby uhlí na Karvinsku, jaké jsou postoje místní správy, obyvatel, jaké jsou postupy těžařů?  možno i více studentů

Sběratelé a vztah k přírodě – jaký je vztah amatérských či profesionálních sběratelů hmyzu minerálů či chovatelů plazů, ptáků apod. k přírodě a její ochraně? – možno i více studentů

Zvíře v současné symbolice světových armád – existují moderní totemická zvířata?

Zvíře a válka v českých zemích – práce může vyjít z přístupu autorů prací zmiňovaných zde: http://www.vesmir.cz/clanek/zvirata-ve-valce-oddana-ale-nedobrovolna-valecna-sluzba

Rolník  a příroda v období nástupu moderních forem hospodaření – od druhé poloviny 18. st. do druhé poloviny 19. st. prochází zemědělství v českých zemích obdobím výrazné změny technologie a produkčních postupů. Práce se zaměří na dobové texty a jejich přístup k přírodě jako prostředí produkce.

Příroda a krajina v českých a moravských muzeích

Vedení práce

a) Diplomové práce jsou vedeny prostřednictvím diplomových seminářů i individuálně ve vypsaných konzultačních hodinách.

b) Student konzultuje s vedoucím práce problémy , na něž narazí; musí však pracovat iniciativně a samostatně, s plnou odpovědností za výsledek.

c) Diplomová práce může být vedena odborníkem, který není členem Katedry environmentálních studií (či vůbec FSS), avšak pouze s předchozím souhlasem katedry.

Úprava

Práce není přijata, nesplňuje-li následující náležitosti:

Titulní list s hlavičkou školy, názvem práce, jménem autora a vedoucího DP, místem vydání a vročením.

Čestné prohlášení autora, že na DP pracoval samostatně a použil jen v literatuře citovaných pramenů.

Poděkování

Anotace shrnující základní informaci o obsahu práce a jejich zjištěních (10 max 20 řádků v české a anglické verzi).

Obsah práce, který musí být úplný (včetně všech příloh) s uvedením počátečních stránek kapitol (subkapitol). Pokud přílohy tvoří zvláštní, samostatně svázaný díl práce, je obsah práce zařazen na začátku textové části a zahrnuje i Obsah příloh.

Vlastní text práce

Závěr. Toto resumé musí podávat úplný a přehledný obraz o obsahu práce a rekapitulovat základní zjištění.

Poznámky, pokud nejsou zařazeny pod čarou na příslušné straně textu.

Seznam tabulek, grafů, obrázků s odkazem na strany v textu (pokud je text obsahuje).

Jmenný index. Indexy musejí být uspořádány abecedně a musí obsahovat odkazy na všechny stránky, kde se které jméno v práci vyskytuje. Pokud se o některém autorovi souvisle pojednává na několika stránkách, udá se celá sekvence stran.

Bibliografie. Úplná a správně vedená (viz dále), obsahující všechny citované prameny a prameny, na které diplomová práce odkazuje.

Kopie zadání DP vevázaná do textu.

Rozsah magisterské diplomové práce je 18 000 – 29 000 slov základního textu (skutečný počet slov je třeba v práci uvést – bude kontrolován). Za základní text se považuje vlastní text práce včetně poznámek, bez bibliografie, příloh, anotace a obsahu práce. DP, které se uvedenému rozsahu vymykají, nebudou přijaty. Všechny strany musí být průběžně očíslovány. Vyžaduje-li to téma práce, může být součástí příloh i jeden obsahově ucelený text o počtu slov dosahujícím maximálně 15-ti procent rozsahu hlavního textu práce. Tato priloha je řazená jako první v pořadí. Kvalita zpracování přílohy a její logická souvislost s textem práce je součástí hodnocení. Počet slov ostatních typů příloh není sledován.

Práce musí vyhovovat standardům kladeným na odborné práce i co se týče své vnější úpravy. Musí být psána na počítači ve standardním textovém editoru a tištěna buď po jedné straně nebo oboustranně na kancelářském papíru formátu A4. (Práce tištěné na recyklovaném papíru jsou vítány.) Je nutná střídmá úprava (nepovolují se grafické úpravy typu velkých úvodních písmen, obtékání grafů, obrázků, tabulek ap. textem atd.). Text se píše řádkováním 1,5. Je možné použít jakékoliv písmo, doporučuje se však písmo proporční. Velikost písma základního textu je zásadně 12 bodů. Texty druhého řádu (vysvětlení, historické exkurzy ap.) se píší řádkováním 1 a velikostí písma 10 bodů.

Čeština diplomové práce musí odpovídat současné jazykové normě: hrubé pravopisné, gramatické či stylistické chyby diskvalifikují práci bez ohledu na její meritorní hodnotu. Za interpunkčními znaménky je třeba dodržet mezeru 1 úhozu. Nedoporučuje se příliš oživovat text různými bonmoty, osobními vyznáními či ironickým tónem ap.

Vnitřní organizace textu musí odpovídat meritorní struktuře sdělení. Záleží na diplomantovi, jestli práce bude mít jednu nebo více částí, jestli jednotlivé kapitoly budou anebo nebudou číslovány a jak, jestli zavede v kapitolách mezititulky, anebo použije pro celou práci systém desetinného třídění kapitol a podkapitol (poslední varianta je vhodná zejména pro empirické práce). V každém případě musí obsah práce podávat jasný obraz o zvolené organizaci textu. Jednotlivé kapitoly práce mohou být uvedeny abstraktem (několikařádkovým heslovým obsahem kapitoly, který se odsazuje).

Poznámky k textu mohou být zařazovány buď pod čarou na konci příslušné strany textu (pak se píší hustším řádkováním „jedna“ a menším písmem než základní text), anebo na konci práce ve zvláštním oddíle, nadepsaném „Poznámky“ (pak jsou psány stejným řádkováním jako text). Odkazy na poznámky jsou označeny arabskými číslicemi nadsazenými nad text (horní index). Pokud je text poznámky psán pod čarou, mohou být průběžně číslovány od počátku v každé kapitole, anebo průběžně v celém textu. Pokud jsou zařazeny za text práce, všechny poznámky v práci musejí být číslovány průběžně v celém textu. Do textu poznámek nelze umisťovat tabulky a grafy.

Citace

Student si po dohodě se školitelem vybere a dle charakteru své práce z následujících citačních možností, viz níže. Tyto citační systémy-normy jsou závazné a nelze je dále modifikovat.

Citace

Obecné zásady práce s literaturou

Způsob odkazování na zdrojové práce se v jednotlivých akademických disciplínách liší. Vzhledem k tomu, že Katedra environmentálních studií vychází z více akademických tradic, je třeba využití příslušného citačního stylu a citační normy zpravidla konzultovat s vedoucím práce.

Studentům doporučujeme využívání citačního softwaru (např. Zotero), který výrazně ulehčuje práci se zdroji a jejich katalogizaci.

Bakalářská i diplomová práce vyžaduje (snad s výjimkou některých oblastí matematiky) citování zdrojů, ze kterých text čerpá. Citace čtenářům umožňují jak ověřit pravost údajů/tvrzení, tak využít původní zdroje k dalšímu studiu či výzkumu.

Pokud jsou autorova slova citována doslova, je třeba jeho text dát do uvozovek (resp. odlišit dle citační normy) a uvést stránky, z nichž citát pochází. Pokud reprodukujeme konkrétní myšlenku či určitý údaj, je třeba i při nepřímé citaci uvádět konkrétní stránku! Pokud reprodukujeme volně určitou myšlenku nebo názor obsažený v celém díle, číslo stránky neuvádíme. Při obsáhlejším citátu (nad 3-4 řádky) je možno celý citát psát užším řádkováním a odsadit ho. Pokud citujeme text do češtiny nepřeloženého díla ve vlastním překladu, je třeba na tuto skutečnost upozornit (napsat „vlastní překlad”).

Údaje v soupisu použitých pramenů (bibliografické údaje) je třeba uvádět podle jednotného klíče a tak, aby pramen byl co nejpřesněji určen a dohledatelný. Zdroje tištěné jsou obecně považovány za věrohodnější než elektronické. Existuje ale řada výjimek, současné odborné časopisy jsou často již jen elektronické. Podobně zdroje odborné (tj. takové, které citují zdroje, jsou opatřené poznámkovým aparátem, byly recenzovány apod.) jsou považovány za věrohododnější, než zdroje „populárně-vědecké” či vysloveně „populární”. Pokud takový typ textů využívám, musím jejich použití zdůvodnit. Existuje ale řada přechodů mezi oběma typy zdrojů, je proto třeba, abyste své zdroje kriticky hodnotili sami, např. podle vážnosti, které se autor těší v odborné obci a podle vlastního posouzení jeho historie, koherence a věrohodnoti jeho díla apod. Za nejméně věrohodné se obecně považují osobní sdělení, a to proto, že je čtenář nemůže verifikovat. Přesto ale může takovýto typ zdrojů tvořit cenný, byť výjimečný doplněk práce (např. sdělení odborníka, zkoumané osoby atp.). Je pak nutné ale uvést co nejpřesnější údaje vztahující se k datu a místu, kde byla tato informace sdělena. Podobně postupujeme tehdy, pokud jako zdroj uvádíme film či datovatelné sdělení na přednášce apod – opět je důležité uvést co nejvíce údajů o prameni vašich informací. Podstatné je, aby čtenář věděl, kde jste názor, argument či fakt, uváděný v práci, převzali.

Zdroje neuvádíme u věcí všeobecně známých a u vlastních názorů, hodnocení, argumentů.

V každém případě, pokud je to možné, je vhodné využívat zdrojů primárních (tedy např. píšu-li o díle osobnosti XY, využívat přímo texty, napsané XY) nežli sekundárních (texty psané o díle XY) či terciárních (texty psané o textech psaných o díle XY). I v případě, že práce je výslovně zaměřena na zdroje sekundární, je třeba přihlížet ke zdrojům primárním (např. píšu-li o reflexi díla myslitele XY)

Zdroje je v přehledu literatury třeba řadit abecedně za sebou, nejlépe podle autora. Pokud není uveden autor či editor, je vhodné uvést namísto toho „kol.” či „anonymus”. V seznamu literatury nerozlišujeme jednotlivé kolonky (např. odborné texty, populární texty a elektronické zdroje), vše řadíme abecedně za sebou. Výjimkou mohou být právní normy nebo jiné atypické zdroje po dohodě s vedoucím práce.

Pokud byl text publikován pouze elektronicky, citujte co nejpřesněji (např. u elektronicky publikovaných článků citujte jako normální časopis). Elektronický zdroj je tím cennější, čím více údajů o něm zjistíte. U všech textů, které byly publikovány pouze elektronicky, je třeba uvést datum, kdy jste text stáhli z internetu (např. staženo dne….).

Citační styl s údaji v závorkách

Existují dva základní přístupy k uvádění citací. Jeden přístup využívá především odkazování přímo v textu v závorkách, druhý přístup uvádí citační údaje pod čarou. Z těchto dvou přístupů pak vychází konkrétní citační styly a normy. Využití konkrétní citační normy zpravidla konzultujte s vedoucím práce.

Pro citování dle Harvardského citačního stylu si projděte seznam možných zdrojů a způsobu jejich citování, které naleznete v manuálu The University of Sydney (zde). V kompletním provedení pak způsob tvorby odkazů naleznete v manuálu Monash University (zde). Níže pro informaci uvádíme do češtiny lokalizovanou normu, která svým stylem Harvardskému stylu odpovídá a normu ČSN ISO 690. Můžete nalézt ale celou řadu jiných, obdobných norem – například normu APA či ASA.

Přímo v textu práce uveďte odkaz na plnou citaci zdroje, který je na konci práce v seznamu literatury. Tento odkaz přímo v textu má obsahovat příjmení autora či editora (případně vydávající organizace) a rok vydání (případně stažení, pokud není jasné, kdy byl text, stažený v elektronické podobě, napsán). To vše v závorce, např.: (Robinson 2006). V případě, že jsou autoři/editoři dva, uvádí se oba (Robinson a Wright 2006). Pokud je jich víc než dva, uvádí se takto: (Robinson a kol. 2006), přičemž ale v plné citaci na konci práce budou uvedeni všichni autoři.

Pokud se jedná o obsáhlejší pramen (kniha nebo delší článek), je vhodné uvést za jménem autora a rokem ještě číslo stránky/stránek nebo číslo kapitoly, z nichž jste čerpali, a to takto: (Robinson 2006: 51) nebo (Robinson 2006: kap. 3). Pokud reprodukujete volně myšlenku nebo názor obsažený v celém díle, číslo stránky se neuvádí.

Pokud citujete autora doslova, je třeba jeho text dát do uvozovek či zvýraznit kurzívou (případně obojí). Při obsáhlejším citátu (nad 4 řádky) je vhodné citát psát užším řádkováním a odsadit ho a opět dát do úvozovek a/nebo zvýraznit kurzívou nebo tučným písmem. Kurzívou pište i cizí slova a názvy článků a publikací.

Tento typ citování umožňuje i poznámky pod čarou . Uvádíme v nich ale především doplňující informace, které by rušily plynulost hlavního textu. Můžeme zde ale uvádět i některé doplňující internetové odkazy, které nebudeme uvádět v seznamu literatury (například odkaz na webové stránky organizace, kterou v textu zmiňujeme – v tomto případě uvedeme jen adresu webových stránek).

Citace v soupisu použité literatury:

Vzory citací jsou uvedeny dále. U zdrojů můžete uvést další údaje, které jsou podle Vás důležité pro pochopení kontextu (např. u starších děl rok, kdy byl text poprvé publikován, u překladů z angličtiny původní název díla a rok vydání apod.).

Příklady:

Monografie/kniha:
Librová, H., 2003: Vlažní a váhaví: kapitoly o ekologickém luxusu. Doplněk, Brno

Článek ve sborníku, editované knize:
Norberg-Hodge, H., 2003: Shifting direction: from global dependence to local interdependence. Str. 241-253, v: Goldsmith, E., and J. Mander, eds.: The case against the global economy and for a turn towards localisation. Earthscan, London

Článek v časopise:
Seyfang, G., 2007: Cultivating Carrots and Community: Local Organic Food and Sustainable Consumption. Environmental Values, roč. 16, č. 2, str. 105 -123 .

Článek v deníku:
Zlámalová, L., 2006: Platy překonaly 20 tisíc korun. Hospodářské noviny, 1.–3. 9. 2006

Článek, který jste přímo neviděli, ale který citujete, protože o něm píše jiný autor – v tomto případě Burger et al. (text Burger et al. pak musí být v seznamu literaratury dostupný jako plné citace). Toto by mělo být spíše výjimečné. :

Berkes, F., D. Feeny, B. J. McCay a J. M. Acheson, 1989: The benefits of the commons, Nature, 340, str. 91 –93 (Cit. v Burger et al. 2001: 30 -31)

Článek, který jste našli na internetu ale vyšel i v časopise:
Berry , W., 2001: Global problems, local solutions. Resurgence, roč. 20, č. 206, (květen/červen), s. 31-35. Dostupné na: http://www.resurgence.org/resurgence/issues/berry206.htm [Staženo 19. 8. 2006]

Osobní sdělení:
Vomáčka J., starosta Neustupova, 2008: ústní sdělení (resp.osobní koresponence) 5. 6. 2008

Nedatovaná informace z internetu,u které není patrný autor a která nevyšla tiskem:
Anonymus, 2007: Understanding social enterprise. Webová stránka Social Enterprise London, www.sel.org.uk/socent/index.html . [Staženo 30.11.2007 ] 
Další citační normou odvozenou z Harvardského citačního stylu je ČSN ISO 690. 
Bibliografické údaje musí být v tomto případě zpracovány na základě citační normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2.

Poznámky k textu mohou být zařazovány buď pod čarou na konci příslušné strany textu (pak se píší hustším řádkováním „ jedna“ a menším písmem než základní text), anebo na konci práce ve zvláštním oddíle, nadepsaném „ Poznámky” (pak jsou psány stejným řádkováním jako text). Odkazy na poznámky jsou označeny arabskými číslicemi nadsazenými nad text (horní index). Pokud je text poznámky psán pod čarou, mohou být průběžně číslovány od počátku v každé kapitole, anebo průběžně v celém textu. Pokud jsou zařazeny za text práce, všechny poznámky v práci musejí být číslovány průběžně v celém textu. Do textu poznámek nelze umisťovat tabulky a grafy.

Citace v textu práce se řídí obvyklými pravidly a etikou vědecké práce. Pokud student odkazuje na myšlenku či pramen, nebo parafrázuje-li text, používá bibliografický odkaz obsahující příjmení autora či editora (nejsou-li uvedeni, pak první slovo názvu práce), po čárce rok vydání, po dvojtečce pak číslo stránky či kapitoly. To vše v závorce zařazené do textu u citace – např. (Durkheim, 1926), resp. (Durkheim, 1926:23).

Za textem je zařazen abecedně seřazený soupis použité literatury a pramenů. Texty bez autora či editora se zařazují abecedně podle prvního písmene názvu. Názvy cizích publikací se uvádějí v originále. U méně běžných jazyků (maďarština, holandština apod.) uveďte překlad názvu do češtiny v hranaté závorce za jeho přesnou citací. Názvy děl v jazycích, které nepoužívají latinky (ruština) mohou být transkribovány do latinky. Je-li dílo přeloženo do češtiny, je třeba citovat poslední české vydání. Každý bibliografický údaj, který má více než jeden řádek, píšeme řádkováním 1, mezi jednotlivými údaji používáme řádkování 1,5. Zde je několik nejtypičtějších příkladů:

Monografie : 
MAŇÁK, J. Rozvoj aktivity, samostatnosti a tvořivosti žáků. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1998. 134 s. ISBN 80-210-1880-1.
JELÍNEK, J. – STYBLÍK, V. Čtení o českém jazyku. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1971. ISSN 7945-456-23. (jména mohou být oddělena i čárkou)
STŘELEC, S., et al. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I. 1. vyd. Brno : Paido, 1998. 189 s. ISBN 80-85931-61-3.

Příspěvek ve sborníku:
ŠVEC, V. Učitelovo pojetí efektivních vyučovacích postupů. In MAREŠ, J., SLAVÍK, J. SVATOŠ, T., ŠVEC, V. Učitelovo pojetí výuky. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1996, s. 59-73.

Časopisecký článek:
PALOUŠ, R. Filosofie jakožto výchova. Pedagogika , 1998, roč. 48, č. 2, s. 106-112.

Články z fulltextových databází:
Citují se jako normální časopisecké články na základě údajů v databázi. Označování tabulek, grafů a schémat musí být v celé práci jednotné. Tabulky, grafy, obrázky a schémata mají své vlastní číslování a číslují se buď průběžně (čísla musejí na sebe navazovat), anebo v desetinném systému (jsou-li v něm číslovány kapitoly). Musejí mít nadpis, který je označuje tak, aby byly srozumitelné a úplné bez ohledu na ostatní text práce. Musejí mít standardním způsobem citovaný pramen, který musí být zařazen v použité literatuře. Mohou být zařazeny přímo v textu nebo jako samostatná příloha za textem práce (ne však za jednotlivými kapitolami). Pokud jsou zařazeny na konci práce, musí být v příslušném místě v textu uveden odkaz na přílohu a na jejich název a pořadové číslo.

Tabulky, které jsou v relativních četnostech, musejí mít alespoň jeden údaj v absolutních četnostech (n). Tabulky musí být srozumitelné i neškolenému čtenáři (musí být jasno, kde je 100%, tam, kde to není možné, musí být vysvětlení)

Citační styl s údaji pod čarou

Existují dva základní přístupy k uvádění citací. Jeden přístup využívá především odkazování přímo v textu v závorkách, druhý přístup uvádí citační údaje pod čarou. Z těchto dvou přístupů pak vychází konkrétní citační styly a normy. Využití konkrétní citační normy zpravidla konzultujte s vedoucím práce.

Všechny poznámky i citace jsou uváděny pomocí horního indexu pod čarou, prostřednictvím automatické funkce „ Poznámka pod čarou” v editoru Word (ta vám udělá automaticky i menší písmo), popř. na konci kapitoly či celého textu (tam je menší písmo doporučením). Pokud pramen citujete znovu hned poté, co jste ho použili, píšete Tamtéž, s. XY. Pokud citujete tentýž pramen na jiném místě knihy (stačí přerušení jinou citací resp. poznámkou), uveďte vždy znovu zdroj celý (tj. žádné zkrácené verze, stačí pouze Ctrl C/Ctrl V starší citace).

Pokud citujete delší text (4 a více řádek), můžete, ale nemusíte ho odsadit a citovat menším písmem.

Přímé citace jsou jsou v uvozovkách a kurzívou, kurzívou se píší názvy děl (knih, monografií, popř. filmů, obrazů) a časopisů, je možné kurzívou psát i cizí slova. V textu se zvýrazňuje pouze tučně a kurzívou (tj. žádná podtržení, kapitálky atp.).

Příklady citací v textu i v seznamu literatury:

Monografie:
Durdík, J.: O pokroku přírodních věd . Praha: J. L. Kober 1874.

Text ve sborníku, editované knize:
Hermann, T., Simunek, M: Between Science and Ideologies: The Reception of Darwin and Darwinism in the Czech Lands, 1859–1959, v: Engels, V. R., Glick, T. F. (eds.): The Reception of Charles Darwin in Europe , díl I., London: University of London, s. 199–216, v tisku.

Text v časopise:
Coleman, S., Murphy, J., Norton, Z.: Variable female preferences drive complex male displays, v: Nature 42/2004, s. 742–745.

Text v novinách:
Durdík, J.: Darwin, v: Politik , 12. 3. 1870, s. 1–2.

Internetový zdroj:
Berry , W. a kol.: Global problems, local solutions. Dostupné na : http://www.resurgence.org/resurgence/issues/berry206.htm (Staženo 19. 8. 2006)

Osobní sdělení:
Vomáčka J., starosta Neustupova, ústní sdělení (resp. osobní korespondence) 5. 6. 2008.

Obhajoba

Obhajoba DP je komisionální a veřejná. Práce je posuzována oponentem a vedoucím DP. Oponenta určuje katedra.

a) Průběh obhajoby
Prezentace DP (pěti až desetiminutové slovo diplomanta). Má komisi informovat o důvodu volby tématu, základních výsledcích (oponenti se v posudku tlumočením obsahu práce již většinou nezabývají), případně o dalším možném bádání na dané téma. Pokud je to zajímavé, zmínka o hlavních obtížích při zpracování. Zajímavé bývá sdělení „co bych nyní udělal jinak“.

Poznámky:
V této fázi se ještě nevyjadřujte k posudkům!

POZOR! Kdo přesáhne desetiminutovou lhůtu, bude přerušen. Doporučujeme držet se raději pěti minut, zejména proto, aby se dostalo na diskusi, která bývá zajímavá.

Posudek vedoucího práce (bude přečten)
Posudek oponenta (bude přečten)
Odpověď na posudky – jádro obhajoby. Není třeba vždycky reagovat na všechny připomínky. Ale je třeba si odpovědi připravit – komise spolu s posuzovateli na místě rozhodne, co z posudků lze vypustit.
Reakce posuzovatelů
Diskuse, v níž o práci debatují s diplomantem členové komise, ale i ostatní účastníci.
Jednání komise bez přítomnosti diplomanta a hostů.
Vyhlášení výsledku obhajoby (je možné i po skupinách, např. dopoledne a odpoledne)

b) Hodnocení
O tom, zda práce vyhověla požadavkům a o její klasifikaci, rozhoduje při obhajobě komise. Obecně platí, že pro komisi jsou rozhodujícími podklady text práce a průběh obhajoby, zatímco posudky vedoucího práce a oponenta mají poradní hlas. Výsledná klasifikace závěrečné práce se proto může lišit od návrhů vedoucího i oponenta práce.

Poznámka: Doporučujeme studentům, aby se již během tvorby DP seznámili se strukturou oponentských posudků, jaký katedra navrhuje oponentům. To umožňuje lépe pochopit, na co bude při hodnocení DP kladen důraz.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info