Pravidla studia

Tato informace se odvozuje od Studijního a zkušebního řádu Masarykovy univerzity. Řád je této informaci nadřazen. Seznamte se s ním, prosím (především Hlava V, čl. 25-33). 

Vstupní podmínky

Do doktorského studia jsou přijímáni především magistři humanitní environmentalistiky a  také absolventi příbuzných oborů humanitních a sociálních věd, relevantních pro environmentální problematiku (zejména filosofie, sociologie, historie, religionistika, psychologie, teologie, žurnalistika, antropologie, politologie), v odůvodněných případech absolventi přírodovědných oborů (zejm. biologie, ekologie, ochrana a tvorba životního prostředí, geografie, zemědělské vědy, chemie).

Uchazečům, kteří neabsolvovali magisterský stupeň humanitní environmentalistiky, doporučujeme, aby se seznámili s jeho obsahem. Základní informaci si můžete přečíst na webových stránkách katedry. Studijní program je publikován ve Studijním katalogu Informačního systému Masarykovy univerzity. Studijní katalogy jednotlivých imatrikulačních ročníků naleznete na níže uvedených odkazech: 

Od všech zájemců o studium přijímací komise požaduje předběžný projekt jeho doktorandského bádání, které má vyústit do budoucího disertačního spisu (téma se může během postupu práce po schválení oborovou komisí měnit). Téma navrhuje uchazeč po konzultacích s budoucím školitelem a případně s budoucím konzultantem a má být ve vztahu k badatelským záměrům katedry. Výslovný souhlas školitele je podmínkou pro podání přihlášky. Důrazně doporučujeme též orientační konzultaci tématu s předsedou oborové rady doc. Karlem Stibralem. Zájemcům o studium se doporučuje seznámit se s tématy řešených a obhájených disertačních prací.

Úroveň předběžného projektu považujeme za základní indikátor zralosti uchazeče pro doktorské studium. Projekt má být výsledkem samostatné práce uchazeče, ne společným dílem uchazeče a školitele, případně jiné konzultující osoby.

Dvoustránkový až třístránkový projekt má být formulován podle jednotné struktury:

  • Datum vypracování námětu,
  • Název bakalářské a magisterské diplomové práce,
  • Předběžný název připravované disertační práce dobře vystihující téma,
  • Proč student považuje téma za zajímavé,
  • Kontext: Velmi stručně, co student zatím ví o tématu, a to a) jednak z literatury (jaké teoretické tvrzení, příp. jaká empirická data student v literatuře našel), případně b) na základě vlastního pozorování,
  • Čím student chce dosavadní znalosti rozšířit (co se dosud neví),
  • Jaký metodologický postup, jaké metody a jaké techniky budou v práci použity,
  • Předběžná bibliografie k tématu, citovaná podle jednotné normy.

Uchazeč může být ke studiu přijat pouze v případě, že v týmu školitelů schválených vědeckou radou FSS najde odborníka, který je kompetentní a ochotný konzultovat navrhované téma (seznam školitelů naleznete na této stránce dole). Později je možná změna školitele i doplnění týmu školitelů, pokud dotyčného schválí VR FSS.

Obsahem přijímacího pohovoru je:

  • odborná rozprava nad předloženým disertačním projektem, přičemž se posuzuje jeho odborná úroveň a současně korespondence s výzkumnými záměry a granty pracoviště, na které se uchazeč hlásí,
  • prověření znalostí angličtiny (na úrovni B2 evropské klasifikace: „porozumění hlavním myšlenkám složitých textů týkajících se jak konkrétních, tak abstraktních témat, schopnost vést obdobně zaměřené diskuze ve svém oboru, tj. úroveň na MU stanovená pro absolventy magisterského stupně),
  • prověření znalostí z oboru, zejména pokud uchazeč studoval na magisterské úrovni jiný obor.

O přijetí ke studiu rozhoduje na základě vyjádření přijímací komise děkan.

Garanti úrovně studia

Garantem studia ze strany učitelů je školitel a případně konzultant. Školitelé jsou jmenováni děkanem po schválení vědeckou radou fakulty. Na základě jejich zveřejněného seznamu doktorand navrhuje svého školitele, jeho volbu potvrzuje oborová rada. Konzultant je vědecký pracovník s titulem PhD. nebo CSc. Školitel a konzultant provází doktoranda studiem, zejména s ním konzultuje disertační práci. Informuje o postupu studia oborovou radu, např. formou výročních zpráv, se studentem připravuje rámcový a roční studijní plán.

Průběh studia sleduje a hodnotí oborová rada, jmenovaná děkanem a schválená vědeckou radou FSS. Student se s členy oborové rady setkává 1x ročně, většinou v červnu. Setkání v akademickém roce 2018/2019 se uskuteční ve čtvrtek 27. 6. 2019. Jejími členy jsou:

doc. Mgr. Bohuslav Binka, Ph.D., prof. RNDr. Rostislav Brzobohatý, CSc. doc. Ing. Eva Cudlínová, CSc., doc. RNDr. Aleš Dolný, prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc., doc. PhDr. Lubor Kysučan, Ph.D., doc. RNDr. Ľubica Lacinová, DrSc., prof. RNDr. Hana Librová, CSc., doc. PhDr. Dušan Lužný, Dr., prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., prof. PhDr. Libor Musil, CSc., doc. RNDr. Pavel Nováček, CSc., prof. RNDr. Jan Novotný, CSc., Ph.D., Ing. Tomáš Rothröckl, doc. Mgr. Karel Stibral, Ph.D. (předseda), prof. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D., doc. PhDr. Csaba Szaló, Ph.D., doc. Ing. Petr Šauer, CSc., doc. Ing. Radoslav Škapa, Ph.D.

Organizační a administrativní agenda DSP spadá pod Oddělení doktorského studia děkanátu FSS

Způsob studia

Doktorský studijní program se realizuje ve dvou formách – prezenční a kombinované. Standardní doba studia je čtyři roky. Pokud student plní studijní povinnosti, stanovené individuálním plánem a je v prezenční formě studia, pobírá po standardní dobu stipendium. Přesáhne-li doktorand standardní dobu studia, automaticky se forma studia změní z prezenční na kombinovanou, student pak již stipendium nepobírá. Maximální doba kombinovaného studia je osm let.

Studium je hodnoceno kreditovým systémem, za celou dobu studia je nutné získat minimálně 240 kreditů (ECTS). Z toho 207 ECTS za absolvování povinných předmětů, 33 ECTS z povinně volitelných předmětů ve třech blocích. Struktura studijního plánu zahrnuje jak povinné a volitelné předměty rozvíjející kompetence doktoranda s ohledem na zaměření programu i odborný zájem doktoranda, tak výstupy a předměty zaměřené na prezentaci jeho vědecké práce i pedagogické zkušenosti. 

Studijní a výzkumné povinnosti

Student musí v průběhu studia absolvovat několik předmětů, z nichž některé jsou povinné a jiné povinně volitelné (viz zde).

Úvodním předmětem, který je doporučen hned na začátku studia, je HEN901 Aktuální otázky humanitní environmentalistiky založený na analýze a interpretaci odborné environmentalistické literatury (viz Seznam literatury), a pak HEN906 Současné sociologické teorie.

Dle zaměření své práce pak student volí jeden ze tří základních předmětů zvoleného zaměření HEN921-923.

Dále dle zaměření své práce a po konzultaci se školitelem, popř. zástupci oborové rady, absolvuje dva předměty prohlubující téma disertace I-II (HEN905, HEN908) na jiných oborech, fakultách či univerzitách.

Výuka v doktorském studiu probíhá i formou seminářů – ve čtyřsemestrálním Badatelském semináři I-IV (HEN911-914) se řeší aktuální badatelská témata katedry a studenti zde prezentují dílčí výsledky své práce na disertačním spise. Studentům je doporučeno, aby HEN911 zapisovali již v 1. semestru studia, kdy budou vyzváni k prezentaci projektů disertačních prací. Badatelský seminář IV bude rozdělen na paralelní kursy věnované třem základním směrům.

Předmětem, rozvíjející další studentovy kompetence seminárním způsobem je předmět HEN920 Soft skills pro environmentalisty.

Během studia mají studenti povinnost absolvovat pobyt na zahraniční univerzitě v délce jednoho semestru. Cílem je získání zkušeností na zahraničních vysokých školách a institucích, seznámení se systémem výuky uplatňovaným v jiných zemích a prohloubení odborných a jazykových schopností, které mají pak vyústit i ve schopnost publikovat odborný text v anglickém jazyce. Pro uznání kreditů získaných v zahraničí během řádně nahlášené celosemestrální studijní stáže slouží povinný předmět Zahraniční výzkumný pobyt (FSS900) nebo Zahraniční pracovní pobyt (FSS990). Kontakt se zahraničním odborným prostředím je dále rozvíjen pomocí volby mezi předměty FSS910 Zahraniční výjezd nebo HEN924 Seminář zahraničního experta, popř. si může student zvolit jiný světový jazyk.

Student by se měl podílet i na některých pedagogických aktivitách v rámci předmětu HEN925 Pedagogická praxe, a to buď na výuce některých předmětů v rámci bakalářského, popř. magisterského studia (např. Globální environmentální problémy, Případové studie k lokálním environmentálním rizikům – kauzy ad.) nebo při vedení bakalářských prací.

Student v průběhu studia musí prokázat základní schopnosti prezentovat svůj výzkum, a to i v mezinárodním kontextu, tedy anglickém jazyce. Student by měl prezentovat svůj výzkum ve formě výstupu v odborném tisku (HEN902a + b Odborná stať I+II) a prezentace na konferenci (HEN903a + b Vystoupení na vědecké konferenci I+II). Předměty označené úrovně II předpokládají publikace v anglickém jazyce, ve výjimečných případech v jiném světovém jazyce.

Nejzásadnější povinností studenta je odevzdání a obhajoba disertační práce, která může být buď v podobě monografické, v případě oborových specifik a po schválení oborovou radou (!) pak v podobě disertace složené již z publikovaných odborných textů doplněných obsáhlým úvodem (blíže zde).

Disertační práci sleduje především školitel (předmět HEN910a-h Příprava disertační práce - seminář) a oborová rada na každoročním zasedání. Pokrok na disertační práci je po třech semestrech studia kontrolován prezentací disertačního projektu a shrnutím dosavadního postupu na disertaci před komisí Oborové rady (HEN918 Rozprava nad disertačním spisem).

Všechny tyto předměty je třeba zapisovat do Informačního systému MU.

Přihlášku ke státní doktorské zkoušce je potřeba podat nejpozději jeden semestr před podáním přihlášky k obhajobě disertační práce. Státní doktorská zkouška probíhá odděleně od obhajoby. Přihlášku je možné podat nejdříve v 6. semestru při splnění všech povinností (předmětů), mimo HEN910g, h, x, Příprava disertační práce - seminář a HEN902b Odborná stať II.

Bude-li disertační práce orientována k empirickému sociologickému poznávání, musí student zařadit do svého studijního plánu metody a techniky sociologického výzkumu, pokud s nimi nebyl seznámen v předchozím vysokoškolském vzdělávání.

Aby získali vhled do obsahu a chodu vysokoškolské vědecké instituce, budou se doktorandi prezenční formy studia zapojovat do organizace a později i do realizace výuky na pregraduálním stupni. Po dohodě s vedoucím pracoviště se budou se podílet i na dalších aktivitách Katedry environmentálních studií.

Průvodní text k dobíhajícímu doktorskému programu Humanitní environmentalistika akreditovaným pod oborem Sociologie najdete zde.