Publikace

Jestliže je třeba položit si otázku, jak máme jako lidé vykonávat vládu či Bohem darovanou moc nad mimolidskými tvory, nemusíme hledět dál než k Ježíši jako svému morálnímu vzoru – příkladu moci projevené v bezmoci a síly projevené v soucitu. Jestliže je znakem pravého učednictví velkorysá láska, která nás něco stojí, musíme se ptát, jaké máme důvody k tomu, abychom z tohoto náležitého uplatnění křesťanské odpovědnosti vyloučili zvířata. 

Prof. Andrew Linzey, PhD, DD, HonDD (1952) je přední britský teolog, který se zabývá vztahem člověka k mimolidským tvorům a jejich postavením. V současnosti působí jako ředitel Oxfordského centra pro etiku zvířat a zároveň je člen Teologické fakulty na University of Oxford. Napsal a uspořádal více než 20 knih, mezi nimi např. Creatures of the Same God, Animals on Agenda, The Global Guide to Animal Protection Andrew Linzey či Why Animal Suffering Matters.    

U této knihy katedra zajistila autorská práva, překlad a redakční práce.

Americký profesor Andrew Hoffman ve své knize ukazuje, že změna klimatu není pouze environmentálním problémem – konflikt, které toto téma vyvolává nejen u americké veřejnosti, z ní činí také problém kulturní. Čtenáři proto nabízí napínavou myšlenkovou cestu k porozumění, kde se u široké veřejnosti bere nejistota, váhavost i odpor k přijetí poznatků klimatické vědy. Vybírá přitom to nejdůležitější ze současného sociologického a psychologického výzkumu a poutavě vysvětluje, jak lidé přizpůsobují svou představu změny klimatu svým hodnotám a kulturnímu zázemí. Autor zároveň čtenáře zasvěcuje do politických souvislostí ochrany klimatu a na závěr nabízí řadu užitečných námětů pro oslovení širší veřejnosti.

Kniha je určena všem, kteří se zajímají o problematiku ochrany životního prostředí. Ocení ji však také ti, kdo sledují proměnu západních společností a s neklidem vnímají jejich rostoucí polarizaci. Útlá kniha čtenáře zaujme svou pestrostí – nabízí vhled do lidských duší, života postmoderní společnosti, důležitých historických okamžiků i aktuálního politického dění. Více o autorovi ZDE.

U této knihy katedra zajistila autorská práva, překlad a redakční práce.

Eight in-depth case studies provide diverse examples of application of social metabolism on local level.

This book delves into diverse local food systems and critically assesses their ecological and societal benefits and trade-offs, their limits and opportunities for improving sustainability of food production, and framework conditions which either hinder or promote their development.

V době, kdy si politici a ekonomové pochvalují rostoucí chuť občanů utrácet, žijí vedle nás lidé, kteří neradi nakupují. Dávají přednost ekologicky příznivému životu v takzvané dobrovolné skromnosti. Jejich dlouhodobému výzkumu a sondě mezi terénními ochránci přírody je věnována nová kniha socioložky a bioložky Hany Librové Věrní a rozumní: kapitoly o ekologické zpozdilosti. Kniha je třetím dílem trilogie shrnující výzkum ekologicky příznivých forem životního způsobu. První díl Pestří a zelení: kapitoly o dobrovolné skromnosti (1994) se snažil odpovědět na otázku, zda na začátku 90. let, v porevoluční době všeobecného stupňování spotřeby, existoval v České republice způsob života, který lze označit jako dobrovolná skromnost. Po deseti letech se autorka do domácností pestrých vrátila s hypotézou, že skromný život obsahuje některé rysy ekologického luxusu.

Recenze a články o knize:
Ekolist.cz (20. 1. 2017): Hana Librová vydala knihu o podobách a motivech skromného života
Sedmá generace (31. 3. 2017), Lubor Kysučan: Věrní a rozumní mezi skepsí a nadějí
Respekt (29. 4. 2017), Katalog ekohříchů, Hana Librová se vrátila k těm, kdo si odepřeli konzum kvůli ochraně přírody

Publikace se zaměřuje na formu interpretace přírodního a kulturního dědictví, která je v České republice nejrozšířenější – naučné stezky. Kniha sleduje teoreticky kontext a metodiky environmentální interpretace, stávající metodologické problémy i význam interpretačních programů a upozorňuje na problémy spojené s jejich evaluací. Závěr je věnován návrhům opatření ke zkvalitnění nepřímé intepretace do budoucna.

Kniha Sami doma přibližuje stále rozšířenější zkušenost mladých dospělých s budováním samostatného domova – bez rodičů, partnerů či partnerek nebo dětí. Prostřednictvím hloubkových rozhovorů se snaží porozumět tomu, jak své zabydlování popisují a prožívají: jako zkušenost dospělosti, budování vlastního místa a vztahů,v kontextu nároků současných podob práce. Vyhýbá se stereotypním představám o mladých nezávislých profesionálech, či zoufalých osamělých singlech a nabízí jiný pohled na lidi, kteří bydlí sami – na „sólisty a sólistky“. Sólistou totiž může být jak sólový hráč, který jedná bez ohledu na zájmy celku, ale také ten, kdo stojí před orchestrem a svou pílí, uměním a profesionalitou podporuje výkon všech ostatních. Kniha proto vypráví řadu osobních příběhů – přes její akademickou povahu přístupně ukazuje, jaké podoby nový fenomén jednočlenných domácností v současné době nabývá a co znamená pro samotné sólisty a sólistky.

Kniha odkrývá vývoj ekologicky šetrných přístupů v československém prostorovém plánování. Text sleduje počátky moderního urbani­smu, pokračuje proměnami „zelených“ přístupů v krizových le­tech, za druhé světové války i v budovatelském období a končí v pestrých 60. letech. Kniha ukazuje, že ekologicky šetrné tenden­ce v urbanismu a územním plánování mají řadu podob a hlubokou tradici.

Publikace je určena vysokoškolským pedagogům, kteří se věnují výuce práva životního prostředí. Autorka se věnuje osmým rokem výuce environmentálního práva na Fakultě sociálních studií MU a svoje dosavadní zkušenosti s dovednostní výukou shrnula do jednoduchých návrhů, jak pojmout výuku jinak, prakticky a především zábavně pro studenty i vyučujícího. V publikaci najdete tipy, jak studentům přiblížit např. právo shromažďovací, právo na informace nebo územní plánování. U každé lekce jsou uvedeny pomůcky, které budete potřebovat, přesný popis toho, jak lekci vést a vypracovaná správní rozhodnutí, která budete potřebovat. Ačkoli je publikace určena pro studenty mimo právnické fakulty, s drobnými úpravami ji lze použít i pro studenty práv.

Kniha představuje koncept ekonomické lokalizace, tedy záměrné podpory produkce a spotřeby v menším než globálním a přednostně komunitním měřítku. Prozkoumává myšlenky a argumenty zastán­ců lokalizace, kriticky je diskutuje a přináší příklady z lokalizační praxe rozvíjející se v České republice. Kniha je pozvánkou nejen k přemýšlení, ale také k vlastní iniciativě v místě, ve kterém žijeme.

Tato publikace si klade za cíl seznámit čtenáře s hlavními myšlenkami environmentální estetiky, směru, jenž v druhé polovině 20. století obrátil pozornost estetické teorie k přírodě a jiným typům prostředí. Zaměřuje se na na vymezení estetiky přírody vůči do té doby převažující estetice umění. Dále představí a kriticky zhodnotí dva hlavní proudy environmentální estetiky – kognitivistický a nekognitivistický. Rovněž řeší otázku, co to vlastně environment je, jakým způsobem ho oceňovat a v čem ono estetické oceňování nebo estetická zkušenost vlastně spočívá. V apendixu uvádí estetické koncepce soudobých přírodovědců a některá z témat environmentální estetiky v kontextu hodnocení krajinného rázu v České republice.

Publikace se zabývá problematikou krajiny z hlediska její struk­tury (divočina, přírodě blízká krajina, zemědělská krajina, člově­kem narušená krajina) a vývoje. Zvláštní pozornost věnuje rizikům ohrožujícím ekologickou stabilitu a rozmanitost krajiny. Diskuto­ván je vztah venkovské a městské krajiny z hlediska ekono­mického a sociálního vývoje a migrace mezi městem a venkovem jako faktoru podmiňující proměny krajiny.

Text pojednává o zemědělských aktivitách člověka v krajině, které posuzuje z hlediska konceptu trvale udržitelného rozvoje. Jsou studovány možné významy pojmu „udržitelné hospodaření“ hlavně na příkladu vzniku a vývoje současného zemědělství průmyslového charakteru v rozvinutých zemích.

Studie v první části shrnuje kritické pohledy na ekonomii střední­ho proudu. Další kapitola se soustředí na nový obor, ekologickou ekonomii, a jeho snahy o sebedefinici ve vztahu ke středoproudé, resp. environmentální ekonomii. Poslední část rozebírá otázku ko­munitní správy přírodních zdrojů z pohledu ekologické ekonomie, diskutuje koncept „commons“ a polemizuje s Hardinovou tezí tra­gédie občiny.

Cílem publikace Dotační politiky EU. Jak napsat dobrou projektovou žádost je usnadnit schopnost orientace v oblasti finančních mechanismů Evropské unie, konkrétně evropských dotačních programů a strukturálních fondů. Publikace se věnuje roli, historii a kontextu jejich vzniku a dává přehled, jaké typy dotačních programů v současnosti existují a proč, dále minulosti i aktuálnímu stavu v České republice a výhledu do dalšího rozpočtového období 2014+. Závěr knihy se zabývá tím, jak efektivně vyhledávat vhodné evropské zdroje pro různé typy projektů tomu, jak sepsat kvalitní projektové žádosti.

Cílem monografie je vyhledat, utřídit, definovat a doplnit termíny, jejichž prostřednictvím je možné pojmenovat hlavní rozdíly mezi lidmi v jejich vztahu k přírodě a životnímu prostředí. Výsledkem je zastřešující autorský koncept charakteristiky vztahu k přírodě a životnímu prostředí, který vystihuje osobitost vztahu jedince v pěti dimenzích: potřeba kontaktu s přírodou, adaptace na přírodní podmínky, estetický postoj k přírodě, etický postoj k přírodě a environmentální vědomí. Monografie popisuje tvorbu autorského konceptu, představuje pět základních charakteristik vztahu k přírodě a životnímu prostředí a v závěru srovnává charakteristiky vztahu k přírodě a životnímu prostředí s jinými termíny používanými při studiu této problematiky.

Publikace Právo a environmentální problémy se věnuje obecným otázkám práva životního prostředí. Zaměřuje se především na otázky související s účastí veřejnosti při ochraně přírody a krajiny, neopomíjí však ani ostatní problémy. V jednotlivých kapitolách čtenář najde nejen stávající právní úpravu týkající se stavebního práva, práva shromažďovacího či sdružovacího nebo posuzování vlivů na životní prostředí, ale také mnoho odkazů na významná rozhodnutí českých soudů, zejm. Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu. Teoretickou rovinu publikace tak osvěžuje pohled do praxe, který ukazuje, že ochrana životního prostředí může mít mnoho podob.

Tato čtivě a populárně psaná kniha představila 24 světových a českých osobností, které měly a mají odvahu jít proti hlavnímu proudu ekonomického myšlení své doby. Bohužel, ekonomie středního proudu přínos většiny z nich nedocenila, a mnohdy jsou jejich myšlenky oprašovány až dnes v souvislosti se světovou krizí, kdy řada letitých „pravd“ ekonomie najednou selhala. Seznamte se se zajímavými životní-mi osudy i ekonomickým uvažováním takových osobností, jako byli Máhatmá Gándhí, Karel Marx, Ladislav Feierabend, John Ruskin, Ivan Illich a další. Jednotlivé kapitoly obsahují životní příběh i shrnutí nejzajímavějších myšlenek a publikací každého vybraného ekonomického "disidenta" či "disidentky". Text je doplněn ilustracemi, poznámkovým aparátem a diagramem shrnujícím hlavní vazby mezi jednotlivými autory.

Publikace shrnuje nejdůležitější proudy environmentální výchovy. V úvodní části kategorizuje jednotlivé přístupy podle významu, který asociují s pojmem „životní prostředí“. V další části jsou přiblíženy a diskutovány směry, které kladou důraz na poznávání, formování vztahu a pomoc přírodě, jako je vzdělávání o přírodě, badatelsky orientovaná výuka, výchova k ochraně přírody a další. Následující část se soustředí na proudy zaměřující se na „místo“, jako je místně zakotvené učení a interpretace. Třetí část představuje široké spektrum proudů, které spojují životní prostředí s problémy a konflikty, jako je například model pro výzkum a řešení konfliktů. Poslední kapitola se věnuje alternativnějším proudům, prosazujícím hlubší transformaci osobnosti studentů, či školního prostředí, jako je například ekopedagogika či vzdělávání pro udržitelný rozvoj.

V první části studie popisuje EVVO jako výchovně-vzdělávací proces rozvíjející kompetence pro odpovědné environmentální chování, s cílem zlepšit stav životního prostředí či zmírnit jeho degradaci. Ve druhé identifikuje tři základní typy nástrojů, které se používají pro dosažení jejích cílů: programy, informační služby a podpůrné  materiály. Zkoumá teorii programu jako rozvahu o kauzálních vztazích mezi cíli a aktivitami, stanovení optimální sekvence aktivit a vstupní analýzu potřeb a možností skupiny. Vymezuje jednotlivé cílové oblasti environmentální výchovy, které propojuje s mezinárodním diskursem, diskutuje pravděpodobnou vstupní úroveň kompetencí jednotlivých cílových skupin a na základě vybraných zahraničních či domácích evaluačních studií pak charakterizuje obecné strategie vhodné pro dosažení uvedených cílů.